zeleznicni Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
1.4.2013 - schránka č.1 - vytvoření kešky (zničena) 4.5.2014 - schránka č.2 - nové souřadnice (ukradena) 26.3.2015 - schránka č.3 - nové souřadnice
Keš je věnováno dřívější Koněspřežné dráze a nynější železnici. Keš je věnováno dřívější Koněspřežné dráze a nynější železnici. Volné pokračování koněspřežních keší, které geokolega kulhal vede v tomto speciálním bookmarku. Tato část je věnována specifice trati koněspřežky na úseku Čelechovice – Stochov. Věřím, že se Vám další poznávání historie koněspřežky bude líbit. Koněspřežní dráha v úseku Kačice – Čelechovice – Stochov – Lány vytvářela na mapě veliký oblouk, neboť dráha zde obcházela mokřinaté údolí Kačáku a musela se přizpůsobit i terénním nerovnostem v okolí Stochova. O složitých zákrutech a smyčkách této části dráhy pojednává Rudolf Koller v článku: „Koněspřežní železnice Praha – Lány“, který byl zveřejněn ve: „Vlastivědný sborník školního okresu slánského a kladenského, ročník XVIII. 1940 – 1941, s. 131 – 132, 148 – 150, 167 – 168. Oblouk začínal u zastávky Kačice od nynější zastávky, kde dráha přetínala silnici z Lán na Smečno a proti toku potoka běžela až skoro k Čelechovicům. Po té přešla přes můstek na druhý břeh a po proudu potoka šla pod osadou Stochovem směrem k cihelně a překročila opět lánsko – smečenskou silnici. Předtím zdolala mokřiny V mačocvech tím, že základy náspů byly položeny na dubových kládách do močálů položených. Za silnicí nezbylo nic z původní stavby (koněspřežky), jen hranice polí nasvědčuje původnímu směru. Pak přeťala trasa (koněspřežky) nynější železniční trať a opět obloukem vpravo se přiblížila k ní, přešla na druhou stranu do míst cihelny pod Stochovem (u silnice); odtud po ztotožnění se směrem dnešní dráhy zamířila do místa nynější stanice Lány (= Stochov). Od ní, odchýlivše se záhy od nynější dráhy, přeťala v Rynholci silnici Slovanka – Nové Strašecí. Z Rynholce zamířila k (nynějšímu) hřbitovu lánskému (dnes vozová cesta). Obloukem vpravo od hřbitova zátočinou dospěla trasa k oboře lánské. Dráha byla mezi Lány a Kačicí dvoukolejná, aby se mohly křižovat plné vozy s protijedoucími prázdnými. Doprava po koněspřežce se provozovala pouze sezónně. V zimě býval železniční svršek zavát sněhem a mohlo se tudy jezdit jako po silnici. O tom podává svědectví František Rokos v článku „Masopustní výlet“, který byl uveřejněn v časopisu „Česká Wčela“ (16. číslo z 23. února 1841). Rokos cestoval s přítelem do Rakovníka. Jeli na saních, minuli Smečno a Kačici a poblíž Čelechovic se dostali na zavátou koněspřežní železnici. Rokos píše: „Ujížděli jsme po ní rychle, předce však, jelikož tato dráha úzká jest a podlé potoka v stráni se táhne, velmi opatrně. Odtud odkazoval mi můj průvodce vlevo na návrší ležící Stochov. Nyní hadí se pod Stochovským návrším v ustavičných oklikách železná dráha do lesů Křivoklátských.“ Koně koněspřežné dráhy to neměli vůbec jednoduché. Snazší to pro ně bylo ve směru z křivoklátských lesů. Z Píní se jim jelo pěkně z kopečka, protože terén až do Kačice měl sestupnou tendenci. K soupravě se proto mohlo přidat více plných vozů a to až osm vagónů na jednoho koně. V Kačici je přepřáhli k prázdným vagónům, které museli koníci dotáhnout zpět píňské stanice. Byla to těžká a namáhává práce, kterou připomíná i motiv 2. kladenského GC.
Additional Hints
(Decrypt)
"Fpubql qb aror....." nyr araí geron arxnz šcyung, fgnpí wr fáuabhg an fceáiaé zífgb. Cebfíz crpyvir znfxbing.