Jinymi slovy "Mysliv". Dnesni nazev Mysliv, nebo take Myslivo, byl stanoven v roce 1916. Na miste Mysliva staval kdysi hodne davno Myslejóv dvůr. Vlivem samohlaskove zmeny doslo k tvaru Myslejev a dalsi zmenou, stazenim, vznikl Myslev. E se pak udrzelo dlouho ve zkracene podobe, ale potom prevladla prece jenom zmena e v i a vznikl Mysliv.
Troska z te histórie
Vznik obce je spojen s cisterciackym klasterem, ktery staval pod Zelenou Horou. Behem stavby nepomuckeho klastera, dobyteho a vypaleneho v roce 1420 husity, vznikla pravdepodobne take i viska Myslivo, Myslevo ci Mysliv. Ta je vsak na svahu Milove hory dolozena az v roce 1352 farou. Kdy vsak ve vsi vznikla farnost, neni presne znamo.
Stara farni ves Mysliv nalezela v minulych staletich spolu s nedalekou Planici nepomuckemu klasteru, jehoz panstvi melo ve 14. stoleti velkou rozlohu. Farni kostel Nanebevzeti Panny Marie je pripominan jiz v roce 1384. Původne romansky kostel (jadro lodi a veze) byl goticky prestaven a kolem roku 1730 barokne upraven. Jadro lodi a veze ma jeste romanske kvadrikove zdivo s tympanonem se zbytky romanskych oken a goticky presbytar s freskami ze 2. ctvrtiny 15. stoleti. Kostel byl pozdeji barokne prestaven – loď kolem roku 1730.
Kolem kostela vznikla naves trojúhelnikoviteho tvaru a severne pod svahem jeste druha nepravidelneho tvaru. Neni vsak jasne, ktera z nich je starsi. Kostel mohl byt původne osamocenou stavbou a ves se mohla rozkladat kousek od nej. Poloha vstupniho portalu na jizni strane lodi vsak umozňuje vyslovit domnenku, ze původni osidleni mohlo byt spise na jihovychodnim svahu zastavenem pak pomerne pocetnou neusporadanou zastavbou. Teprve asi na pocatku 18. stoleti byla smerem na sever zalozena nova od vsi izolovana domkarska osada Draha.
Cisterciaci otevreli take doly na zlato v blizke „Vrazi“, kde jsou jeste dnes videt vchody do podzemi. Zkazou jejich klastera roku 1420 vsak vse zaniklo.
Posledni odpocinek nachazeli obyvatele Mysliva na hrbitove u kostela. Dnes uz neexistujici hrbitov se rozkladal na prostoru „Podvrskojc“ a na zapad az za dnesni novou skolu. Podle narizeni cisare Josefa II. byl hrbitov zrusen a zalozen „Pod Jandeckojc“ v roce 1785, kdy byl i posvecen tehdejsim fararem Ondrejem Krskou. Pro nedostatek mista se pohribalo opet az ke kostelu, a to az do roku 1868, kdy byl hrbitov u kostela promenen v parcik a hrbitov „Pod Jandeckojc“ rozsiren.
Od roku 1420 patril Mysliv k Zelene Hore, ale roku 1630 byl pripojen k Planici.
Na pocatku 17. stoleti byl majitelem planicke casti zelenohorskeho panstvi Adam ze stemberka a v jeho polovine pak Maxmilian z Martinic. Po tricetilete valce bylo nezbytne poridit soupis vsech poddanskych usedlosti, z nichz se platila berne ci kontribuce. Vznikl tak prvni katastr, zvany berni rula, ktera evidovala podle krajů, panstvi a lokalit vsechny poddanske usedlosti.
V Myslive se nam k roku 1654 uvadi celkem 9 sedlaků z nejstarsich myslivskych selskych rodů, a to Matej cabaka, simon Ratha (Rada), Matej zezulka, Jiri Bolufka (pozdeji Polivka), Jirik Marek, Ondrej Berbolek, Jan Stubla, Jirik Nohacka a Jirik Kral, s jejichz jmeny se setkavame az na vyjimky (Berbolek a Stubla) i v dalsich staletich.
Kazdy sedlak odvadel vrchnosti od pradavna poplatek 3 zlate a 49 krejcarů, dale 3 ctvrte zita, 3 verte jecmene a 3 verte ovsa. Chalupnici odvadeli jen 28 krejcarů a meli povinnost kazdy rok 13 dni pesi roboty vcetne platu z pastvy dobytka. Dale jeste odevzdavali urcite mnozstvi klubek tluste prize.
Gruntovni knihy byly opravdovym talismanem venkovskeho lidu. Zachycovaly hlavne nemovity poddansky majetek a jmena drzitelů gruntů (usedlosti). Nalezneme v nich jmena manzelek a sourozenců, svatebni smlouvy, testamenty, stav majetku i polnosti, nemovity majetek, dobytek, povozy a dalsi inventar, dluhy vaznouci na jednotlivych usedlostech, rozsah zavazků drzitele gruntu i prehled o splaceni úroků povinnym osobam.
Vseobecne bylo v ceskych vsich zvykem rikat „po dvore“ ci po chalupe a jmeno se pak vztahovalo na vsechny osoby zijici ve staveni. Tento stary zvyk predavat stary pridomek i novym majitelům usedlosti se dedil z pokoleni na pokoleni. Jmena prvnich majitelů se tak pevne spojila s usedlosti, na niz hospodarili, a je tak dobrym voditkem pro mistni rodopisce.
Vetsina nazvů chalup vznikala z prijmeni hospodarů. Byli napr. vedle sebe dvoji Posavadove, oba Josefove, jednem se rikalo „u Nohacka“ a na souseda se nikdo jinak nezeptal nez na Votavovy. V male chaloupce „V rochli“ bydlel zase stary Rochlak, lesni cestar, na jehoz upravene lesni cesty se bylo radost podivat. Po chalupe se rikalo i Podvrsakovi, jehoz chalupa stala pod svahem skolni budovy, a zena porybneho byla pro vsechny sousedy po chalupe teta Boudskejch. Rybarstvi se dedilo ostatne v rodine stipků po sedm pokoleni a ti, kteri prebirali zezlo porybneho byli vsichni Janove.
Hospodarům se tehdy jeste rikalo jako ostatne jinde na venkove „strejcku“ a hospodynim „teta“.
Spolecensky zivot se odehraval jak vsude na venkove v hospodach, kde se pilo, vypravelo a veselilo, aby se tak na chvili zapomnelo na nam jiz naprosto neznamy zivot plny tvrde prace a driny od slunka do slunka. Nejeden soused se tam zdrzel az do ranniho kuropeni a doma na prahu si pak vyslechl nekonecne lamentace sve manzelky. Myslivske babicky zase chodily pravidelne rano do kostela na roraty a vecer draly po chalupach peri. Drani peri pak uzaviraly doderky, kdy se po vsich zpivalo, hodovalo a tancovalo. V masopustnim case zase pobihaly po vsich maskary, prestrojeni sousede, kteri predstavovali tradicniho strapateho laufra, maskovanou figuru, kracejici v cele průvodu a pobihajiciho zida s rancem na zadech, fotografa nebo kobylu.
To vsechno se delo ale uz hodne davno, v dobe, kdy se jeste stridmost, setrnost a pokora ocitaly na prednich mistech hodnotoveho zebricku. Dosud se verilo na bozi trest za plytvani potravin, ale ani bohaty clovek nesmel lehkomyslne utracet sve penize, aby nebyl vseobecne odsuzovan za rozhazovacnost. Lide na vesnici i ve meste pocitali kazdy vydany krejcar. Tak se i z porazenych stromů v dobe mizy loupala napr. kůra pro kozeluzny a oloupane polani se skladalo u hranic pro papirny. Klest a skolky pak zuzitkovali drevari doma tak, ze je rozsekali na drobnejsi kusy a povrislem svazaly do otypek. Ty pak byly po cele leto vyrovnany po zidkach. Otypky, sousky a parizky poslouzily jako (dnes bychom rekli vynikajici ekologicke) palivo po celou zimu. V zime, kdy pak prastel mraz a z okolnich kominů kolmo stoupal k obloze dym vonici po smolnych parezech a suchem chvoji, bylo opravdu idylou posedet ve vytopenych sednicich.
V roce 1790 ziskali panstvi Wallisove a v jejich drzeni pak zůstalo az do dvacatych let 20. stoleti, kdy po pozemkove reforme ziskali velkostatek Schaffgotschove.
Pro ves Mysliv se dochovaly pouze dve objemne gruntovni knihy z let 1799 – 1879. Jejich podrobnym a casove nesmirne narocnym studiem vcetne vyuziti mapy stabilniho katastru by se nam z davno zavatych stop casu vynorila historie nejedne vesnice.
Ze starych staveni se v Myslive dochovalo jen nekolik objektů. Jde zejmena o dům cp. 20 postaveny v ulici severne od kostela. Svetnice castecne v kozichu je sroubena z nehranenych kulaců, zadni cast domu je zdena. Draha, drive Dolni Mysliv se jmenoval Drahov.
V roce 1839, za majitelů planickeho panstvi hrabat Wallisů, mel Mysliv celkem 53 staveni krytych vesmes dosky. Vetsinu tvorila drobna domkarska hospodarstvi zalozena v minulosti na obecni, dominikalni i rustikalni půde.
Do roku 1850 byl Mysliv soucasti planickeho panstvi, k nemuz patrilo mestecko Planice a rada dalsich vsi jako je Vracov, Kvasetice, Kratice, Nemcice, Újezd, Mlynarovice, Zbyslav, Mlynske Struhadlo, Neurazy, Blizanovy, Vojovice, Klikarov, Maňovice, Kramolin, Polanka, Novy Dvůr, Kovcin, Milcice, Louzna, Nehodiv, stipoklasy, Chlum, Zborovy, Hnacov, Lovcice, Pohori, Skrancice, Planicka, Krizovice a Nicov. Na celem panstvi tehdy zilo 7 149 obyvatel.
Slavne osobnosti
Ladislav Stehlik (1908 – 1987) – basnik, spisovatel
Narodil se 26. cervna 1908 v dome cislo 36 v Belcicich, lezicich mezi Blatnou a Breznici. Je to krajina plna rybniků, lesů, luk a neporusenych prirodnich zakouti vybizejicich k zamysleni. V tomto kraji stravil i sve detstvi.Cely jeho zivot je prostoupen vzpominkou na toto ranne obdobi, ktere je predevsim spojeno s klukovskymi radovankami, praci na pastve a s celym kolobehem vesnickeho zivota. Prave za sveho detstvi zacal plne vnimat krasy prirody, vedomi domova a pestovat v sobe porozumeni pro chudy, venkovsky lid.
Myslivsky pobyt Ladislav Stehlika inspiroval k napsani sesti basnickych sbirek. Toto odlehle venkovske prostredi ho nijak neizolovalo od kulturniho deni: prispival do různych casopisů, spolupracoval na redigovani pribramskeho sborniku Drúza a neustale udrzoval pratelske a spolecenske styky s mnoha vyznamnymi umeleckymi osobnostmi jiznich a jihoza-padnich cech, Podbrdska, Plzne a Prahy. Nejvice vsak tihl k Plzni. Ta se stala za Stehlikova myslivskeho pobytu centrem regionalnich basniků. Zde se casto schazel se svymi umeleckymi prateli a debatoval s nimi o kulturnim deni i o umelecke tvorbe.
Frantisek Wawrecka (1920 - 2013) – vojak
Pan Frantisek Wawrecka se narodil 3. dubna 1920 v Ostrave – Zabrehu jako treti z peti deti. Detstvi travil v Zabrehu, vil letech se s rodici prestehoval do Vitkovic. Vyucil se modelarem a pracoval ve Vitkovickych zelezarnach.
V lete roku 1939 se schylovalo k valce a pan Frantisek Wawrecka se spolu s kamaradem rozhodl odejit do Polska, kde se tvorila vojenska skupina generala Ludvika Svobody. Jejich cesta vedla pres Polsko do Sovetskeho Svazu pres Moskvu a Odesu, na lodi propluli Bospor a Dardanely a pres Istanbul dal na Stredni vychod do Palestiny ke generalu Klapalkovi. Jako clenove pesiho praporu byli vyslani Zapadni pousti do obsazene pevnosti Tobruku v Libyi. Zde prozil temer tri roky valecnych útrap s různymi presuny po pobrezi Stredozemniho more.
V roce 1942 byli precviceni na protiletadlovy pluk a nacas zakotvili v Palestinske Haife jako obrana letiste. V roce 1943 se obeplutim africkeho kontinentu dostali do Anglie, kde pan Wawrecka absolvoval kurs pro ridice a stala se clenem motorizovaneho praporu. V r. 1944 oblehali francouzsky Dunkerque a zde zůstali az do konce valky. Do rodne zeme – ceskoslovenska se p. Wawrecka vratil po
dlouhych sesti letech, z klatovske nemocnice, kde byl lecen s otravou ruky, se premistil do Mysliva ke svemu útvaru.
V Myslive potkal take svoji budouci manzelku Helenu Sporkovou, se kterou se na podzim roku 1945 ozenil. Na kratkou dobu odesli do Ostravy, kde se jim narodil syn Vladimir. Protoze v Myslive zůstal otec pani Heleny Wawreckove sam, vratili se vsichni zpet. Od r. 1947 zacal pan Wawrecka pracovat v Plzeňske skodovce jako drevomodelar, kterym se vyucil. Teto praci zůstal verny az do roku 1970, kdy odesel do invalidniho důchodu.
Za odvahu a statecnost, kterou pan Wawrecka prokazal odchodem do zahranicniho odboje, dostal mnoho oceneni a vyznamenani jako ceskoslovensky valecny kriz, Polsky valecny kriz, Medaile za chrabrost, Medaile za obranu Polska, Africka hvezda osme brigady, oceneni 1939-45, Hvezda za úcast ve valce, Medaile za zasluhy, za boj proti fasismu, pametni medaile a mnoho dalsich. Na sklonu roku 2005 byl pan Wawrecka vyznamenan nejvyssim francouzskym radem cestne legie a byl jmenovan Rytirem cestne legie. V roce 2006 byl slavnostne jmenovan cestnym obcanem Obce Mysliv.
A teď k samotne kesi
Úvodni souradnice Vas dovedou do parciku u kostela. Vasim úkolem bude poradne se rozhlednout. Kes je od parciku krasne videt a je oznacena logem Geocachingu. Paklize jste ji nasli, tak Vas ceka dalsi úkol, a to sice otevrit ji. Nemelo by to byt tak tezke. Kes je chranena visacim zamkem. Klic ziskate nasledovne: Staci obejít kostel a hledat, popripade vyuzit waypoint "T1".
A mne nezbyva nez poprat at se vám líbí a TUZKU S SEBOU a prosim, Nevkládejte TB ani GC, děti co mi keš navštěvují si je asi rády berou domu. Díky
"!!!POZOR: ZMENA ZPUSOBU ODEMYKANI KESE!!!