Ono mé tvrzení o jistém zpestření té záplavy krabicoidních vozidel však musíte brát s rezervou, protože běžný občan nezatížený vlakofilstvím je na první pohled patrně ani nezaznamená. Alespoň ne u těch rekonstrukcí, které popíši hned v první kapitole své stati a které vnější vzhled vozidla viditelně nepoznamenaly. Na druhou stranu se však dostaneme také k letmé zmínce o přestavbách tak zásadních, že by naopak onen „civilista“ patrně ani netušil, že mají s těmi krabicemi, na něž je zvyklý z lokálek, něco společného. Schválně používám podmiňovací způsob, protože občanstvo určitě nejen tuší, ale přímo ví (jsouce masírováno aktualitami v médiích obecně a tiskovými zprávami Českých drah zvláště), že nejnovější motorové jednotky ČD pro regionální dopravu vznikají právě z nich. Nechme však prozatím současnost našich drah s jejími někdy komickými „výstupy“ být a pojďme se vrátit v čase do doby počátku vozů, o nichž má toto povídání pojednat.
Vývoj a výroba
K motorovým vozům řady M 152.0 (dnes řada 810) vyrobila Vagónka Studénka v letech 1973 - 1983 celkem 912 přípojných vozů obdobného vzhledu a konstrukce. Dva prototypové vozy vyrobené v letech 1973 a 1974 byly označeny Blm 25-09 600 a 601, sériové vozy, které začaly být dodávány od roku 1976, dostaly označení řady Blm 24-29.
Vozy byly vyrobeny v počtu 1,5krát převyšujícím počet motorových vozů M 152.0, což bylo poněkud příliš mnoho, jak se ukázalo v provozu. Přípojné vozy totiž mohly být díky svým konstrukčním zvláštnostem nasazovány zpočátku právě jen se „svými“ motoráky a jejich provozní potřeba nebyla vysoká. „Orchestriony“ na nepříliš vytížených lokálních tratích zvládaly své úkoly při nasazení sólovém, popř. nanejvýš s jedním vozem přípojným. To vedlo ke značnému nadbytku vozů Blm a jejich postávání a chátrání v depech. Proto byla později přijata řada opatření k vyřešení nastalé situace – jak bude uvedeno dále.
V roce 1983 bylo změněno označení řady na Baafx a v roce 1994 přibylo na vozy Českých drah také číselné označení řady – 010. Toto opatření bylo důsledkem sloučení lokomotivních a vozových dep do dep kolejových vozidel - DKV. V souvislosti s tím obdržely vozy také nová inventární čísla zcela nezávislá na původních. Byla přidělována podle pořadí žádostí o přeznačení, jak přicházely z jednotlivých DKV. Od roku 2001 má řada písmenné označení Btax.
Na Slovensku se vývoj označení těchto vozů ubral poněkud jiným směrem a nesou číselnou řadu 011 se zachovanými původními inventárními čísly a písmenným označením Baafx. Důvodem oné první odlišnosti je skutečnost, že řada 010 byla na Slovensku přiřčena (značně nelogicky) bateriovým vozům určeným k napájení upravených elektrických lokomotiv řady 210 na nezatrolejovaných úsecích.
Jedním z opatření k využití nadbytečných přípojných vozů původní řady Blm u Českých drah byla jejich přestavba na vozy poněkud jiného určení, která ovšem sledovala i cíl další. Vzhledem ke známé situaci kolem dodatečné výroby motorových vozů řady 810, která vedla k jejich nasazování na původně nepředpokládané výkony, bylo nutno vyřešit také otázku nedostatečného prostoru pro přepravu zavazadel, kterým souprava 810 + 010 původně disponovala. Na rozdíl od starších dvounápravových motorových vozů pro vedlejší tratě nebyly k nim totiž dodány žádné vozy se služebním a zavazadlovým oddílem.
Z těchto důvodů bylo v letech 1998 - 2001 v Krnovských opravnách a strojírnách, s.r.o. rekonstruováno 70 přípojných vozů řady 010 na vozy řady 012 BDaafx s rozšířeným zavazadlovým oddílem. Pro rekonstrukci byly vozy vybírány v podstatě náhodně a rekonstruované vozy pak dostaly nová inventární čísla bez vazby na označení předchozí. Písmenné označení těchto vozů bylo posléze v roce 2001 změněno na BDtax.
Další z uskutečněných variant řešení zmíněných problémů, který reagoval také na rozvíjející se cykloturistiku v kombinaci s vlakem, byla rekonstrukce přípojných vozů řady 010 na přípojné vozy s prostorem pro zjednodušenou přepravu jízdních kol řady 015 Bdtax. Rekonstrukce zahájily v roce 2001 opět Krnovské opravny a strojírny, s.r.o. Podle statistiky bylo zatím rekonstruováno 28 vozů, kterým byla po rekonstrukci přidělena původní inventární čísla z doby před přečíslováním na řadu 010.
Třetí modifikaci původních vozů řady 010 pro přepravu zavazadel představuje přestavba 6 kusů na služební vozy pro přepravu jízdních kol, která byla provedena vlastními silami Českých drah v dílnách DKV České Budějovice roku 2000. Vozy byly označeny řadou 013 Daafx opět s ponecháním původních inventárních čísel; od roku 2001 je jejich písmenné označení Ddax. Na rozdíl od obou přestaveb předchozích, nenachází tato třetí v současné době provozní využití, což souvisí s omezováním vlakového personálu na lokálních tratích (tento služební vůz totiž musí, na rozdíl od vozů řady 012 a 015, někdo obsluhovat). Z původního počtu dnes existují údajně už jen dva vozy této řady, některé byly prokazatelně přestavěny na nemotorové vozy souprav Regionova.
Tímto posledním tvrzením jsem se dostal k dalším přestavbám přípojných vozů řady 010, nicméně povídání o nich zatím pro přehlednost odložím a vrátím se k nim zase až v kapitole o rekonstrukcích a modernizacích, protože využití takto zásadně přestavěných vozů už s provozem výchozí řady 010 nesouvisí.
Popis
Dvounápravový přípojný vůz dnešní řady 010 (resp. 011 ZSSK) je vnitřně rozdělen na dva nástupní prostory na koncích a jeden velký oddíl pro cestující s uspořádáním sedadel 3 + 2. Čela vozu jsou neprůchozí. Nástupní prostor na straně ruční brzdy je uzpůsoben k využití jako služební a zavazadlový oddíl, v druhém nástupním prostoru je umístěna lavice pro cestující a na jeho straně je také situována buňka WC. Vytápění vozu zajišťují dva naftové teplovzdušné agregáty. Vnější dveře vozu jsou předsuvné, dálkově ovládané (odjišťované a zavírané) ze stanoviště strojvedoucího v motorovém voze. Vůz nemá vlastní generátor pro nabíjení vozové baterie, takže je v tomto směru odkázán na hnací vozidlo.
Přípojný vůz z rozšířeným zavazadlovým oddílem řady 012 vznikl z vozu výchozího vymontováním dvou řad sedadel a posunutím vnitřní příčky vozu na straně ruční brzdy, čímž byl vytvořen dostatečně velký prostor pro přepravu objemných zavazadel a služební účely. Počet sedadel se tak snížil o 10. V zavazadlovém prostoru jsou namontovány také držáky (na levé straně) a stojany (na straně pravé) pro bezpečnou přepravu jízdních kol. Okno za závěsnými držáky na kola je z části opatřeno z vnitřní strany vozu ochrannou sítí.
Zavazadlový vůz pro přepravu jízdních kol řady 013 není vůbec určen pro přepravu cestujících. Z interiéru byla při rekonstrukci demontována všechna sedadla s výjimkou lavice v předním nástupním prostoru, na bočnice byly umístěny háky a úchyty na kola (11 na levé a 14 na pravé straně vozu) a přilehlá okna byla zevnitř opatřena sítěmi. Vzhledem k tomu, že se mi nepodařilo žádný z těchto vozů potkat, nabízím vám snímek vozu a pohled do interiéru z jiného zdroje.
Přípojný vůz z s prostorem na jízdní kola řady 015 je určen pro jejich zjednodušenou přepravu a tomu odpovídá i řešení interiéru. Zatímco sedadla na levé straně vozu zůstala zachována, na straně pravé je místo nich na bočnici namontováno (dělené) madlo k opření kol, k jejich zajištění slouží samonavíjecí popruhy. Další kola je možno případně opřít také o dvojici vzpěr namontovaných k zajištění tuhosti skříně místo zavazadlových polic na této straně.
Vnější vzhled i vnitřní uspořádání původního přípojného vozu si můžete lépe ozřejmit při pohledu na typový výkres a připojené snímky, totéž (s výjimkou výkresu) platí i o jeho základních přestavbách. Něco málo dalších informací můžete najít ve zdrojích, uvedených v odkazech na konci stati. Základní technické a výrobní údaje všech čtyř řad ukazuje tato tabulka:
Základní technické údaje řad 010, 012, 013 a 015
označení původní Blm 25-09 600, 601
Blm 24-29 000 - 909 012 BDaafx 013 Daafx 015 Bdtax
označení od r. 1983 24-29 Baafx - - -
označení od r. 1994 010 Baafx (ČD)
011 Baafx (ZSSK) - - -
označení současné 010 Btax (ČD)
011 Baafx (ZSSK) 012 BDtax 013 Ddax 015 Bdtax
tovární typ 8-407-0 - - -
pojezd 1’ 1’ 1’ 1’ 1’ 1’ 1’ 1’
rozchod 1 435 mm 1 435 mm 1 435 mm 1 435 mm
počet míst k sezení 56 + 6 55 - 26
počet míst k stání 42 ? - ?
hm. ve sl. prázdný* 15,0 t 15,0 t 15,0 t 15,0 t
hm. ve sl. obsazený* 20,0 t 19,0 t 17,0 t 17,0 t
délka přes nárazníky 13 970 mm 13 970 mm 13 970 mm 13 970 mm
maximální rychlost 80 km/h 80 km/h 80 km/h 80 km/h
vytápění teplovzdušné teplovzdušné teplovzdušné teplovzdušné
výrobce Vagonka Studénka KOS Krnov ČD KOS Krnov
roky výroby/reko prot. 1973 - 1974
série 1976 - 1983 1998 - 2001 2000 2001 - 2002
počet kusů 912 70** 6 28**
*) údaje podle nápisů na vozech, v podkladech se různí
**) podle LOKOstatistiky, jiné zdroje uvádějí počty odlišné
Provoz
Dálkové ovládání vnějších dveří a elektrické napájení těchto vozů z počátku umožňovalo jejich spojování výhradně s motorovými vozy řady M 152.0/810. V důsledku toho a také díky slabé intenzitě provozu na řadě místních tratí vznikl jejich relativní nadbytek a část z nich nebyla využívána, takže chátraly. Od počátku 90. let byly upravovány pro provoz s těmito přípojnými vozy některé lokomotivy motorové (postupně řad 704, 708, 714, 714.2, 730, 731, 742 a 743 ČD a 742 ŽSR/ZSSK) i jedna elektrická (210.026-1). Tím se jednak rozšířila možnost využití přípojných vozů, jednak vyřešil problém náhrady za momentálně neschopné motorové vozy řady 810. Přípojné vozy řady 010 a jejich modifikace je také možno spojovat s motorovými vozy novějších řad 842 a 843, rekonstruovanou řadou 854 a s motorovými vozy a jednotkami vzniklými rekonstrukcí na bázi řady 810.
V současné době se jak vozy řady 010 (resp. 011 ZSSK), tak také jejich výše uvedené modifikace vyskytují stále v provozu na místních tratích ve spojení se „svými“ motorovými vozy řady 810, popř. jejich rekonstrukcemi, ale také s vozidly jinými v tak pestrém spektru, že není prakticky možné jejich nasazení tady nějak popisovat. Navíc se pochopitelně dají vidět i na výkonech, pro které původně určeny nebyly – charakteristické je třeba řazení vozů pro přepravu jízdních kol na motorových rychlících Českých drah. Nicméně jejich celkový počet neustále klesá úměrně tomu, jak jsou postupně přestavovány na vozidla jiná, jak o tom bude zmínka dále.
Rekonstrukce a modernizace
Stejně jako motorové vozy řady 810, i přípojné vozy k nim určené nevynikají zrovna pohodlím odpovídajícím současným požadavkům, takže i ony se staly předmětem všelikých modernizačních snah – od výměny koženkových potahů lavic přes instalaci sedadel zcela jiné konstrukce až po přestavbu na vozidla úplně jiná, u ZSSK dokonce hnací. Já se tady ovšem omezím jen na ty rekonstrukce, u nichž byl zachován původní účel výchozího vozu – ostatně o přestavbách na vozy řídicí či motorové jsem se už zmínil (či teprve zmíním) v jiných článcích.
Zůstaňme tedy u toho, že s postupem doby došlo kromě mírného vylepšování interiéru, nevedoucího k přeznačení vozů, také k dalším úpravám a rekonstrukcím některých přípojných vozů původní řady Blm 24-29 ČSD, takže v současné době existují u ČD a ZSSK i jiné varianty, než jsem už uvedl. Celkový přehled všech existujících příbuzných řad ukazuje přehledná tabulka: Současné značení, určení a provozovatelé vozů řad 010 - 016
číselné písmenné určení provozovatel
010 Btax přípojný osobní vůz ČD, Viamont*
011 Baafx) přípojný osobní vůz ZSSK
011 Btax781 přípojný osobní vůz k ř. 811 ČD
012 BDtax přípojný osobní vůz s rozšířeným zavazadlovým odd. ČD
012 ? přípojný vůz pro přepravu zavazadel a jízdních kol** ZSSK
013 Ddax přípojný zavazadlový vůz pro přepravu jízdních kol ČD
014 Bbdtax*** vložený osobní vůz motorové jednotky 814.2 ČD
015 Bdtax přípojný os. vůz s prostorem pro přepravu jízdních kol ČD
016 BDtax783 příp. os. vůz s rozšířeným zavazadlovým odd. k ř. 811 ČD
*) pronajaté
**) jediný vůz (012.001-4, reko jaro 2000) byl později použit pro stavbu vozu řady 812
***) na vozech není uvedeno
Takže se podívejme na ty doposud nepopsané. V roce 1997 firma Pars DMN Šumperk rekonstruovala dva motorové vozy řady 810 na řadu 811. Kromě modernizace pohonu a instalace nového řídicího systému pro vícečlenné řízení došlo také k modernizaci interiéru s cílem zvýšit pohodlí pro cestující i vlakový personál. Pro vytvoření ucelené soupravy byly v Šumperku rekonstruovány rovněž tři přípojné vozy řady 010, z toho jeden na přípojný vůz z rozšířeným zavazadlovým oddílem označený řadou 014, BDtax, další dva pak na přípojné vozy řady 011, Btax781.
Při rekonstrukci výchozích vozů na řadu 011 bylo namontováno průchozí řídící vedení a napájecí potrubí a provedena úprava vzduchového zavírání dveří. Největší změny se pak dotkly interiéru vozu, v němž došlo k vytvoření jednoho velkého a jednoho malého oddílu pro cestující (v nástupním prostoru na straně ruční brzdy), byly namontovány dělené sedačky s látkovým potahem a opěrkami hlavy v uspořádání 2 + 3, dosazena tónovaná okenní skla. Modernizována byla také buňka WC. Na rozdíl od motorových vozů řady 811 byly ve vozech přípojných ponechány původní vytápěcí agregáty. Modernizací dosažený komfort pro cestující je však relativní, neboť snaha o zachování původního počtu míst k sezení vedla k tomu, že opěradla sedadel nemají anatomicky vhodný sklon, takže sezení na nich není o mnoho pohodlnější než na původních lavicích.
Rekonstruovaným vozů řady 011 byla zpočátku ponechána jejich inventární čísla, které měly před rekonstrukcí (tedy 281 a 310), později byly přečíslovány svými původními inventárními čísly z řady Blm 24-29 (434 a 843). V rámci celé modernizované soupravy byly zařazeny do zkušebního provozu v tehdejším DKV Valašské Meziříčí, kde od února 1997 jezdily na tratích z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm, Kojetína a Ostravy. Později se nejméně jeden z obou vozů podílel na zkušební provozu soupravy motorového vozu řady 812 s řídicím vozem řady 912, do níž byl zařazen jako vůz vložený, v PJ Rakovník.
Vůz řady 014 vznikl shodnými úpravami, avšak s tím, že jde o vůz s rozšířeným zavazadlovým oddílem s obdobným uspořádáním a stejnou obsaditelností, jako mají výše popsané vozy řady 012. V počátcích svého provozu sdílel osudy ostatních vozů ucelené soupravy. Vzhledem k pozdějším dodávkám třídílných motorových jednotek řady 814.2 s vloženými vozy bylo nutno buď tyto vložené vozy označit řadou neodpovídající řadě vozů motorových, nebo už existující jediný vůz řady 014 přeznačit. Bylo zvoleno (kupodivu!) logičtější řešení druhé a vůz byl označen volnou řadou 016. Vzhledem k tomu, že ani na tento vůz jsem neměl štěstí, opět vám nabízím celkový pohled i obrázek interiéru jen z externího pramene.
Jak vyplynulo z předchozího textu, u Českých drah existují nyní vložené vozy už podruhé použité řady 014, které sice také vznikají přestavbou původních vozů řady 010, avšak vzhledem k jejich specifičnosti se zde o nich podrobněji zmiňovat nebudu. Jsou to vozidla rekonstruovaná mnohem zásadnějším způsobem a navíc tvoří provozně nedílnou součást motorových jednotek řady 814.2, takže si je ponechám až do plánovaného článku o těchto vozidlech.
Poslední zásadnější rekonstrukcí, o níž se tu zmíním, vzniklo sice také vozidlo poněkud jiného určení, avšak se zachováním základních vlastností výchozího vozu a navíc bez označení novou řadou. Jde o vůz 010.192-6, který České dráhy pronajaly společnosti Viamont, a.s., a ta si jej upravila na vůz řídicí, resp. uzpůsobený k dálkovému ovládání hnacího vozidla řazeného na postrku. O této rekonstrukci najdete informaci přímo na stránkách dopravce.
V úvodu této pasáže jsem se zmínil o dílčích modernizacích interiéru některých přípojných vozů pouhým přečalouněním stávajících lavic nebo jejich náhradou úplnými novými dělenými sedadly. Nehodlám se touto problematikou z prostorových důvodů blíže zabývat, avšak odkáži vás alespoň na existující seznam takto upravených vozů Českých drah, který najdete na stránce věnované „plyšákům“ řady 810 a 809. Obdobné úpravy proběhly či probíhají i u řady 011 ZSSK, avšak k nim mám příliš málo informací na to, abych se o nich rozepisoval.
Do oblasti modernizace by snad mohla patřit ještě také úprava některých vozů řady 010 (popř. odvozených) ČD pro samoobslužný provoz, dnes označovaný jako specifický způsob odbavení cestujících. Ta spočívá v instalaci označovačů či znehodnocovačů jízdenek příslušného regionálního integrovaného systému a jednoduchého komunikačního zařízení „zastávka na znamení“ do obou nástupních prostorů. Takto vybavené vozy jsou na vstupních dveřích opatřeny příslušným piktogramem.
Několik slov závěrem
Vzhledem k tomu, že přípojných vozů tohoto typu, ač byly vyrobeny (až na drobné změny během výroby) jako jednotná řada, je u obou nástupnických správ původních ČSD dnes už celá řada variant, nedokázal jsem je tady patrně všechny v potřebné šíři postihnout. Proto velice uvítám každé doplnění či upřesnění – a pochopitelně také upozornění na nějakou tu chybu, která se mi možná do textu vloudila.
Pokud jde o snímky v textu a zejména v připojené galerii, vnímejte je prosím z hlediska jejich informačního poslání, nikoliv jako estetická dílka. Jen malá část vznikla pro účely tohoto článku speciálně či nějaké veřejné prezentace obecně – vesměs jde o záběry víceméně náhodné, které byly pořízeny spíše na okraji zájmu o něco úplně jiného. V galerii jsou řazeny tak, že v její první části jde o představení jednotlivých řad, které se mi podařilo vyfotografovat, v části druhé jsou pak zařazeny obrázky z provozu, zachycující vozy zejména s jinými hnacími vozidly než původně určenými.
POZOR NA MUDLY!!!!!!!!!!!