Klení
(německy Gollnetschlag, též Goldenschlag) je část obce Benešov nad Černou na Českokrumlovsku. Leží mezi městem Trhové Sviny a obcí Benešov nad Černou. Protéká jí Klenský potok, který přitéká k Trhovým Svinům k Buškovu hamru a dále do Svinenského potoka.
Ve středověku zde stávala tvrz. Roku 1602 se Klení dostává do Rožmberského majetku, s nímž následně sdílí další osud celého panství Nové hrady, tj. dostává se do Držení Švamberků a po Bitvě na Bílé hoře se stává jako císařský konfiskát majetkem Buquoyů.[1]
Po Vysídlení Němců z Československa v roce 1945 výrazně poklesl počet obyvatel a Klení se stalo se součástí Benešova nad Černou. Gollnetschlag - Goldenschlag (Klení)
Při posledním setkání rodáků se znovu vynořila otázka, proč se kolem roku 1720 Klení (Gollnetschlag) nazývalo ještě Goldenschlag. Zda se jednalo o zlaté rudné žíly či nálezy zlatých mincí, v tom jednota mezi přítomnými nenastala. Rosa Göttlicherová (říkalo se u nich v místní části zvané Graben, tj. česky Strouha, u Paleinů) mohla jediná potvrdit někdejší nález mincí na jejich polích.
Teprve před nedávnem jsem viděla v televizi, že už Keltové tu razili svá kovová platidla. K tomu jedna poznámka z benešovské kroniky (jde o kroniku Benešova nad Černou, tedy někdejšího Německého Benešova - pozn. překl.): na kopci se zvedá uprostřed hřbitova kostel svatého Vavřince se dvěma starými věžními zvony a zajímavými stopami raně románského zařízení. Napravo je nápadně patrné návrší pokryté chlumem. Zachovalo se tu množství víceméně zachovalých předhistorických hrobů na důkaz toho, že toto území bylo osídleno už v šerém dávnověku. Soumarská cesta zvaná i Dluhošťská (Ottenschlägerweg) vedla kdysi za Velkými Skalinami (Großgallein) údolím říčky Černé (Schwarzau), kterému se říkalo v těchto místech také Sokolčí (Falkenschlucht) přes Klenskou horu (Ottenholz), Kostelní vrch (Kirchenberg) v Klení a už zmíněné Graben do Trhových Svinů (Schweinitz). Tato kdysi velmi užívaná soumarská cesta je od dob založení naší osady se starými sídly Velké Skaliny (se zbytky hradních zdí) a Soběnov (Oemau) vůbec nejstarším dopravním spojením v okolí dále na Kaplici (Kaplitz). Ta stezka byla kdysi založena českými králi k zajištění důležité obchodní spojnice hraničním lesem do Rakous.
Okresní silnice, jak ji známe dnes, vznikla teprve začátkem 19. století. Od této silnice procházející Klením stoupá nahoru chlumek na Klenské hoře a před ním leží pole, obojí kdysi majetek rodiny spisovatele Josefa Gangla . Lopotné úsilí vydobýt úrodu z té kamenité půdy zachycuje jeho román Mein Berg (Moje hora). Vynucený prodej lesa pak poskytl námět snad nejznámější jeho knize Der letzte Baum (Poslední strom).
V lesíku napravo od silnice jdoucí Klením a přetínající tu svah Klenské hory upoutají naši pozornost půdní rýhy, pravděpodobně stopy předvěkých horských polí. Tuto domněnku potvrzují nálezy učiněné v jejich blízkosti. Podle údajů Fritze Huemer-Kreinerabyla roku 1925 tu na Klenské hoře nalezena hadcová sekera s otvorem pocházející zřejmě z mladší doby kamenné. Měla délku 9,8 centimetrů a stala se roku 1932 exponátem Šumavského muzea v Horní Plané. Ty prehistorické brázdy jsou pravděpodobně vyplněny kamennými snosy, které stupňovitě ohraničují pozemky od Kostelního vrchu. Probíhají také souběžně s vesnickou silnicí do Benešova nad Černou. Zvláště vysoký kamenný snos vede od Horního Marka (Oberort Marek, také Innere Blosl) ve směru na Brodova pole (u Broda se říkalo také Außere Blosl), Klení čp. 39 (autorčina rodná chalupa - pozn. překl.). Tam, kde leží pole za těmito kamennými hrázkami, jsou ještě dobře patrná. V lese zato jsou vlivem půdní eroze často stržena a splavena.