|
Jako Slavenské (někdy také Slavěnské) hřiby se označují pozoruhodné skalní útvary nalézající se nad obcí Slavný na Broumovsku. Hřibovité skalní tvary vznikají nejsnáze v pískovcích a ve slepencích, méně často v krystalinických horninách. Jejich vznik dříve vysvětlován jako pozůstatek suchého pleistocenního období a za hlavního modelačního byla považována větrná eroze (koraze) a výrazné teplotní oscilace. Současní autoři už vysvětlují vznik skalních hřibů a podobných tvarů v našich podmínkách výhradně selektivním zvětráváním různě odolných partií horniny.
Velice důležitou úlohu při selektivním zvětrávání hrají mikroklimatické podmínky tj. větší vlhkost v nižších přízemních partiích, větší teplotní výkyvy, účinky mrazu a působení větru v exponovaných polohách, přítomnost oxidů síry, dusíku a oxidu uhličitého ve vzduchu. Důležité je rovněž místo, kde se skalní útvary nacházejí. Hřiby se vyvíjejí především na údolních svazích, při okrajích výše položených plošin, popř. na vrcholových částech hřbetu kde procesy zvětrávání probíhají zvlášť intenzivně. Nemalou úlohu hraje i vegetace, například mechy a lišejníky, která v zastíněných vlhčích místech přispívá k rychlejší destrukci spodních částí bloků a sloupů. Podílí se také na vzniku skalních mís, zejména na povrchu hlav skalních hřibů.
U Slavenských hřibů hraje roli zejména skutečnost, že jejich spodní části jsou z měkčích a méně odolných pískovců. Broumovské stěny, kam Slavenské hřiby místně náleží, jsou budovány svrchnokřídovými kvádrovými pískovci (jizerské souvrství, turon). Pískovce jsou tvořeny až z 88 % křemenem, 4% živcem a 0,7% úlomky rul. Podobné útvary můžete nalézt ještě v oblasti Božanovského Špičáku, kde je však lidská fantazie připodobnila ke zvířatům a nazvala je Zkamenělý zvěřinec. Pokud máte fantazii dostatečně vyvinutou, můžete zde spatřit Varana, Želvu, Kačenku, Kočku či Velblouda.
|
|
Slavenské hřiby jsou chráněny v rámci národní přírodní rezervace Broumovské stěny, která spadá do chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Broumovské stěny byly vyhlášeny za státní přírodní rezervaci již výnosem Ministerstva kultury z roku 1956.
Praktické informace
Do obce Slavný, která je přirozeným východiskem k návštěvě Slavenských hřibů, se dostanete buď autobusem, nebo autem. Autem se musíte vydat z Police nad Metují po místní komunikaci směrem na Suchý Důl, za nímž již po několika stech metrech následuje Slavný. Do Police nad Metují se směrem od Náchodu dostanete po silnici číslo 303, od Trutnova po silnici číslo 301. Ze Slavného se musíte vydat nejprve po žluté turistické značce na rozcestí Nad Slavným (od autobusové zastávky je to asi tři čtvrtě kilometru), kde přejdete na červenou. Asi po půl kilometru se dostanete na odbočku ke hřibům. Nejkrásnější z nich se však nalézají mimo cesty. Lokalita je volně přístupná po celý rok, platí tu ovšem omezeni daná režimem národní přírodní rezervace.
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Jakým způsobem tyto hřiby vznikají a co způsobuje jejich tvar? Popište to vlastními slovy - nekopírujte to někdy z encyklopedie (to bych Vám neuznal).
2) Kolik hřibů se nachází v okruhu do 25 metrů od výchozích souřadnic?
3) Nyní vyberte nejvyšší z nich. Odhadněte nebo matematicky spočítejte, jaký je jeho obvod v nejširším místě (u "hlavy") a nejužším místě (v "noze")?
4) Jděte na souřadnice N 50° 32.546 E 016° 17.792 a odhadněte nebo matematicky výšku nejbližšího hřibu?
5) Úkol: Vytvořte fotografii v místě výchozích souřadnic sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|