Kořeny řádu svobodných zednářů jsou hledány až v časech starého Egypta či Řecka a dávány do souvislosti s dokončením Šalomounova chrámu v roce 960 př. n. l., případně jsou spojovány s historií řádu templářů. V reálu byl řád svobodných zednářů založen v Londýně roku 1717 a zprvu se šířil v aristokratických kruzích. Za jistý vzor mu posloužily cechy středověkých kamenických řemeslníků a tvůrců katedrál, předávajících si z generace na generaci stavitelská tajemství.
Přívrženci svobodného zednářství také „stavěli“ – budovali „chrámy humanity“, přičemž kamenická dláta a palice vyměnili za práci duchovní a sociální. Sami členové řádu ho chápali jako neveřejné společenství bratří se „členskou základnou“ nepocházející již pouze z řad dávných stavitelů. Začátky řádu se vezly na vlně osvícenství, svěžího myšlenkového proudu, který ovlivnil celý starý kontinent a uchytil se také v Americe.
Řád se vyvíjel jako forma protestu proti morálce a oficiálním názorům církve a státu, preferoval duchovní a hmotné povznesení lidstva a v jeho řadách bylo hodně intelektuálů a vlivných osobností. Zavedl složitý systém pravidel s mnoha symboly a alegoriemi, jimž jako vzor sloužily obřady středověkých stavitelů.
Již od jejich vzniku měla zednáře na mušce státní moc: co je tajné, je nebezpečné. Byli označováni za protivládní rebely a spiklence, museli čelit atakům a nedůvěře okolí. Jako důvod byl uváděn fakt, že kritizovali požitkářský a povrchní život vládnoucí třídy.
Nejrůznějším spekulacím nahrává dráždivý fakt, že svobodní zednáři vždy pracovali důsledně v utajení. Dodržovali své zákony a nic z nich se nesmělo dostat na veřejnost. Prokazovali se tajnými poznávacími znameními, museli si „kromě zlého činu“ pomáhat, nesměli zveřejňovat nic o svých rituálech ani z dalších událostí za dveřmi lóží.
Dodnes žádný zednář nesmí prozradit zednářskou příslušnost jiného člena. Ale čas řád zednářů přece jen odkryl a mnoho tajemství vyplavalo. Je známo, že jsou řízeni systémem tzv. lóží. Každá je tvořena skupinou členů, z nichž alespoň sedm má hodnost mistra. Lóže bývají seskupeny v obediencích, což je jakýsi svaz zednářských lóží podobného typu.
Mistry volí členové lóže sami, mistři pak vybírají velmistry vyšších lóží. V čele hierarchie jsou národní velkolóže; těch je po světě přes 150. Velkolóže se mezi sebou uznávají, ovšem vzájemně se neovlivňují. Zednářská vzdělanost má podle Svatojánského rituálu tři základní stupně: učedník, tovaryš a mistr (rituál skotských zednářů jich má 33!).
Na Klatovské třídě stojí mezi několika secesními vilami z přelomu 19. a 20. století vila, která se svým vzhledem se výrazně liší od okolí. Má výrazné antikizující prvky, jako schodiště se sloupy, bohatě členitou fasádu s pilastry ( architektonické prvky napodobující sloup, ale mající pouze dekorativní účel), bohatým štukováním a členitými okny. Vila byla postavena v r. 1890 stavitelem F.Menčíkem pro Martina Weinfurta. Tato vila se stala pro plzeňské svobodné zednáře tzv.“chrámem“, kde se konala shromáždění, přijímání nových členů s rituálními obřady, přednášky a také zde byla knihovna se zednářskou literaturou.
Jako zárodek plzeňské zednářské lóže se stal ještě před rokem 1879 česko – německý kroužek Harmonie. Zabýval se převážně charitativní činností, prohlubováním zednářských zásad a později byl začleněn do mezinárodního společenství.
S přibývajícím množstvím „ mistrů kameníků“ a „tovaryšů“ se v r.1879 vydělili dvě lóže. Česká: „Josef Dobrovský“ a německá:„Ludwig Piette“ Obě lóže v počtu členů kolem 60 využívali chrám na Klatovské společně. Po první světové válce došlo k odštěpení a vznikla třetí lóže: „Bratrství“ v čele s Arnoštem Juránkem, továrníkem a lyžařem. Dosáhl např. toho, že do lóže mohly být po r. 1931 ke vstupu přijímány i ženy. V roce1938 po mnichovské krizi se česká i německá lóže na popud státních úřadů dobrovolně rozešly a tím ukončili svoji existenci. Po osvobození zednáři činnost obnovili. V Plzni jich ale zbyla necelá dvacítka. Definitivní zákaz činnosti komunistickou státní mocí byl vydán v r. 1951.
Keš se nachází na velmi exponovaném místě, a proto v rámci její co nejdelší životnosti se chovejte prosím velmi obezřetně a lovte ve vhodnou "denní" dobu...