Historie
Jedná se o jeden z našich nejmenších větrných mlýnů holandského typu. Své první jméno - Větřák - získal podle povětrnostních podmínek, které tu nad Štípou panují. Své druhé jméno - Kovářův - podle svého stavitele a také proto, že mlýn se dědil z generace na generaci.
Kristián Kovář, štípský starousedlík, vybudoval mlýn na vykoupeném obecním pozemku za pomoci místních zedníků v letech 1858-1860. Se svým synem Josefem zařídil vnitřní složení mlýna. Až se mlýn podařilo postavit, vybudoval zde i chalupu.
Mlýn mlel pro obyvatele okolních obcí až do roku 1947. Během druhé světové války byl sice Němci zapečetěn, ale obilí se semílalo na mouku načerno. Majitel ho chtěl v suchém roce 1947 zbourat a použít kámen na opravu válkou poničeného stavení, památkový úřad to zakázal. Mlýn byl nakonec opraven a místo mletí pomáhal řezat dřevo až do roku 1957. V roce 1964 byl mlýn odejmut majiteli Rudolfu Kováři a předán do péče státu.
Současnost
Mlýn je zapsán jako památka Muzea jihovýchodní Moravy. Je opět vlastněn potomky rodu Kovářů, kteří se (i za velmi občasného přispění pamatkářů) o mlýn dobře starají. S majiteli je možné se domluvit na prohlídce vybavení mlýna.
Vnitřní vybavení je kompletní, k provozu chybí "pouze" zprovoznit ložisko spojující větrné kolo s pohonným kolem, a samozřejmě vyplnit mlýnské lopaty.
Technické věci
Budova mlýna má tvar válce o průměru 6m a celkové výšce 8,2m, je postavena z lomového kamene se třemi vyzděnými věnci z pálených cihel. Střechu tvoří osmiboký jehlan krytý šindelem.
Větrné kolo má průměr 10m, plocha jednoho křídla je 6 metrů čtverečních. Uvnitř mlýna je zachovalé kompletní mlýnské složení o průměru 80cm s jednostupňovým pohonem shora.
Vyjimečnou konstrukcí je střecha uložená na kolečkách, přičemž jedno z koleček je součástí pohonu šnekového převodu, díky kterému docházelo k otáčení střechy.
P.S.
Zde uvedené informace jsem čerpal přímo u mlýna a na internetu (Povětrník, ZŠ Štípa). Díky.
Pěkný článek s parádníma fotkama o mlýně najdete v Deníku, projděte si z domova také virtuální prohlídku.
Poklad
Jednoduchá multi s cílem ukázat vám krásnou technickou památku a výhledy kolem ní.
Přijedete-li autem, zaparkujte na doporučených souřadnicích v blízkosti rozcestí U Větřáku.
Přes cestu směr Hvozná uvidíte kamenný Kříž na Větřáku (S1) o výšce 4,5m.
Zjistěte letopočet na zadní straně kříže ABCD.
Cestou k větrnému mlýnu (S2) na úvodní souřadnice běžte opatrně podél silnice směr Štípa. K mlýnu na SOUKROMÉM pozemku dojděte po krátké příjezdové cestě a vyšlapaném chodníčku. Prohlídněte si mlýn ze všech stran a získejte indicie. Nehledejte žádné komplikace, prostě nejsou.
Jako E je počet oken do mlýna,
jako F si poznačte počet dveří do mlýna,
jako G tvar korouhve na střeše mlýna (kohout [G=4], ryba [G=5], kříž [G=6], žádná korouhev [G=7]),
jako H socha ve výklenku (sv. Cyril a Metoděj [H=8], Panna Maria Svatohostýnská [H=7], žádná socha [H=6]).
Majitelé jsou na návštěvy pseudomlynářů/turistů/zvědavců u mlýna zvyklí a pevně věřím, že i kačeři se umí chovat ohleduplně a slušně s ohledem na soukromí majitelů. Díky moc. Odměnou vám může být například prohlídka mlýna.
Pokud jste problémový jedinec, guuglejte, dobře vám tak.
Pro kontrolu součet A až H je liché číslo dělitelné třemi.
Finále je v okruhu průměru větrného kola na třetí na souřadnicích:
POOOZOR ZMĚNA VÝPOČTU OD 2014-04-17
N 49° 1(E+F).(B+C)(C+H-E)(G+E)
E 017° 4(E+C+A).(G-F)(H+A)(B+D-C)
Prosím s krabičkou, která není ani micro ani small, moc nemanipulujte a nechte ji na původním místě. Lovte velmi opatrně. Mudlů je tu vždy požehnaně, neb panoramata na sever na Hostýnské vrchy a výhledy na jihovýchod na Vizovické vrchy jsou z Větřáku parádní.
Děkuji za návštěvu a přeji fajn lov.