Jubilejni pramen (Jubilaeums-Quelle) Traditional Cache
Jubilejni pramen (Jubilaeums-Quelle)
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pramen vody -
není jisté, zda je voda pitná.
Před rokem 1945 byla a sloužila.
Nalézt ve správnou chvíli v přírodě pramének čisté vody je mnohdy malý zázrak, kterýžto úžasný pocit zná snad každý poutník, který se kdy znaven a žízniv trmácel krajinou. To platilo od pradávna - zkušenosti dávných lovců, zemědělců i cestovatelů si neseme v sobě, a tak ani v dnešní době nepřekvapí, že krásná studánka je ozdobou mnohého koutu naší přírody, na který se často vzpomíná ještě po mnoho let.
V moderní uspěchané době, kdy je prý na vodu nejlepší umělohmotná láhev, však význam přírodních zdrojů vody pomalu zaniká (a mnohdy nepomůže ani úprava vody). Po staletí udržované studánky pustnou, praménky se ztrácejí v bahně, pamětníci rozsáhlých pramenišť odcházejí, prastaré mapy neplatí. Je to velká škoda, voda do krajiny patří, a to nejen pro lidi, ale i pro veškeré živočichy.
Ale přece jen se jednak najdou prameny, které i bez lidských zásahů dál vyvěrají a zurčí, jednak jsou lidé, kteří navzdory shora uvedenému anebo z obavy o nejhorší o prameny a studánky v krajině, často i opakovaně, pečují. Jedním z pramenů, který byl už před 105 lety jistými nadšenci upraven tak, že snad ještě dlouho vydrží a zůstane v nezměněné podobě, se nachází v malé obci Heřmánky v západní části přírodního parku Oderské vrchy, jehož podstatnou část zaujímá vojenský újezd Libavá.
Heřmánky, jež leží severozápadním směrem od města Odry, jsou vesnice, založená německými kolonisty, kteří osídlovali zdejší oblast - první zmínka o obci pochází z roku 1374 - a byla tradiční součástí oderského panství a taktéž spadala pod oderskou faru. Ke změně došlo až v roce 1781, kdy se Heřmánky začlenily pod faru ve Vésce a v letech 1781 - 1783 byl vystavěn barokní kostel svaté Anny. V letech 1848 až 1866 byly součástí Heřmánek i nedaleké Jakubčovice.
Významným přínosem pro obec byly komunikační průchody v podobě silnice Odry - Vítkov od roku 1856 a železnice Suchdol nad Odrou - Budišov nad Budišovkou od roku 1891. Následně po stavbě železnice byl v Heřmánkách zřízen kamenolom, jehož majitelem byl samotný fojt Johann Hanel. V letech 1939 až 1945 zde bylo denně naloženo 20 vagónů štěrku a jeho roční produkce činila kolem 200.000 tun. Dodnes je lom pojmenován po původním obyvateli. V roce 1879 byl založen sbor dobrovolných hasičů, počátkem 20. století pak vznikl i zemědělský spolek. Po roce 1918 došlo k ustanovení jednotného názvu obce Heřmánky, do této doby bylo užíváno několika názvů, mezi něž lze zahrnout Malé Heřmanice, Heřmaničky, Malé Heřmaničky a Klein Hermsdorf.
Po roce 1945 po vysídlení většiny německých obyvatel byla obec dosídlena a počet jejich obyvatel od té doby mírně vzrostl. V roce 1961 byly Heřmánky integrovány k Jakubčovicím nad Odrou a s nimi v roce 1979 k městu Odry. V roce 1990 se opět osamostatnily. Od té doby obec koupila obecní pohostinství. Očekává se další růst zájmu o bydlení, protože obec slouží jako obytné zázemí i pro město Odry. K tomu účelu vyčlenila obec v územním plánu novou zónu pro výstavbu rodinných domků.
A tak tedy pramen, zvaný Jubilejní. Vyvěrá pod silnicí po její levé straně ve směru od Oder a Jakubčovic přímo do příkopu u rohu zahrady (kterou pak protéká až do Odry) domu č.p. 303, asi 45m před kostelem, jenž je na straně pravé nad svahem. Sestupuje se k němu po pár schůdcích, shora od silnice je chráněn zábradlím. Jeho čelo je tvořeno jednoduchým reliéfem už trochu okousaným zubem času a v něm je vsazena bílá tabulka s obnoveným německým textem: „Jubiläums-Quelle 1908 - erbaut vom Verschönerungs Verein Klein Hermsdorf“. Tedy „Jubilejní pramen - 1908 postaven Okrašlovacím spolkem Heřmánky“. Proč je Jubilejní, to se nepodařilo zjistit – snad jedině někde hluboko v opavském archívu? V jediném dostupném německém textu se píše: Pro vodu se chodilo do studní a k Jubilejnímu pramenu…
Kromě tohoto pramene oplývají Heřmánky ještě dalšími přírodními zajímavostmi. Uprostřed obce v travnaté ploše zahrady bývalého fojtství cca 20 m od jejího plotu roste památný strom, Tomíčkův tis červený. Je to blízko křižovatky do Heřmanic a Klokočůvku a tím také hospody "Na rozcestí". Strom je vysoký 8,5m a obvod jeho kmene ve výšce 130 cm od země je 224 cm. V blízkosti heřmánského vlakového nádraží ústí do Odry, jež Heřmánky obtéká, potok Čermná, který pramení u severovýchodního okraje obce Čermná ve Slezsku u náspu železniční tratě 520 m.n.m. Odra samotná má v tomto místě za sebou prvních 40 km své pouti z Oderských vrchů a Heřmánky jsou po Klokočůvku druhou obcí, jež leží těsně u jejího toku. Nad ústím Čermné se na druhém břehu Odry vypíná skalnatý výběžek Švédská skála. Jedná se o náznak zříceniny strážního hrádku, který sloužil k obraně proti polským vojskům. Na jeho místě je na skále postaven altánek, z něhož je krásný výhled do údolí.
PROSBA:
Víčko lahvičky po zalogování a před vrácením na místo vždy dobře utáhněte. Viz hint :-).
Additional Hints
(Decrypt)
Iyuxb!