Pár poznámek ke keši
11.8.2013 jsme v reakci na některé logy přidali jednu hvězdičku obtížnosti u terénu. Na horolezeckou výbavu to ale zcela jistě není, terén prostě není úplně jednoduchý zvlášť po deštích. Ke keši se lze dostat dvěma cestami, ale obtížností se moc neliší. Opatrnost a rozvaha je na místě, děti je lepší k odlovu nepouštět.
Něco o rybníku
O Počapelském rybníku toho nejde moc napsat. Nachází se pod obcí Počaply, před ústím Mlýnského potoka do řeky Skalice (této řece se též říká Vlčava, otázku, zda po Březnici, nebo po Mirovice, vyřešíme jindy). Se svými cca 11 ha je Počapelský rybník největší vodní plochou na území obce. Nivy Mlýnského potoka a Vlčavy (Skalice) jsou významnými stabilizujícími prvky, proto bylo v rámci ÚSES vymezeno regionální biocentrum RBC 877 Počapelský rybník, ze kterého je podél toku Vlčavy (Skalice) veden regionální biokoridor RBK 260.
Něco o obci
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1380. Před zrušením patrimoniální správy patřily Počaply do březnického panství. Jako samostatná obec se připomínají od roku 1850. Od 1. 1. 1976 byly v rámci realizace střediskové sídelní soustavy přičleněny k sousednímu městu Březnice. Obecní samospráva byla obnovena v roce 1990, kromě Počapel obec tvoří ještě osada Stražiště, jejíž hlavní dominantou je barokní kostel sv. Jana Křtitele založený ve 14. století v románském slohu. Stejně jako většina obcí v tomto kraji patřily Počaply od roku 1868 do politického okresu Blatná a soudního okresu Březnice. Toto přirozené uspořádání vydrželo až do roku 1960, ve kterém komunistický režim definitivně rozmetal zavedené správní členění státu. Od té doby jsou Počaply součástí okresu Příbram a Středočeského kraje. Na vrchu Čihadlo (515 m. n. m.) předpokládá územní plán obce vybudování rozhledny.
Spor o hrad Bozeň
Tento hrad možná byl, možná nebyl. A pokud byl, tak možná nepříliš daleko od Počapelského rybníka. Jedno je jisté – nějaký hrad byl potřeba v počátcích územní organizace českého státu, kdy existovala tzv. hradská soustava. Jednotlivé provincie byly spravovány z hradů a zdejší kraj takovouto provincií byl a jmenoval se Bozeňsko. Jestli ovšem bylo jeho jméno odvozeno od hradu (analogie Prácheňsko – hrad Prácheň u Horažďovic), nebo od řeky Skalice, zvané v dávných dobách Božes, není dodnes vyřešeno. Nad obcí Počaply se zvedá táhlý vrch Šance (512 m. n. m.), zvaný též Bozeň. Je zde potvrzeno hradiště spojované s počátky přemyslovské kolonizace Čech v 1. polovině 10. století, staré valy se zachovaly dodnes. Existenci hradu Bozeň připouští Hermenegild Jireček (1857), současně však dodává, že není známo, kde hrad stál, zmiňuje však okolí Mirovic. Miloslav Volf (1938) dokonce uvádí, že nelze vyloučit ani prostor mirovického kostela a přilehlých budov. Známý jihočeský historik August Sedláček nabízí šalamounské řešení – název provincie odvozuje od řeky Božes, existenci hradu Bozeň vylučuje, ale ne absolutně. Podle Volfa (1938) též přichází s hypotézou spojitosti mezi hradem a pozůstatky tvrze nalezené na blíže neurčené zahradě u Počapelského rybníka.
Okolní keše
Když už se vypravíte do těchto končin, můžete odlovit i další keše. Můžete to pojmout jako tak trochu okruh – začít touto keší, příjemnou procházkou podél Vlčavy (po modré) dojít pro keš u bývalého Švédského mostu (GC2CT32), udělat krátkou odbočku ke Hrochovu Hrádku (GC1Q3CE), vrátit se ke Švédskému mostu a vystoupat k nádhernému areálu kostela na Stražišti (GC2664N) a pak se vrátit přes Hradiště Bozeň (GC1WK0K) k Počapelskému rybníku.
Zdroje:
http://de.wikipedia.org/wiki/Po%C4%8Daply
http://www.pocaply.cz/wp-content/uploads/VNUP_Pocaply_oduvodneni.doc
http://www.muzeum-pribram.cz/cz/muzeum/pracoviste/archeologie/pocaply/
http://www.pocaply.cz/historie/
vlastní výzkum spoluautora keše