Vítejte na mé mysterce, ve které bych vás chtěl seznámit s historií polského gymnázia v Orlové. Gymnázium polské vzniklo společně s českým již roku 1909 a bylo tak nejstarší střední školou v regionu Těšínského Slezska. Svoji spletitou historii škola ukončila přesně po sto letech, v roce 2009, kdy došlo k definitivnímu sloučení s Gymnáziem s polským jazykem vyučovacím v Českém Těšíně. Keš se nenachází na výchozích souřadnicích, ty ukazují na kruhovou učebnu současné moderní budovy orlovského gymnázia. Při stavbě této budovy v polovině 90. let se totiž původně počítalo s tím, že zde budou společně bok po boku sídlit obě gymnázia - polské i české. Z těchto plánů však nakonec sešlo a školy se do společné budovy už nikdy nevrátily. A proč právě kruhová učebna? Dle původních plánů mělo jít o malou školní kapli s výbornou akustikou. K tomuto účelu se však místonst nikdy nepoužívala a nyní učebna slouží, díky své skvělé akustice, např. ke zkouškám různých studentských kapel. Zde však vůbec nemusíte chodit, keška vás totiž zavede do Orlové-Obroků, do míst, kde stávala dříve budova polského gymnázia. Nejprve se však pojďme seznámit lehce s historií školy. Záměrně uvádím některé části historie školy i v polštině, abyste si trochu polštinu osvěžili ještě před louskáním kvízu.
Historie polského gymnázia
Na konci 19. a začátku 20. století prošlo Těšínské Slezsko velkou proměnou. Díky rychlému rozvoji ostravsko-karvinského uhelného revíru se původně zemědělský region stal průmyslovou oblastí. To přispělo k rychlému vzrůstu populace - za prací přišlo velké množství lidí polské, české i německé národnosti. V důsledku toho se zdejší uhelná pánev stala typickým jazykově smíšeným regionem, kde 60,6 % populace tvořili Poláci a jednoznačně převažovalo polské nářečí. V prostředí polských intelektuálů sílily požadavky na založení polské střední školy, která měla připravovat budoucí polské hornické a hutnické inženýry.
Gimnazjum imienia Juliusza Słowackiego w Orłowej należy do jednej z najstarszych instytucji edukacyjnych na Śląsku Cieszyńskim. Założone zostało w 1909 roku z inicjatywy Macierzy Szkolnej Księstwa Cieszyńskiego oraz Towarzystwa Szkoły Ludowej z siedzibą w Krakowie. Pierwszym dyrektorem gimnazjum został profesor z krakowskiego gimnazjum, dr Jan Jarosz, który zbudował w latach 1909 do 1912 solidnie funkcjonującą placówkę edukacyjną w duchu polskim. Jego następcą był pochodzący ze Lwowa dr Kazimierz Piątkowski. Przez cały okres międzywojenny dyrektorem gimnazjum orłowskiego został Piotr Feliks i uważany jest za wybitną postać zaangażowaną w sprawy edukacyjne, społeczne i narodowościowe.
Okres drugiej wojny światowej należy do najtragiczniejszego okresu w historii gimnazjum: placówka została zamknięta na 6 lat, profesorowie, uczniowie w większości wywiezieni do hitlerowskich obozów koncentracyjnych. Piotr Feliks zginął w Auschwitz już w 1941 roku. W okresie wojny zginęło 140 osób będących wychowankami gimnazjum. Bardzo szybko, bo już 1 października 1945 roku otwarto ponownie orłowskie gimnazjum, którego dyrektorem został Alojzy Drozd; pozostał na tym stanowisku przez następnych dwadzieścia lat. W tym czasie przeniesiono siedzibę gimnazjum z Obroków do Łazów. Zmiany edukacyjne w czechosłowackim systemie edukacji doprowadziły do połączenia gimnazjum orłowskiego najpierw ze szkołą podstawową w Łazach a następnie z gimnazjum w Czeskim Cieszynie. W wyniku tego gimnazjum orłowskie stało się placówką filialną gimnazjum czesko-cieszyńskiego, niemniej zachowując swoje tradycje.
Szkoła w Łazach uległa poważnemu uszkodzeniu w wyniku prac górniczych w okręgu powiatu Karwina; podjęto jeszcze jedną decyzję o przeniesieniu gimnazjum na nowe miejsce; tym razem do miasta Karwiny w 1993 roku. Budynek szkolny w Łazach został zawalony. Dyrektor Jan Szarowski rozpoczął tradycję uczestnictwa we współpracy liceów imienia Juliusza Słowackiego. Młodzież gimnazjalna uczestniczy w spotkaniach młodzieży licealnej w spotkaniach liceów im. Słowackiego. Kontynuatorem tej tradycji byli dyrektorzy Andrzej Bizoń (1996-2000), Roman Baron (2000-2002), Ewa Hrnčíř (2002-2009). Na początki nowego stulecia placówka karwińska została przeniesiona do gimnazjum w Czeskim Cieszynie, gdzie uczęszczali ostatni uczniowie wychowani w duchu tradycji gimnazjum orłowskiego.
U příležitosti sta let od založení gymnázia byl 6.6.2009 odhalen pomník na Obrokách. Jedná se o obelisk z červené švédské žuly. Na Obrokách fungovalo polské gymnázium do roku 1962. Poté bylo v důsledku důlních škod přesunuto do Orlové-Lazů a po roce 1989 byla škola přesunuta do Českého Těšína. V letech 1993 až 2009 měla škola také detašované pracoviště v Karviné-Hranicích.
Jak už bylo řečeno výše, tak keš se nenachází na výchozích souřadnicích. Pro zjištění těch správných souřadnic bude zapotřebí vyluštit jednoduchý hybridní kvíz týkající se polského jazyka a polských reálií. Po vyluštění je ještě zapotřebí zadat vyluštěné souřadnice do verifikátoru, kde se dozvíte, jak schránku odemknout. Zde v listingu tyto informace nenajdete, aby nebylo možné kešku brutovat bez rozluštění kvízu.
1) Co je to "samochód"?
dítě, které se již naučilo samo chodit - A=2
lenochod - A=1
automobil - A=0
2) Budeme-li v Polsku HLEDAT kešku, pak ji budeme...
hľadať - B=8
szukać - B=6
tworzyć - B=4
3) Co nebo kdo je v polštině "pedał"?
hloupý člověk - C=5
zatáčka - C=3
lidové označení pro homosexuála - C=1
4) Ile państw graniczy z Polską?
pięć - D=9
sześć - D=5
siedem - D=1
5) Jakie jest rodzinny imię papieża Jana Pawła II.?
Karol Wojtyła - E=0
Lech Wałęsa - E=1
Jerzy Dudek - E=2
6) V jakém měsíci se v roce 1919 odehrála sedmidenní československo-polská válka o Těšínsko?
Styczeń - F=7
Luty - F=8
Grudzień - F=9
Po správném zodpovezení všech otázek naleznete finálku na souradnicích:
N 49° 51.ABC
E 018° 26.DEF
Pro další postup a získání číselné kombinace zámku je nyní zapotřebí ověřit souřadnice ve verifikátoru.
O keši: Jedná se o moji první fyzickou kešku po dlouhých dvou letech. S přípravou jsem si skutečně vyhrál, a proto věřím, že se vám má keška bude líbit. Jedná se o větší krabičku velikosti "Regular", do které se vejde i mnoho předmětů na výměnu. V okolí kešky by neměl být silný mudloprovoz, maximálně bude zapotřebí dávat pozor na místní domorodce.
Závěrem bych chtěl ještě poděkovat několika kačerům bez jejichž pomoci bych kešku sám vytvořit nedokázal:
Svému petřvaldskému souputníkovi @damskému, který mi dodal do listingu ilustrace - obraz č.2 z října 1952 od Gustava Fierla, který studoval na zdejším gymnáziu a černobílé fotky zdevastované a poddolované budovy od svého dědečka z druhé poloviny osmdesátých let.
Obrovský dík patří také mému kolegovi z "grupy mocnego uderzenia" - Godfritovi_32, který se ujal svářečských a brousících prací a vytvořil pro moji keš originální schránku, kterou bych já sám vyrobit nikdy nedokázal.
Dále musím také poděkovat HEC_Teamu za poskytnutí veškerého potřebného materiálu k výrobě schránky.
A na konec, mále bych zapomněl, musím také poděkovat kačerovi černá1313, který v prosinci 2012 hledal moji zdejší kešku věnovanou českému gymnáziu, ale udělal chybu ve výpočtu a omylem se ocitl u toho polského, zmínil to v logu a já jsem se tak dozvěděl o nedalekém novém míste, o kterém jsem neměl dříve ani tušení. Skutečně nádherná náhoda, která mě inspirovala k vytvoření této kešky.
Závěrem tedy ještě popřeju hodně zdaru při lovu a luštění a nebo jak říká ještě jeden orlovský domorodec, tak "Nechť Vás provází Síla (satelitu)!".