Začátky vysílání rozhlasu v Čechách jsou neodmyslitelně spjaty s tímto místem. První haló haló se do éteru ozvalo z plátěného stanu na poli v Praze-Kbelích. Keš je umístěna nedaleko místa, kde se dlouhé roky nacházela keš Kbely 1923. Ta byla před nedávnem archivována, ale takový fenomén, jakým rozhlas bezesporu je, si keš určitě zaslouží, proto je připravena keš nová, která připomene skromné začátky rozhlasového vysílání u nás.
Pravidelné rozhlasové vysílání bylo zahájeno 18. května 1923 ve 20.15 ze stanu, zapůjčeného od skautů, v Praze-Kbelích. Vysílalo se hodinu na dlouhé vlně, součástí vysílání bylo krátké ohlášení a koncert. Československo se tak stalo jednou z prvních evropskou zemí, kde vzniklo pravidelné vysílání. Průkopníky rozhlasového vysílání byli novinář Miloš Čtrnáctý, člen Spolku českých žurnalistů, Eduard Svoboda, podnikatel v oblasti radiotelefonie a Ladislav Šourek, ředitel firmy pro výrobu rozhlasových přijímačů Radioslavia.
Vše se až do roku 1927 vysílalo výhradně živě a cokoliv zde zaznělo, bylo slyšet ze všech přijímačů. O štěkotu psa, vyděšeném hlasu zpěvačky, která spatřila myši a mnoho dalšího se můžete dočíst v půvabné publikaci Jaroslava Pacovského „Na vlnách rozhlasu“, případně v obsáhlé knize „Od mikrofonu k posluchačům“ kolektivu autorů, která byla vydána k 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání a v pdf ji najdete i na webových stránkách www.rozhlas.cz.
K propagaci rozhlasového vysílání a získávání nových koncesionářů byly pořádány veřejné poslechy na různých místech v Praze. V roce 1923 také začal vycházet měsíčník Radiojournal, který informoval o rozhlasovém vysílání. V květnu roku 1924 se v českém tisku poprvé objevilo slovo "rozhlas", do té doby se užívalo výrazů "radiofonie", případně anglický výraz "broadcasting".
V roce 1926 bylo zavedeno několik novinek. Začal se vysílat časový signál, objevily se pravidelné zprávy, které pro společnost Radiojournal vyráběla Československá tisková kancelář. Vznikla také první rozhlasová hra - náladová kompozice Přástky vysílaná v době propagačního týdne rozhlasu v listopadu 1926. Vysílání zahájily stanice v Brně a Bratislavě. V roce 1926 byl založen orchestr Radiojournalu, který vytvořil základ dnešního Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Koncem 20. let zahájily provoz další dvě stanice - Ostrava a Košice.
Zlatým věkem předválečného rozhlasu byla 30. léta. Počet koncesionářů rostl, v roce 1937 byl zaregistrován miliontý majitel rozhlasového přijímače. Program obohatily prakticky všechny žánry, od naučných pořadů a sportovních reportáží přes vážnou hudbu po kabaret. V programové nabídce byly i krátké pořady v esperantu, angličtině a němčině, určené posluchačům v zahraničí. K rozvoji vysílání přispívaly různé technické novinky. Např. v polovině 30. let byl zaveden blatnerfon, předchůdce dnešního magnetofonu, který zaznamenával zvuk na ocelový pásek. Koncem roku 1933 se rozhlas přestěhoval do budovy na Fochově třídě (dnes Vinohradská), ve které sídlí dosud. Před historickou budovou na Vinohradské ulici 12 se několikrát tvořily dějiny, ať již v období tzv. Pražského povstání v roce 1945 nebo při okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968.
V průběhu let prošla historicky první stanice dramatickým vývojem – od živého vysílání ve skromném stanu v Praze - Kbelích k dnešním moderním digitalizovaným provozům, od soukromé společnosti přes státní rozhlas až k dnešnímu nezávislému veřejnoprávnímu médiu.
V současné době vysílá Český rozhlas na vlnách 4 celoplošných stanic, provozuje síť regionálního vysílání ve všech krajích České republiky, zřízeny jsou čtyři speciální stanice. Nedílnou součástí je vysílání do zahraničí v šesti jazycích. Program je šířen sítí vysílačů v pásmech VKV, KV, SV a DV, po internetu na www.rozhlas.cz, digitálně v Multiplexu 1, v sítích kabelových televizí apod. Vybrané pořady je možno si poslechnout, případně stáhnout z webových stránek.
Památník, u kterého je keš umístěna, byl slavnostně odhalen 18. května roku 1973 – k 50. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání. Tvoří jej hvězdice z pálených cihel, na které byla původně umístěna i pamětní deska s textem: „Dne 18. května 1923 ve 20,15 hod. bylo ve stanu postaveném na tomto místě zahájeno pravidelné vysílání Československého rozhlasu.“ Jeho tvůrcem je sochař Stanislav Kolíbal ve spolupráci s arch. Zdeňkem Rothbauerem. Bohužel z důvodu častých krádeží a vandalismu musela být deska sejmuta a od května roku 2002 je umístěna v atriu Studiového domu Českého rozhlasu na pražských Vinohradech.
