Skip to Content

<

AGT 36: Zlato Kasperskych Hor

A cache by Alke04 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 08/17/2013
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size: other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Geocaching-Profil
Zlato Kašperských hor Gold of Kasperske Hory 36
 

Při jednom návratu z dovolené na Šumavě mě na mapě zaujalo město Kašperské Hory, jako ideální zastávka na kešky. Přeci jen je to místo s velmi bohatou hornicko historií - vždyť ve středověku to bylo jedno z hlavních center těžby zlata... zde bude jistě mnoho keší věnovaných tomuto tématu. A světě div se, až na jednu disablovanou, která se geologii, ani mineralogii nevěnuje - vůbec nic. Sedl jsem tedy v poslední večer dovolené nad turistickou mapu a postupně začal vyhledávat jednu štolu za druhou.

V den návratu jsem sám sebe pasoval do role zlatokopa, který nehledá zlato jako takové, ale pozůstatky těžby, která je v tomto kraji vidět na každém kroku - stačí se jen dívat... Po 5 hodinách procházení, focení a zaměřování Vás tak vítám na 36 pokračování série AGT, ale nebojte - nebudete muset v terénu trávit celých 5 hodin, i když drive-in to také nebude, takže pokud Vám jde o rychlý bod - této keši se vyhněte.

Keš Vás provede, podle mého názoru, nezajímavějšími místy, které symbolizují dobývání a získávání zlata v této oblasti.

 

Zlato jako prvek

Zlato (latinsky Aurum, chemická značka prvku Au) je chemicky odolný, velmi dobře tepelně i elektricky vodivý, ale poměrně měkký drahý kov žluté barvy. Již od dávnověku byl používán pro výrobu dekorativních předmětů a šperků a jako měnová záruka při emisích bankovek. V současné době je navíc důležitým materiálem v elektronice, kde je ceněna jeho vynikající elektrická vodivost a odolnost proti korozi. V přírodě se vyskytuje zejména ryzí.

Zlato je chemicky velmi odolný kov. Z běžných anorganických kyselin reaguje pouze s lučavkou královskou (HNO3]−:HCl), jíž se rozpouští za vzniku tetrachlorozlatitého aniontu [Au(Cl)4]. V alkalickém prostředí se zlato rozpouští v přítomnosti kyanidových iontů (za přítomnosti kyslíku), přičemž vzniká komplexní kyanozlatnan.
Speciální případ představuje rozpouštění zlata v elementární rtuti. Již středověcí alchymisté věděli, že při kontaktu zlata se rtutí velmi snadno vzniká zvláštní roztok zlata ve rtuti, amalgám. Amalgám přitom zůstává kapalný i při poměrně vysokých obsazích zlata. Zahřátím amalgámu na teplotu nad 300 °C se rtuť prostě odpaří a zbude ryzí zlato.

V roce 1997 objevili japonští chemici směs organických sloučenin, která údajně rozpouští zlato. Jde o směs jodu, tetraetylamoniumjodidu a acetonitrilu, která při teplotě varu (82 °C) tvoří nasycený roztok. Snížením teploty roztoku pod 20 °C se z roztoku vysráží čistý kov. Zlato je také rozpustné ve vodném roztoku jodidu draselného a jodu. Pomocí tohoto roztoku lze snadno rozpouštět především tenké vrstvy zlata.

Zlato je mimořádně trvanlivé a odolné vůči povětrnostním i chemickým vlivům. Pevnost a tvrdost zlata je možné zvýšit přidáním jiných kovů. Pozlacené průhledné plastické fólie mají vynikající odrazivost světelných a tepelných (infra-) paprsků. Zlatá fólie může chránit před únikem tělesného tepla (např. v porodnictví nebo v extrémních přírodních podmínkách).

Zlato je v zemské kůře značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5 ppb (μg/kg). V mořské vodě je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011 μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300 miliard atomů vodíku.

V horninách se díky své inertnosti vyskytuje prakticky pouze jako ryzí kov. Krychlový nerost, tvoří plíšky a zrna uzavřená nejčastěji v křemenné výplni žil. Krystaly nejsou hojné, často mikroskopicky rozptýleny v šedém žilném křemeni.

Hydrometalurgický postup dobývání zlata z nízkoryzostních rud představuje značně rizikový proces z ekologického hlediska. Nasazení kyanidových roztoků v tunových až stotunových šaržích představuje obrovské riziko v případě, že dojde k nepředvídané havárii. Příkladem může být katastrofální zamoření Dunaje kyanidy a těžkými kovy z rumunského hydrometalurgického provozu Baia Mare v lednu 2000. Výsledkem byla přírodní katastrofa – stovky tun mrtvých ryb a dalších živočichů a porušení životní rovnováhy rozsáhlého území na desítky let. K haváriím podobného druhu došlo několikrát i v USA nebo jihoamerické Brazílii, kdy byla zamořena řeka Amazonka.

Problém je také používání kovové rtuti pro tzv. amalgamační způsob těžby zlata, např. v Mongolsku, v jižní Americe nebo v Africe.

Nelze zanedbat ani problémy s vhodným uložením tisícitunových kvant vyloužené horniny. Její zemědělské využití je v současné době prakticky nemožné a tak tvoří pouze balast, kterého se těžařská společnost musí nějak zbavit.

Kvůli potencionálním rizikům při použití kyanidů jsou vyvíjeny nové metody, jako například loužení v roztoku thiomočoviny. Rozsáhlejšímu nasazení této metody zatím brání ekonomické faktory.

 

Kašperský zlatonosný revír - historie

Ložisko zlata Kašperské Hory náleželo ve středověku k nejznámějším oblastem s těžbou zlata v Českém království. Počátku hlubinného dolování primárního zlata na konci 13. a začátku 14. století předcházelo rýžování rozsypového zlata na tamních potocích a řece Otavě. Zlato rýžovali od 2. století před našim letopočtem v okolí Kašperských hor i Keltové. Dokladem je hojnost keltských sejpů.

Hlubinné dolování, které začalo ve středověku, dosáhlo největšího rozkvětu za vlády Lucemburků, kdy se těžilo přímo ve městě i v blízkém okolí. V roce 1584 udělil císař Rudolf II. Kašperským Horám titul svobodného královského města. Za husitských válek i za války třicetileté těžba zlata upadla a v roce 1777 ustála zcela. V menším rozsahu probíhalo dolování i na konci 19. a začátkem 20. století, kdy byla vyražena Štola Kristina.

V 80. a 90. letech 20. století probíhal v Kašperských horách rozsáhlý průzkum na rudy zlata a wolframu. V této době byla vyražena štola Naděje (na výchozích souřadnicích). Nedokončené průzkumné práce ustaly s vypršením průzkumných práv v roce 1999.

 

 
 

Kašperský zlatonosný revír - mineralogie

V Kašperských Horách je AU-W (zlato a wolfram) mineralizace vázána na pararulový komplex moldanubika. Moldanubikum je zde zastoupeno vysoce metamorfovanou geologickou jednotkou s převahou pararul a migmatitů, s minoritními vložkami erlanů, kvarcitů, amfibolitů a leptynitů. Celý horninový komplex byl polyfázově deformován a metamorfován během variského vrásnění. Zlato je vázáno na systém křemenných žil a žilníků v poruchové zóně, která probíhá mezi Kašperskými Horami, Ždánovem a Rejštejnem. Zlato a jeho doprovodná mineralizace (arzenopyrit, pyrit, pyrhotin, chalkopyrit, molybdenit, Bi-Te minerály) vykrystalizovaly z horských vodních roztoků při teplotách 250 až 600 °C.

Radiometrické stáří zlatého zrudnění bylo zjištěno metodou Re-Os v molybdenitu a odpovídá věku okolo 345 až 342 milionu let. Zlato bylo nalezeno v křemenných žilách v několika podobách. Nejrozšířenější formou jsou mikroskopické zlatinky vysoké ryzosti a velikosti od 0,05 mm - 1 mm.

Jako chemická složka minerálů AU se zlato vyskytuje v maldonitu (Au2Bi) a nepojmenované fázi AuBi5S4.

Třetí formou výskytu zlata jsou drobné inkluze, uzavírané převážně v arzenopyritu. Wolframová ruda je vázána na minerál scheelit Ca(WO4), který se nalézá ve vápencových horninách (erlanech) a v ostatních horninách bohatých vápníkem (amfibolické ruly, amfibility, leptynity).

 

 
 

Otázky a úkoly:

Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:

Po prostudování listingu:

1) Mi odpovězte na otázku, který další prvek kromě zlata se zde měl těžit?

A nyní Vás požádám, abyste navštívili následující místa, splnili úkoly a odpověděli na otázky

2) Na výchozích souřadnicích se nachází vstupní portál do průzkumné štoly Naděje. Odhadněte výšku tohoto vstupního portálu.

3) Naproti této štole se nachází naučná cedule, na které jsou (mimo jiné) vyobrazeny 2 nástroje, které zlatokopové používali. Jaké to jsou?

4) Dále se přesuňte východně na WP Stola A. Důkladně si skálu prohlédněte a zjistěte, kolik zamřížovaných vstupů do štoly se zde nachází.

5) Nyní se přesunete ke štolám západním směrem. Cestou projdete kolem seismografické stanice, která zde byla vybudována v roce 1960. Měřící čidla jsou umístěna ve štole, která se zde nachází a díky přítomnosti stanice je nepřístupná. O jakou štolu se jedná? (jméno na informační tabuli WP Sejsmografická stanice cedule)

6) Pokračujete dále ke dvěma štolám v těsné blízkosti. První (WP Stola B) je přehrazena 3 prkny za kterými můžete vidět kolik otvorů?

7) Druhá z nich (WP Stola C) má opět několik portálů - kolik?

8) Zůstaňte na místě o odhadněte barvu skály, ve které je štola vyhloubena.

9) Nyní se vraťte směrem k silnici a navštivte místo, kde se štola propadá (WP: Propadlá štola). Místo není až tak něčím úchvatné, ale rád bych zde demonstroval, jak nenápadné je propadání štoly v terénu a jak jsou taková místa nebezpečná. Kolik informačních tabulí je zde s výstražnou hláškou?

10) Štola Bedřich je zazděná štola, a tak si její návštěvu odpustíme, navštivte WP Stola D. Nalézá se zde několik povrchových vstupů do podzemí - kolik?

11) Úkol: Vytvořte fotografie v místě výchozích souřadnic a na všech stage sebe (tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat), nebo své GPS s čitelným nickem a tyto fotografie přiložte ke svému logu.

Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:

ON-LINE FORMULÁŘ

Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.

 

 

Zdroj:
Web: Wikipedie.cz
Publikace: Průvodce geologií Šumavy - Jiří Babůrek, Jaroslava Petroldová, Kryštof Verner, Josef Jiřička.
Foto: Aleš Novák (Alke04)

 

TATO CACHE JE SOUČÁSTÍ SÉRIE AGT od ALKE04

 

Additional Hints (No hints available.)



Return to the Top of the Page

Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.