EN: As the devil met mushroom pickers is one of local legends. You will need no special equipment to catch the cache. Hint: Hanging on a small spuce behind the stump
V logbooku kese najdete kontrolni cislo urcene pro pripad, ze by pri logovani nebylo po ruce nic na psani.
Otročkov je malá vesnice spadající pod obec Hvozd ležící necelé 2 km severovýchodně od Ludmírova v oblasti přírodního parku Kladecko. Žije zde asi 41 obyvatel a evidováno je 21 domů. Rozloha katastrálního území činí 136 ha. Na malé návsi najdete pěkně udržovanou žlutě omítnutou kapličku a malý rybník. Autobusová zastávka spolu s křížkem leží mimo zastavěnou plochu asi 200 m jižně u odbočky ze silnice vedoucí z Hvozdu do Ospělova. Otročkov je obsluhován poštou 798 55 Hvoz u Konice. Zajímavostí z historie je fakt, že obec kdysi zasáhla morová nákaza, a tak byla celá zbourána a znovu vystavěna na jiném místě, tedy tam kde je dnes. No a právě k této izolované osadě se okrajově váže i pověst, které je tato keš věnována.
Daleko a široko se rozprostíraly v dřívějších dobách lesy panství bouzovského a byly dobrodiním i kletbou tohoto bohatého kraje. Kletbou, když v nich dřeli pánům ustaraní a udření horalé, požehnáním, když v nich nacházeli obživu. Těžké to bývaly doby, kdy starosti o výživu početné rodiny tlačily jako můra v ustaraných čelech. Jedni pálili uhlí v milířích, jiní zase vápno v jednoduchých vápenkách, které si sami postavili. Hojnost dobrého vápence ulehčovala v nouzi starostem a příroda jakoby sama nabízela své poklady za odměnu svým lidským tvorům. A když bylo teplo a v lese se objevily houby, horalé v desítkách prolézali temnými hvozdy, neproniknutelnými houštinami a sbírali tyto nové dary matky přírody-živitelky.
Jednou se vydali časně zrána dva dřevaři z Milkova na houby. Vyšli ještě za úplné tmy, aby dorazili za prvních ranních červánků do lesů, které se táhnou na severovýchod od vesnice, nad údolím potoka Špraňku, směrem ke „Zkamenělému zámku“. Přivstali si, aby nasbírali plný pytel hub, jak si sami stanovili, aby je potom doma mohli usušit a schovat na zimu. Šli temnou nocí jako duchové, všude bylo ticho, nikde známky života. Krajina spala klidně a les vydechoval vážně a zasmušile plnými plícemi vlažný vonný vzduch. Vešli pod klenbu lesa a tma ještě temnější je pojala do své náruče. Mužové však byli staří, zkušení lesáci a šli lesem tiše jako kočky.
Když však byli již skoro u cíle, nahoře v lese, nad údolím, jímž šumivě protéká potok Špraněk, a chtěli si odpočinout a čekat na ranní svítání, zůstali oba překvapením stát. Co to? Z čista jasna zahučel lesem hrom, pak se strhla divoká vichřice, až se stromy ohýbaly a příšerně vrzaly, a temnem lesa prošlehla fialová záře blesku a první veliké kapky deště padaly hlasitě do korun stromu. „Co teď?“ „Kam se schováme?“ „Půjdeme-li v dešti lesem, zmokneme dvakrát!“ „A potmě nenajdeme stejně žádný úkryt!“
Tak hlasitě uvažovali oba houbaři a ukryli se prozatím pod veliký smrk. Zatím se spustil veliký liják. V korunách stromů to šumělo, zpívalo, pískalo, kvílelo, vřeštělo, ječelo, hučelo,dunělo, burácelo a blesky se neustále míhaly temnem noci jako plamenné meče a příšerně ozařovaly lesní velikány. Strašidelné stíny tančily mezi stromy podivný hrůzný tanec. Najednou starší ucítil pod paží veliký pytel a zvolal: „Rychle do pytle! Je veliký a hustý, oba se do něho vejdeme a přece nás trochu ochrání před deštěm!“ Tak také hned učinili. Oba vlezli rychle do hustého pytle, natáhli se jako kus klády pod strom a tiše leželi, jen jim hlavy z pytle vykukovaly.
V lese zatím nastalo boží dopuštění – hotový soudný den! Blesky rozrývaly oblohu, hrom bil jako zběsilý a ozvěna hučela dlouze a temně údolím a bouřícími hvozdy a vracela se mnohonásobnou ozvěnou. Strašlivý vichr letěl nocí jako splašený kůň, vzpínal se divoce nad korunami lesních velikánů, klátil mohutnými kmeny jako stébly trav, až to praskalo ve větvích, jak se haluzy drtily v tvrdém objímání. Úzkost svírala oběma houbařům srdce i hrdlo. Vtom – ó hrůzo!
Temnem lesa proletěl oslnivý blesk, hrom práskl houbařům přímo nad hlavou, země se otřásla, až se oběma zdálo, že blesk zasáhl strom, pod nimiž leželi, a jeho kmen, že je rozdrtí. A náhle – Pane Bože! – co to? Všechno naráz ztichlo, jako by uťal, a kde se vzal, tu se vzal, stál před nimi statný čert a udiveně hleděl na oba houbaře, kteří strachem zapomněli skoro dýchat a byli div živí. Pak obcházel pytel, stále se na něj díval, kroutil nechápavě hlavou a potom promluvil, jakoby na sebe: „Hm – hm! – podivné zvíře! Jsem starý čert, ale takové zvíře jsem dosud neviděl. Dvě hlavy – jeden břich – žádné nohy. Hm! – hm! Musím se na to zeptat našeho starého. Ten tu již pamatuje třikrát pole, třikrát ves, třikrát město, třikrát les. Snad mi poví, jaké zvíře to může být.“
Sotva dozněla jeho temná slova, zasvítil rudě blesk, mocně zarachotil hrom a milý čert se vznesl prudce do výše jako větrný vír až to v korunách stromů podivně zakvílelo, a zmizel. Jen silný zápach po něm zůstal. Ti dva, strachem polomrtví, vyskočili jako na povel z pytle a utíkali jako vyplašení zajíci cestou necestou domů. Nechtěli čekat, až se znovu objeví čert i se svým „starým“. Strachovali se a myslili, kdo ví, co by se jim mohlo stát. Na houby již ani nevzpomněli. Když potom tuto podivnou událost vypravovali ve vesnici, hádali všichni, že to byl jistě čert ze „Zkamenělého zámku“.
Od té doby prý totiž, co se zámek, kdysi výstavný a honosný, propadl a zkameněl, stalo se toto místo sídlem zlých bytostí, které tu provádějí své reje a kouzla. A milí houbaři nešli od té doby, jakkoli to byli zkušení a nebojácní chlapi, do těchto míst v noci na houby. Nechtěli se víckrát setkat s čertem.
Keš vás zavede na hranici lesa kousek nad malou osadu Otročkov. Auto zanechejte někde na návsi u kapličky a krátkou procházkou po polní cestě se potom vydejte za šipkou k lesu. Možná někde zde, možná někde jinde v lese houbaře potkal čert. Keš se schovala stejně jako houbaři, ale pro vás myslím nebude těžké ji najít a poznat. Za návštěvu stojí také Zkamenělý zámek dole v údolí potoka Špraňku, takže pokud ještě nemáte odlovenou zdejší kešku, můžeme ho jen doporučit jako další cíl výletu.
Podekovani a pouzite zdroje:
Povest z listingu byla cerpana z dnes jiz neexistujicich internetovych stranek Ospelovska.
Nase dalsi kese s podobnou tematikou v okoli:
Anicka a velky kun (GC4JNN2)
O zaklete huse (GC4JNQ2)
Prejeme uspesny a mudly neruseny odlov!