Jezírko se nachází na okraji území označovaného jako šumavské pláně v lese nad Novým Dvorem. Leží v nadmořské výšce 990 m a plocha hladiny je asi 0,28 ha. Jeho maximální hloubka je 14 m.
Kyzové jezírko vzniklo zaplavením vytěženého lomu po zavalení odvodňovací štoly
Jáma, někdy označovaná jako Nový Kýz, je pozůstatkem po těžbě křemene, používaného jako surovina pro sklářství. V blízkosti je i starší Starý Kýz, což je dnes suchá jáma nacházející se směrem k osadě Lesní Chalupy.
Vytěžený křemen (německy Kiesel, odtud označení Kyz/Kýz) se používal jako základní surovina pro výrobu skla v hutích, které pracovaly v blízkém okolí podle dochovaných zpráv od 16. století až do 19. století, kdy nastal úpadek skláren na Šumavě. Sklárny v této oblasti vyráběly duté sklo jen v menší míře, převážně se zaměřovaly na drobné výrobky pro sakrální předměty a později sklíčka do hodinek.
Před zpracováním ve sklárnách se musel vytěžený křemen drtit, což se dělo z velké části v nedalekém, dopravně výhodně položeném (v zimě se surovina vozila i na saních) Pucherském mlýně u Zadova na potoku Spůlka.
Nový Kýz byl jako lom otevřen poté, co se zásoby suroviny ve Starém Kýzu u Lesních Chalup začaly ztenčovat. Kromě méně hodnotného tmavého křemene, používaného na výrobu tabulového skla, se tu těžil i ceněný světlý křemen, použitelný na kvalitnější skelnou hmotu.
Je pozoruhodné, jak naši předci určili jednu z nejmocnějších křemenných žil na území Šumavy. I novodobé geologické mapy celé šumavské oblasti mezi Lipnem a Nýrskem označují mapovou značkou „žilný křemen“ jen dva další výskyty: na úbočí Křemelné (Sněžné jámy) a na úpatí Pancíře. Těžba v tomto místě skončila v roce 1890. Neudržovaná odvodňovací štola byla v následujících letech zavalena a lom byl zatopen.
Jezírko bylo opakovaně předmětem biologického průzkumu. Druhové složení drobných vodních živočichů se v průběhu doby mění jen málo, jedná se tedy o stabilní ekosystém. Vyskytují se zde například perloočky břichatka jezerní nebo hladinovka obecná a klanonožec vznášivka ztepilá.
Zdroj: Wikipedie
