KUNOVICKY MOKRAD

Pod pojmem mokřad si můžeme představit stále, či jen po určité období roku, zatopené území nebo území s půdou, která je stále nasycená spodní vodou. Jedná se o území, která tvoří jakýsi přechod mezi suchozemskými a vodními ekosystémy. Tyto ekosystémy mají mnoho podob, které se vždy liší od těch ostatních. Jmenujme například bažiny, tůně, rašeliniště, slatiniště, lužní louky a lesy.

V takovéto vlhké krajině si velmi libují některé druhy, které jsou vázány přímo na tento ekosystém a jinde je tedy nenajdeme. Lze říci, že tento ekosystém je nepříznivý pro růst rostlin. Je to zapřičiněno nedostatkem kyslíku v půdě. Zde rostoucí rostliny to řeší odlišnou stavbou těla. Mají vůči agresivním produktům anaerobního rozkladu odolnější pokožku a mnohem větší mezibuněčné prostory v dolní a střední části stonku. V těchto lokalitách se kromě mechů vyskytuje například orobinec, který tvoří pro milovniky suchých aranží dobře známé doutníky. Známou travinou podmáčených luk je například ostřice či sítina. Velmi výraznou rostlinou tohoto společenství je například žlutě kvetoucí blatouch bahenní, kosatec žlutý nebo obecný. Na našich mokřinách lze vidět (vzácně) i kosatec sibiřský. Zajímavou rostlinou je i obojživelný rdest, který normálně roste ve vodě jako dnes ohrožený leknín. Pokud však tůň vyschne, rdes vytvoří krátkou lodyhu se zakrnělými listy, které tvoří růžici a kořeny má zakotveny v bahně. Někteří z vás se možná při svých toulkách setkali ještě s jednou zajímavou rostlinkou, která Vám svým květem připomínala oblíbenou rostlinu do řezaných kytic, kalu.jde o ďáblík bahenní. Podobnost není náhodná. Obě tyto rostliny totiž patří do stejné čeledi. Za ohrožené druhy lze jmenovat třeba stulík žlutý nebo plavín šítnatý.

Typickými živočichy pro tento ekosystém jsou samozřejmě obojživelníci. Kromě hmyzu jsou právě oni představiteli druhů, které se zde vyskytují v několika životních stádiích, od vajíčka, které se vyvíjí ve vodě, larvy - pulce až po dospělce, který žije po většinu života na souši. Tato proměna z pulce v dospělce trvá zhruba dva měsíce. Obojživelníci patří mezi druhy specializované na takováto území, takže je jinde než v blízkosti mokřadů nenajdete. Jmenujme například ropuchy, rosničky, z ocasatých pak čolky. Čolkové u nás patří k ohroženým druhům. Příčinou je co jiného než znečištění povrchové vody. Dříve jsme na ně na vlhkých místech narazili velmi často, dnes je nutné je pracně hledat.

 

K samotné keši

Kunovický mokřad byl vybudován v rámci realizace místních rybníků a naučné stezky Prof. Rudolfa Haši. Keš je velikosti „small“ a jelikož se u rybníků sem a tam zjeví mudlové prosím o obezřetnost. Keš prosím vracejte vždy na stejné místo.Ve waypointech jsou uvedena dvě místa pro parkování. Parkoviště u Hostince je pro ty co si chtějí udělat procházku. Pro ty lenivější je místo na zaparkování přímo u rybníku.Přeji příjemný lov!

Souřadnice finálního umístění keše se dozvíte z následující šifry:

Děkuji za BETAtest