| Strkow - Krawin 3. července 1753 |
|
V turistickém průvodci Táborsko (rok 1962) je lokalita Kravín uváděna jako místo dopadu meteoritu
|
|
Dne 3. července 1753 o osmé hodině večerní nastal hromadný pád meteorických kamenů mezi obcí Planá a osadou Strkov v okrese Tábor. Prvé písemné zprávy o tomto přírodním úkazu byly nalezeny pracovníky Státního archivu v Třeboni. Pocházejí ze dne 6. a 15. července 1753 od hospodářského ředitele a jsou adresovány knížecí kanceláři. Knížecí kancelář vzala zprávu na vědomí a 11. července 1753 žádá, aby hospodářský správce sám vše důkladněji prověřil a podal o události další zprávu. 15. července 1753 podává hospodářský ředitel, Ignác Vavřinec Navrátil další, tentokrát podrobnější zprávu. O strkovských kamenech je též zmínka v dopise, který o tři roky později (17. srpna 1756) zaslal knížeti Josefu Adamovi ze Schwarzenbergu na Hlubokou Karel Gustav Schindler, báňský a hutní správce v Ratibořských Horách. O pádu strkovských kamenů nalezneme zmínky i v dalších archivních materiálech. V pamětní knize děkanského úřadu v Libochovicích, okres Litoměřice, byl objeven zápis z roku 1753 o hromadném pádu meteorických kamenů u Strkova. Podrobnější zpráva o tomto úkazu je také ze dne 14. července 1753, kdy tehdejší krajský hejtman, hr. V. Wratislav podává o něm zprávu zemskému guberniu do Prahy. Současně s tímto dopisem byl odeslán jeden pětiliberní kámen (2,70 kg), který čeledín Vondruška předal strkovskému správci. Tato zpráva byla ze zemského gubernia předána J. Steplingovi, řediteli pražské hvězdárny v Klementinu, jezuitovi a lektoru filosofické katedry Karlovy university. J. Stepling k této zprávě připomíná, že neinformuje dosti zevrubně o mnohých okolnostech, kterých by bylo třeba k vysvětlení této události. Proto předložil v této věci několik otázek, které by měly událost blíže objasnit, tehdejšímu táborskému děkanu Josefu Klášterskému. I když J. Stepling na základě dalších údajů nevysvětlil původ meteoritů správně (domníval se, že jde o kamení vyvržené vzdálenou sopkou), přece mu přísluší zásluha, že již 40 let před objevnou studií E. F. F. Chladniho připustil možnost, že padání kamenů z nebe není pouhou představou pověrčivých lidí, ale skutečností. Jako muž vědy riskoval tímto prohlášením zesměšňování ve vědeckých kruzích a nepřátelství svých konzervativně smýšlejících kolegů, jako se stalo později F. Chladnimu, než jeho myšlenka o pádu meteorického roje v L' Aigle (1803) zvítězila.
V paměti místních lidí se neobvyklá událost uchovala po velice dlouhou dobu. Svědčí o tom zápis z výpovědi rolníka Tomáše Maťáska, který před úřední komisí vzpomínal na nejzajímavější okamžiky ještě po bezmála padesáti letech. V roce 1804 totiž byla totiž ustavena komise, která měla zjistit další informace o pádu meteoritů poblíž Strkova. Rolník Tomáš Maťásek tehdy vyprávěl:
Prchaje se svými koňmi, zastihl jsem ve vzdálenosti několika kroků přede mnou a za mnou pád několika kamenů, takže jsem se odevzdal osudu a zůstal stát. Protože však událost netrvala dlouho a rychle skončila, vrátil jsem se zpátky na pastvinu a sebral čtyři kusy spadlých kamenů, z nichž tři jsem rozdal a poslední, který jsem si ponechal na památku, předkládám vysoceslavné komisi. Kameny, které jsem sebral, nebyly teplé, ale vydávaly silný sirný zápach.
Přístup ke keši zvolte individuálně. Meteorit si cestu na povrch zemský také nijak neplánoval. Vezměte na zřetel, že se jedná o mimozemské těleso, jehož povrch a obsah dosud nikdo neprozkoumal a při vyzvedávání proto postupujte velmi obezřetně tak, aby nedošlo k fatální kontaminaci: doporučeno je dobrovolné použití ochranných prostředků: gumové rukavice, ochranný oblek a obuv, případně prostředky IPCHO. Dozimetr samozřejmě rovněž s sebou. Své logy pak můžete okořenit snímky z bezpečného vyzvedávání vzácného vesmírného tělesa.
Pohodový odlov přeje 4LF
|