Dříve než vyrazíte na tuto keš, tak se prosím podívejte na náš profil!

Založení města Šumperka není možné zcela přesně datovat, protože se nedochovala zakládací listina města. Stalo se tak patrně v období vrcholné kolonizace po polovině 13. století, v letech 1269 -1276. Prvních 68 rodin kolonistů, kteří sem přišli pravděpodobně z tehdy již přelidněného Slezska na pozvání českého panovníka dalo, podle jednoho z výkladů, novému domovu jméno podle jeho polohy. Z německého Schön-Berg, v doslovném překladu Krásný vrch.

Dle německé pověsti tomuto mohlo také předcházet to, že má Šumperk (Šumberk) své jméno od jisté prastaré šlechtické rodiny Sconenberků, jež prý město založila. V Kalabrii poblíž moře rozkládá se městečko Belemonte (německy Schönberg), do něhož se přestěhovala asi v šestém století před naším letopočtem jistá rodina, která tam brzy největší vážnosti požívala a proto i těch nejvyšších hodností dosáhla. Tito páni z Belemonte přestěhovali se později do Churu v kantonu Graubündském, a sluli tak „Schönbergu“. Byli též mezi velmoži, s nimiž se císař Karel Veliký radil, jak a kde by měl ku cti a chvále Boží vystavěti klášter benediktinský. Ze Švýcarska rozmnožili se do Hessenska a obývali tam hrad „Schonberg“, z něhož prý je dosud viděti zbytky. Odtud se rod rozšířil do Nisy, Saska, Čech, Slezska a na Moravu.

Město bylo prakticky stále v zástavě nejpřednějších českých a moravských šlechtických rodů. Jeho prosperitu zjevně zajišťoval výskyt drahých kovů v okolí, což dokládá horní právo, jež šumperský statek získal v roce 1340. Roku 1391 obdrželo město od moravského markraběte Jošta magdeburské právo s významnými privilegii, zejména právem mílovým, které šumperským řemeslníkům zajišťovalo výrobní monopol a stálý odbyt zboží. Tato privilegia stavěla Šumperk takřka na úroveň královských měst a jeho pravomoc se vztahovala na rozsáhlou oblast celého Šumperska, od Libiny až pod Hynčice nad Moravou.

Šumperk, v jehož zdech se už koncem 13. století usadil dominikánský řád, se záhy stal též církevním a kulturním centrem rozsáhlé oblasti a zdejší městská škola, výslovně zmíněná k roku 1424, patřila k nejstarším městským školám na Moravě.

Počátkem 16. století přešel Šumperk do trvalého vlastnictví jedné z větví Žerotínů, kteří si zdejší zámek zvolili za rodové sídlo a po požáru Šumperka v roce 1513 město do značné míry zvelebili. Již v roce 1562 se však měšťané z tohoto poddanství vykoupili a Šumperk se stal 23. dubna 1562 svobodným královským komorním městem. Od této doby město Šumperk užíval následující znak, daný českým králem a císařem Ferdinandem I. Tento znak se dochoval na bývalé městské myslivně (viz. way point 1).

Za účast na stavovském povstání ztratilo město královské výsady a v roce 1622 upadlo do područí bělohorského vítěze Karla z Lichtenštejna. Hrůzy třicetileté války poznali Šumperští až v jejím závěru, kdy bylo město několikrát dobyto a pleněno švédskými vojsky. Krátký poválečný rozkvět přerušil požár města v roce 1669 a o deset let později čarodějnické procesy, kterým do roku 1696 padlo za oběť 48 předních  měšťanů a jejich manželek.

Rozvoj plátenictví a zvlášť monopol na výrobu jistého druhu sametu zvaného trip zajišťovaly městu v 18. století skvělou prosperitu. Tato tradice usnadnila v roce 1785 vznik první manufaktury na výrobu manšestru v habsburské monarchii a předznamenala velký rozvoj textilního průmyslu, který zvláště ve 2. polovině 19. století přispěl nebývalému zvelebení města. Pro svou výstavnost byl Šumperk nazýván „malou Vídní.

Výrazně německý charakter města se změnil po druhé světové válce, kdy došlo k odsunu drtivé většiny jeho obyvatel. Příchod nových osídlenců znamenal krátkou stagnaci města. O jeho dalším rozvoji však svědčí nárůst počtu obyvatel, který se proti předválečnému stavu zvýšil na téměř dvojnásobek. Dnes v Šumperku žije cca 30 tisíc obyvatel.

Šumperk je důležitým hospodářským, správním a kulturním centrem severozápadní Moravy. Vyhlášení Městské památkové zóny a nákladná obnova domů a ulic po roce 1989 výrazně změnila zejména zanedbanou historickou část města a vrátila sem plnohodnotný městský život. Šumperk se probudil do nové krásy, kterou se můžete pokochat cestou ke keši po waypointech, které končí u radnice města Šumperka. Na stanovišti průvodců na které se dostanete bočním vchodem radnice můžete také nalézt svůj BONUS. K vyzvednutí bonusu stačí poprosit milé průvodkyně, pokud jsou přítomné. Pokud nejsou přítomné, tak je to tak trošku samoobsluha.

Jak tedy na vlastní BONUS: Po vstupu bočním vchodem přímo před sebou uvidíte stojan na letáky. Tento stojan ukrývá vlastní BONUS. Pro jeho vyzvednutí je potřeba trošku improvizovat. Jste na veřejném místě a o bonusu nemusí vědět každý. Je zde sice nenápadná strážkyně, která Vás bude po očku sledovat po Vaší levé straně, ale ta o bonusu ví. Jako improvizaci doporučujeme posunovat provázkem až vlastní BONUS přijede sám k okraji stojanu a následně ho už jen jednoduše odháčíte. Pro vrácení nazpět samozřejmně funguje stejný systém. Před vlastní výpravou za BONUSEM koukněte na otevírací hodiny uvedené u way pointu R9.

Bonus není oficiálním zakončením této ani jiné keše a neslouží pro úschovu TB ani GC. Je to jen něco navíc pro ty, kteří budou mít zájem.

Originál textu pochází z www.sumperk.cz a knihy Šumperské proměny z roku 1992.