Obávaný rytíř Turšo.
Poblíž Bohušova vrchu, jižním směrem, se nachází Tříkřížový vrch. Na něm stávaly tři vysoké kříže a vedla k nim pohodlná cesta. Západní svah byl osázen hruškami a pokryt křovisky.
Na vršku prý stával pevný hrádek, jehož majitel byl loupeživý rytíř Turšo, který vytvořil z okolí Plané nejistý kout. Přepadával pocestné i město, kde raboval.
Jeho krutost neznala mezí. Když uprostřed noci přepadal s kumpány město Planou, chycené nevinné obyvatele odvlékal na hrádek a zde je vhodil do hladomorny a mučil k smrti. Svou nevysvětlitelnou zlobu si vyléval nejrůznějším způsobem. Přepadal domy, z postelí vytahoval děvčata, odvlekl je na svůj hrad a předhodil opilým kumpánům k jejich radovánkám. Kdyby se bránily, vhodil by je nelítostně do hladomorny.
Plánští měšťané se proto na noc opevňovali ve svých domech, protože věděli, že jakmile odbije půlnoc, vpadne zlosyn Turšo se svou divokou čeládkou do uliček Plané. Řádil tak, že lidé věřili, že je to převtělený ďábel.
Stará pověst o zlém Turšovi vypráví, že jednoho dne vyšla tři děvčata na dříví do lesa. Byla přepadena Turšem a jeho kumpány a odvlečena do hrádku. Zde byly dívky nelidsky mučeny a když zemřely, Turšo vyřízl každé srdce a poslal je po svém nejkrutějším kumpánovi Josefovi radě města s přáním dobrého oběda. Po takové ukrutnosti se vydal rozezlený lid, posílený lidmi z Tachova a ze širokého okolí, na Turšův hrádek, zaútočil neohroženě na zlosynovo sídlo a podpálil je. Lupiči byli pochytáni a na plánském náměstí popraveni sekerou. Hrádek však zmizel beze stopy a zůstávají o něm jen úděsné pověsti.
Nedávno jsem čirou náhodou vyslechl vyprávění potomka onoho "krutého Josefa", které se v jejich rodě předává z generace na generaci. Josef, nazývaný bandou zlosynů Kruťas, cestou z Plané ještě oloupil kupce, vracejícího se z trhu, o bedýnku dukátů. Cestou na hrádek Josefa dostihla část davu, jdoucího zůčtovat s Turšem. Při lítém boji se Josef bedničkou bránil a tak utržila ránu do dna. Ve dně se udělala malá díra a z ní cestou po boji zpět na hrádek postupně vypadávaly mince. To ovšem "Kruťák" nevěděl. Když Josef varoval svého pána před zlobou lidu, Turšo věděl, že to bude jeho konec. Řekl tedy Josefovi, aby si bedýnku s dukáty nechal jako odměnu za věrnost a nařídil mu zachránit se útěkem před davem, který se již blížil k hrádku. Josef běžel oklikou pryč od hradu a cestou poklad schoval. Z vyprávění Josefa Krůty (To je dnes jméno jeho potomka) jsem poznal místo, kde jeho hanebný praprapředek svedl boj o svůj život a bedýnku dukátů. Podle rodinné legendy klanu Krůtů se odtud dá za temných nocí poklad vystopovat. Nikdo z potomků to prý nikdy nezkusil. Věří, že poklad je prokletý a neuctivého nálezce přivede do neštěstí. Jsou to dnes velice zbožní lidé. Poklad tam někde tedy zřejmě stále čeká na svého nálezce. Pokud v sobě naleznete dost odvahy k pouti temným lesem, možná ho objevíte.
Jak k pokladu?
Z doporučeného letního parkoviště se vydejte vzhůru do kopce na úvodní souřadnice. Nad úrovní zahrádek si posviťte doprava do lesa a když budete mít šťěstí, možná spatříte odlesk ztracené mince. Jděte potom dále po odlesku mincí. Asi ve třetině cesty přijdete na palouček s několika mohutnými břízami. Uvidíte tři mince na jednom místě. Zde stával hrádek zlosyna Turša. Tady si můžete odpočinout. Největší stoupání Vaší pouťě už bude za Vámi. V polovině cesty si možná všimnete posedu. Nemusíte mít strach, už není používaný. Celá trasa je dlouhá asi 3 km a většinou vede po cestách, pěšinkách, nebo toho, co z nich zbylo. Konec Vaší poutě poznáte opět podle tří mincí. Tam si pořádně posviťte do okolí. Až uvidíte zářit v temnotě kříž, nedaleko něj najdete poklad. Cíl Vaší cesty nebude příliš daleko od jejího začátku. V keši naleznete instrukce, jak se dostat zpět k parkovišti.
Doporučené vybavení
Pořádná baterka, nebo čelovka, je to koneckonců noční keš. Jedna náhradní se také může hodit. Dobrá obuv. Budete přeskakovat potůček a po dešti bývá na cestách občas trocha blátíčka. Dlouhé kalhoty a repelent. Klíšťata jsou potvory. No a nechoďte, prosím, sami. Pokud neseženete parťáka, kontaktujte autora. Rád se s Vámi projde a poté třeba i popovídá u piva. ;-)
zdoj:Staré pověsti z Plánska a Tachovska a vyprávění Josefa Krůty.
