Do série patří tyto geotrasy: Dávné stopy, nové cesty: Jižní Čechy (GC4R07F) a Dávné stopy, nové cesty: Horní Rakousko (GC4R08T).
Stopy našich předků můžeme hledat všude kolem nás. Některé zmizely jako kruhy na vodě, jiné jsou doslova vytesány do kamene a přetrvají věky. Je na nás, abychom v těchto stopách pokračovali k místům, kde se naše cesty spojí. Takovým místem setkání byla i Zemská výstava Jižní Čechy-Horní Rakousko 2013, která nabídla neobvyklý přehled podobností a rozdílů v kulturních, hospodářských a sociálních vztazích mezi oběma zeměmi. Vyjádřila úctu lidem, kteří v tomto zapomenutém koutu na pomezí Čech a Rakouska prožili svoje životy a zasloužila se o poboření umělých hranic (ať již v terénu, nebo – a to především - v naší mysli), které jsme si mezi sebou kdysi vystavěli a občas stavíme dodnes.
Hornorakouská část geotras vás zavede do Freistadtu a Bad Leonfeldenu. Můžete zde navštívit freistadtský pivovar a expozici v bývalém městském špitálu v Bad Leonfeldenu, kde jsou i po skončení Zemské výstavy 2013 trvale vystaveny některé exponáty a zajímavosti. Obě města nabízejí řadu zážitků a určitě stojí za návštěvu. Doporučujeme Vám si na jejich prohlídku udělat čas. Potřebné informace a odpovědi na otázky získáte z textů uvedených níže.
Finálovou krabičku najdete na souřadnicích: N = 48°AB.CDE E = 014°FG.HIJ
FREISTADT
Freistadt (staročesky Zahlow, dnes Cáhlov) je malebné okresní městečko v hornorakouském Mühlviertelu. Na Zlaté stezce, po níž se do Čech přivážela hlavně sůl a železo a do Rakouska ryby, ho v roce 1220 založil hrabě Leopold VI. Babenberský. Ve 14. století dostalo město nové hradby s Lineckou bránou na jihu a Českou bránou na severu, to vše obehnané širokým příkopem. Vše se zachovalo, a tak v současnosti Freistadt představuje unikátní městský celek s opevněním, pětilodním farním kostelem svaté Kateřiny a zámkem, ve kterém sídlí okresní muzeum.
Ale nejenom historické domy přitahují do Freistadtu množství návštěvníků. Hlavním lákadlem je Městský Pivovar, jeden z nejstarších v celém Rakousku, který už více než 700 roků vaří pivo špičkové úrovně. A protože je Freistadt tzv. „pivovarskou obcí“, znamená to, že každý, kdo vlastní v historickém centru dům, je zároveň podílníkem zdejšího pivovaru (v současné době je to 149 domácností). Pokud nemáte volných 350 000 EUR, abyste si mohli ve Freistadtu koupit dům a stát se také podílníkem pivovaru, vydejte se aspoň na prohlídku s ochutnávkou. My jsme také ochutnali a rozhodně to stojí za to.
Freistadtský pivovar se stal v roce 2013 místem konání jedné z expozic, pořádaných v rámci Zemské výstavy. Abyste mohli odpovědět na otázky, na základě kterých dostanete číselné údaje pro souřadnici N, přijměte pozvání na výlet a připravte si text, který je uveden níže. Zajímavosti, které jsou zde uvedeny jako poděkování autorům výstavy, vám budou nápomocny při výběru správných odpovědí.
Krajina
Jako přírodní oblast tvoří Mühlviertel ("Mlýnská čtvrť") a jižní Čechy jednotný celek, patřící k Českému masivu a vytvářející mírnou, zalesněnou pahorkatinu s drsným klimatem. Politická hranice mezi oběma státy tedy není dána přírodní dělicí linií. Přirozenou hranici představuje v nejlepším případě rozvodí, které probíhá severně od Freistadtu. Řeky tekoucí jižním směrem, jako například Grose a Kleine Mühl (které daly tomuto území jméno), odvádějí vodu do Dunaje a dále do Černého moře. Řeky tekoucí severně od tohoto rozvodí (např. Vltava) se vlévají do Labe, a spolu s ním do Severního moře.
Obchod a cestování
Cestování mívalo svá nebezpečí. Osud cestujících ohrožovaly nehody, vlci, medvědi a loupeživé bandy. Také rivalita mezi jednotlivými dopravními trasami vedla k násilí proti všem, kteří se nedrželi určených cest. Cestování navíc nebylo nic příjemného. Vozy a kočáry byly nepohodlné a jízda na koni byla namáhavá.
Obchod v regionu byl a doposud je orientován na výměnu zboží mezi oblastmi ležícími severně a jižně od Dunaje. Směrem od vodní cesty byla po mnohých stezkách přepravována do Čech sůl, textil, předměty ze železa a tzv. benátské zboží (koření, sklo a drahé látky). Opačným směrem pak byli na jih dováženi sledi, kožešiny a kožené zboží. Z právního hlediska byla od dob středověku zvýhodněna cesta přes Freistadt, která jako jediná byla pro kupce povolena a všichni obchodníci zde museli nabídnout své zboží k prodej. Všechna jiná spojení (jako například kratší trasy údolím Haselgraben přes Bad Leonfelden do Vyššího Brodu) se tak staly "pašeráckými trasami".
Víte ale, co je to např. takový "bummerl"? Ten se používal jako zarážka povozu, když kočí dopřál koním přestávku. Kola se otočila dozadu a povoz se zastavil.
Nebo třeba co je dodnes "hornorakouské nejmilejší"? Přeci: vepřo, knedlo, pivo, mošt. Ale zatímco o tom, zda byl knedlík vynalezen v Čechách nebo v Horním Rakousku, se dodnes vedou spory, o místní zálibě ve zlatavém moku existuje mnoho důkazů z doby dávné i současné.
N = 48°AB.CDE
A. Přírodní oblast Mühlviertelu dostala svůj název podle:
a) velkého množství mlýnů stojících podle potoků a říček (4)
b) podle dvou řek, které odvádějí vodu do Černého moře (3)
c) podle oblasti, ze které pocházelo nejvíce mlynářů na území Rakouska (5)
B. V hornorakouském a jihočeském příhraničí ohrožovali život poutníků a cestujících:
a) medvědi a losi (3)
b) vlci a rysi (2)
c) medvědí a vlci (4)
C. Na obchodních stezkách mezi Čechami a Horním Rakouskem se převáželo zejména:
a) benátské zboží, sledi a sůl (5)
b) hrnčířské výrobky, čaj a šperky (6)
c) obilí, olej a cínová ruda (7)
D. Hornorakouské „nejmilejší“ je:
a) klobása, zelí, pivo, mošt (3)
b) vepřo, knedlo, zelí, pivo (4)
c) vepřo, knedlo, pivo, mošt (6)
E. Nejčastějším středověkým nápojem obyvatelů Mühlviertelu bylo:
a) ředěné pivo (1)
b) ředěné víno (3)
c) voda (2)
BAD LEONFELDEN
Necelých 25 kilometrů od rakouského Lince leží půvabné lázeňské městečko, od 12. století známé jako Lonveld. Původní osada na křižovatce Linecké stezky, která představovala starou obchodní trasu od Dunaje do Čech, se stala městem a jako jeden ze čtyř obranných hraničních bodů Mühlviertlu dostala opevnění proti vpádům z Čech. Husitům se Leonfeld sice neubránil, ale díky čilému obchodu se vzpamatoval z následků drancování i z pozdějšího požáru a v rozmezí let 1881-1919 si získal věhlas také bahenními koupelemi. Roku 1960 zde byla otevřena sanatoria a město se od té doby může nazývat Bad Leonfelden (Lázně Leonfelden).
Kromě obdélníkového náměstí z roku 1730 patří k městským zajímavostem také nejstarší dochovaná školní farní budova v Rakousku (nyní Školní muzeum) a pozdně gotický špitální kostel sv. Josefa (nyní Vlastivědné muzeum). Na 1125 metrů vysoké hoře Sternstein („Hvězdný kámen“) se nad korunami stromů vypíná rozhledna Sternsteinwarte, milovníky přírody potěší „Zážitková stezka slatinným lesem“ (Erlebnisweg Moorwald) a sladká tečka na malé i velké čeká v proslulé perníkárně Kastner, která od roku 1550 zanechává svoje sladké stopy po celém světě.
Právě v bývalém badleonfeldenském městském špitále a sousedních Eyblových domech byla instalována jedna z expozic Zemské výstavy. Abyste mohli odpovědět na otázky, na základě kterých dostanete číselné údaje pro souřadnici E, přijměte pozvání na výlet a připravte si text, uvedený níže. Zajímavosti, které jsou zde uvedeny jako poděkování autorům výstavy, vám budou nápomocny při výběru správných odpovědí.
Lékaři, špitály, nemoci
Dlouhou dobu se léčitelské umění zakládalo na lékařských teoriích z doby antiky a předávaných zkušenostech. Sociální péče ve středověku měla své duchovní a morální kořeny v křesťanském světě představ. Soucitný přístup, pomoc chudým a nemocným a zakládání špitálů patřily k projevům milosrdenství. S počátkem novověku začíná medicína dostávat stále více vědecký charakter a zájem o anatomii přinesl přesnější poznání lidského těla.
Nejvyšší postavení zaujímal lékař, který absolvoval univerzitní studium zaměřené na humorální patologii. Východiskem tohoto antického učení byla představa, že nemoc pochází ze špatného poměru krve, hlenu, žluté žluči a černé žluči. Lékař se také pacienta nedotýkal, nanejvýš prozkoumal jeho moč. Praktické zákroky u pacienta (pouštění žilou, amputace, trhání zubů) prováděl méně kvalifikovaný personál, například chirurg nebo lazebník. Teprve s reformami 18. století (První lékařská škola ve Vídni) se profesní obraz lékaře začal přibližovat tomu dnešnímu.
Mezi největší útrapy středověku a raného novověku patřily epidemie, které se rychle šířily a zanechávaly po sobě velký počet obětí. Nejhorší byl mor, který se v Evropě opakovaně vyskytoval v podobě tzv. morových ran od 14. až do 18. století. Další častou nemocí byl ergotismus neboli "oheň svatého Antonína", způsobený pojídáním obilí napadeného námelem. Své oběti si pravidelně vybíralo také malomocenství a syfilis, do 20. století považované za nevyléčitelnou nemoc.
Lidová medicína využívala řadu domácích prostředků a léčivých bylin, ale nebyli ji cizí ani magické představy o světě. Rozšířené byly amulety, které lidé u sebe nosili pro ochranu před určitými nemocemi. Kromě přívěšků z drahých kamenů nebo děrovaných kamenů sem patřily i zvířecí kosti. Růženec z užovčí páteře byl oblíbeným amuletem proti psotníku a dával se malým dětem kolem krku. Rodičkám se do rukou vkrádaly lahvičky se sakramentáliemi, které měly pomoci proti porodním bolestem. Sedláci se zase snažili chránit svůj dobytek pomocí různých "magických" praktik .
E = 14.FG.HIJ
F. Tzv. „pašerácké trasy“ byly cesty, které:
a) sloužily pašerákům k přepravě zakázaného zboží (2)
b) sloužily k tajnému pohybu pasažérů, kteří měli zakázaný vstup na dané území (3)
c) všechny trasy obcházející nařízené vedení obchodní cesty („Strassenzwang“) (1)
G. Tzv. „bummerl“ používal kočí v okamžiku, když:
a) potřeboval zastavit povoz na náledí (8)
b) dopřával koním přestávku (9)
c) potřeboval, aby se vůz rozjel rychleji (6)
H. Vysokoškolsky vystudovaný středověký lékař prováděl:
a) pouštění žilou a amputace (3)
b) pouštění žilou, operace a trhání zubů (2)
c) prozkoumal moč, ale pacienta se jinak nedotýkal (1)
I. Ergotismus neboli „oheň svatého Antonína“ byl obávanou nemocí, způsobenou:
a) pojídáním obilí napadeného námelem (9)
b) virem způsobujícím vysoké horečky (6)
c) popálením (7)
J. Růženec z užovčí páteře byl oblíbeným amuletem proti:
a) skolióze páteře (3)
b) hadímu uštknutí (2)
c) psotníku (4)
Obsah pokladu
- CWG "Zemská výstava 2013 - koněspřežka"
- keramická závěsná figurka muzikanta
- plášťová spona se lvím motivem
- kožený přívěšek na krk
Prosíme o pečlivé uložení a zamaskování krabičky! V průběhu staletí na Solné stezce podstatně vzrostl dopravní ruch, nenechte se přejet!
Alte Spuren, Neue Wege: Oberösterreich
Thematisch verbundene Mystery-Caches "Althergebrachte Spuren, neue Wege" wurden der Landesausstellung Südböhmen-Oberösterreich 2013 gewidmet. Wir laden Sie zu einer Wanderung an der böhmisch-österreichischen Grenze entlang ein, zur einer mit der Erinnerung an diejenigen verbundenen Wanderung, die hier im Laufe der Jahrhunderte ihre Spuren hinterließen.
Die Spuren unserer Vorfahren können wir überall um uns suchen. Einige verschwanden, wie Kreise auf dem Wasser, andere blieben buchstäblich in Stein gehaut und werden noch Jahrhunderte überdauern. Es liegt an uns, dass wir in diesen Spuren weiter gehen, bis zu den Stellen, wo sich unsere Wege verbinden. Und ein solcher Treffpunkt sollte auch die Landesausstellung 2013 sein, die eine ungewöhnliche Übersicht über Ähnlichkeiten und Unterschiede in den kulturellen, wirtschaftlichen und sozialen Beziehungen zwischen Oberösterreich und Südböhmen anbot. Sie äußerte Respekt allen Menschen, die in diesem fast vergessenen Grenzgebiet Böhmens und Österreichs ihre Leben lebten, und trug dazu bei, dass künstliche Grenzen gebrochen wurden, die wir damals (ob im Terrain oder - und vor allem - in unseren Gemütern) zwischeneinander bauten, und die wir manchmal auch noch heute bauen.
Oberösterreichischer Teil der Georoute führt uns nach Freistadt und nach Bad Leonfelden. Sie können die Freistädter Brauerei und die Exposition im ehemaligen Bürgerspital in Bad Leonfelden besuchen, wo einige Exponate und interessante Dinge auch nach der Beendigung der Landesaustellung 2013 ausgestellt werden. Beide Städte bieten Ihnen viele Erlebnisse an und verdienen mit Sicherheit Ihren Besuch.
FREISTADT
Freistadt ist eine malerische Stadt im oberösterreichischen Mühlviertel. Die Stadt gründete Herzog Leopold VI. von Babenberg auf dem Goldenen Weg, auf dem man vor allem Salz und Eisen nach Böhmen und Fische nach Österreich einfuhr. Im 14. Jahrhundert bekam die Stadt neue Stadtmauern mit dem Linzer Tor im Süden und dem Böhmischen Tor im Norden, alles mit einem breiten Graben umgeben. Alles wurde erhalten, und so stellt die Stadt heutzutage einen einzigartigen Stadtkomplex dar, mit einer Stadtbefestigung, der Stadtpfarrkirche mit fünf Schiffen (auch Katharinenmünster genannt) und dem Schloss, in dem heute das Mühlviertler Schlossmuseum untergebracht ist.
Nicht nur historische Häuser locken viele Besucher nach Freistadt an. Die Hauptattraktion ist die Stadtbrauerei, eine der ältesten in Österreich, die seit mehr als 700 Jahren Bier von Spitzenqualität braut. Da Freistadt sog. Braugemeinde ist, bedeutet es, dass jeder, der im historischen Stadtzentrum ein Haus besitzt, gleichzeitig auch Teilhaber an hiesiger Brauerei ist (heutzutage sind das 149 Haushalte). Falls Sie keine 350 000 EUR zur Verfügung haben, um ein Haus in Freistadt zu kaufen und dadurch Teilhaber an der Brauerei zu werden, machen Sie wenigstens eine Besichtigung mit Bierprobe. Wir haben gekostet und es lohnt sich bestimmt!
Brauerei Freistadt wurde im Jahre 2013 zum Veranstaltungsort einer der im Rahmen der Landesausstellung veranstalteten Expositionen. Um Fragen beantworten zu können, aufgrund derer Sie Zahlenangaben für die N-Koordinate bekommen, nehmen Sie bitte unsere Einladung zum Besuch. Informationen können Ihnen bei der Wahl richtiger Antworten behilflich sein.
Landschaft
Als Naturgebiet bilden Mühlviertel und Südböhmen ein organisches Ganze, das zum Böhmer Massiv gehört und ein mäßiges bewaldetes Hügelland mit einem rauen Klima schafft. Auch was die Flora und die Fauna betrifft, haben beide Gebiete viel Gemeinsames. Die politische Grenze zwischen beiden Staaten ist also keine natürliche Teillinie. Eine natürliche Grenze stellt im besten Fall die Wasserscheide dar, die südlich von Freistadt verläuft. Die nach Süden fließenden Flüsse, wie zum Beispiel die Große und die Kleine Mühl (nach denen das ganze Gebiet benannt wurde), leiten das Wasser in die Donau ab, und dann weiter in das Schwarze Meer. Die nach Norden fließenden Flüsse (z. B. die Moldau) münden in die Elbe, und zusammen mit ihr dann in die Nordsee.
Handel und Reisen
Die Straße hält auch ihre Gefahren bereit. Bis zum 19. Jahrhundert lebten hier laufend auch Bären und Wölfe, die Wanderer bedrohten. Unfälle und Straßenraub bedrohen das Schicksal der Reisenden und die Rivalität zwischen einzelnen Transportrouten führt zu Gewaltakten gegen solche, die sich nicht an die vorgegebenen Wege halten Zölle, Straßen und Brückenmauten sorgen für lästige und manchmal teure Verzögerungen. Außerdem wurden Reise war nicht angenehm. Die Wagen und Kutschen waren unbequem und auch zu Pferd war es kein Vergnügen unterwegs zu sein.
Handel in der Region war und ist auf den Austausch von Waren zwischen den Gebieten nördlich und südlich der Donau konzentriert. Gegen die Wasserwege waren die vielen Wanderwege in der Tschechien Salz, Textilien, Waren aus Eisen und der venezianischen Waren (Gewürze, Glas und Edel Stoffe) transportiert. Gegenrichtung nach Süden wurden Hering, Pelze und Lederwaren importiert. Aus rechtlicher Sicht, seit dem Mittelalter begünstigt den Weg durch Freistadt, die allein gelassen wurde ein Käufer für alle Vermarkter sind, dass sie ihre Waren zum Verkauf anbieten. Alle anderen Verbindungen (wie eine kürzere Route durch das Tal Haselgraben Bad Leonfelden die Ober Ford) haben sich zu "Schmuggelwege."
Aber wissen Sie, was es ist, als solche "Bummerl"? Es wurde als ein Wagen Anschlag verwendet, wenn der Fahrer verwöhnt Pferde zu brechen. Räder drehte sich wieder ein Wagen gestoppt.
Was ist aber bis heute "oberrösterreichische Lieblingsspeise"? Das ist doch Schweinebraten, Knödel, Bier, Most. Während man bis jetzt immer noch Streite darüber führt, ob Knödel in Böhmen oder in Oberösterreich erfunden wurde, gibt es einen Beleg für Vorliebe der Einheimischen für das rostbraune Getränk seit dem Mittelalter.
N = 48°AB.CDE
A. Naturgebiet Mühlviertel bekam seinen Namen aufgrund:
a) einer großen Anzahl von längs der Bäche und Flüsschen stehenden Mühlen (4)
b) zweier Flüsse, die das Wasser ins Schwarze Meer ableiten (3)
c) des Gebiets, aus dem die meisten Müller in Österreich kamen (5)
B. Im oberösterreichischen und böhmischen Grenzgebiet bedrohten das Leben der Wanderer und der Reisenden:
a) Bären und Elche (3)
b) Wölfe und Luchse (2)
c) Bären und Wölfe (4)
C. Auf den Handelswegen zwischen Böhmen und Oberösterreich wurden vor allem:
a) venezianische Waren, Heringe und Salz (5)
b) Töpfererzeugnisse, Tee und Schmuck (6)
c) Getreide, Öl und Zinnerz befördert (7)
D. Oberösterreichisches "Allerliebstes" sind:
a) Bratwurst, Kraut, Bier, Most (3)
b) Schweinebraten, Sauerkraut, Knödel, Bier (4)
c) Schweinebraten, Knödel, Bier, Most (6)
E. Am häufigsten getrunkenes mittelalterliches Getränk der Mühlviertler war:
a) verdünntes Bier (1)
b) verdünnter Wein (3)
c) Wasser (2)
BAD LEONFELDEN
Keine 25 km von Linz entfernt liegt ein lieblicher Kurort, der seit dem 12. Jahrhundert als Lonveld bekannt war. Ursprüngliche Ansiedlung lag an einer Kreuzung auf dem Linzer Handelsweg, einem alten Handelsweg, der von der Donau nach Böhmen führte. Sie wurde zur Stadt erhoben und als einer von vier Grenzorten im heutigen Mühlviertel bekam es Grenzbefestigungen gegen den Anfall der Böhmen. Die Hussiten wehrte Leonfelden zwar nicht ab, aber dank lebhaften Handels erholte es sich sowohl von den Folgen der Plünderung als auch von den des späteren Feuers und in den Jahren 1881 - 1919 gewann es Ruhm auch durch sein Moorbad. Im Jahre 1960 wurden hier Sanatorien eröffnet und der Kurort kann sich seither Bad Leonfelden bezeichnen.
Neben dem rechteckigen Stadtplatz aus dem Jahr 1730 gehört zu den wichtigsten Sehenswürdigkeiten das älteste erhaltene Pfarrschulhaus in Österreich (heute ein Schulmuseum) und die spätgotische Spitalskirche (heute ein Heimathaus). Auf dem Gipfel des 1125 m hohen Sternsteins ragt über den Baumkronen die Sternsteinwarte empor, Naturfreunde können sich auf das Erlebnisweg Moorland freuen und zum Schluss können sowohl Kleine als auch Große in der ruhmreichen Lebzelterei Kastner etwas naschen, die seit 1550 ihre süßen Spuren in der ganzen Welt hinterlässt.
Und gerade im ehemaligen Bürgerspital und in den benachbarten Eybel-Häusern wurde eine der Expositionen der Landesausstellung installiert. Um Fragen beantworten zu können, aufgrund derer Sie Zahlenangaben für die N-Koordinate bekommen, nehmen Sie bitte unsere Einladung zum Besuch. Informationen können Ihnen bei der Wahl richtiger Antworten behilflich sein.
Ärzte, Krankenhäuser, Krankheiten
Für eine lange Zeit Heilkunst auf der Grundlage der medizinischen Theorien der antiken und Erfahrung übertragen. Social Care im Mittelalter hatten ihre geistigen und moralischen Ursprung in der christlichen Welt braucht. Der mitfühlende Ansatz, den Armen zu helfen und die Kranken und die Einrichtung der Krankenhäuser waren Manifestationen der Gnade. Die frühen Neuzeit beginnt Medizin zunehmend wissenschaftliche Interesse an der Natur und Anatomie brachte eine genauere Kenntnis des menschlichen Körpers.
Der Arzt hat sich lange Zeit auf den theoretischen Grundlagen der Antike ausschließlich mit der Humoralpathologie beschäftigt. Ausgangspunkt dieser Viersäftelehre war die Vorstellung, das Krankheit von einem falschen Mischungswerhältnis der vier Körperflüssigkeiten Blut, Schleim, gelbe Galle und schwarze Galle herrühre. Praktische Tätigkeit am Patienten (vom Aderlass, über Amputationen bis zum Zahnziehen) hat weniger qualifizertes Personal wie der Chirurg oder der Bader erledigt. Erst mit den großen Reformen des 18. Jahrhunderts (Erste Wiener medizinische Schule) wird das Berufsbild des Arztes dem heutigen angenähert.
Eine der Plagen des Mittelalters und der Frühen Neuzeit sind Seuchen, die sich schnell verbreiten und große Opferzahlen hinterlassen. Die schlimmste dieser Seuchen war die Pest, die seit 1348 bis zum 18. Jahrhundert immer wieder epidemisch in Europa auftrat. Eine andere häufig auftretende Krankheit war der Ergotismus (Antoniusfeuer), der durch das Essen von Getreide, das mit Mutterkorn verunreinigt war, auftrat. Auch die Lepra (Aussatz), die zur Isolierung der Patienten führte, udn die bis ins 20. Jahrkundert unheilbare Syphilis forderten regelmäßig ihre Opfer.
Die Volksmedizin verwendet eine Vielzahl von heimischen Ressourcen und Heilkräuter, aber es war nicht ein Ausländer oder magische Vorstellungen über die Welt. Erweiterte waren Amulette von Menschen gemeinsam für den Schutz vor bestimmten Krankheiten getragen. Neben Anhänger aus Edelsteinen oder Lochsteinen hier gemacht wurden auch Tierknochen. Rosenkranz Uzovce Wirbelsäule war ein beliebtes Amulett gegen psotníku und gab die kleinen Kinder um den Hals. Schwangere Frauen, schlich sich in die Hände der Fläschchen sakramentáliemi, die gegen Wehen helfen sollte. Die Landwirte werden wieder versuchen, ihr Vieh durch die verschiedenen "magischen" Praktiken zu schützen.
E = 14.FG.HIJ
F. Sog. "Schmugglerwege" waren die Wege, die:
a) den Schmugglern zur Beförderung verbotener Ware dienten. (2)
b) zur heimlichen Bewegung der Passagiere dienten, denen untersagt wurde, das bestimmte Gebiet zu betreten (3)
c) den Straßenzwang umgingen („Strassenzwang“) (1)
G. Sog. "Bummerl" benutzte der Kutscher in dem Moment, wo:
a) er das Fuhrwerk auf dem Glatteis stoppen wollte (8)
b) er den Pferden Ruhe gönnten wollte (9)
c) er wollte, dass die Pferde schneller anfahren (6)
H. Ein hochschulgebildeter mittelalterlicher Arzt:
a) führte Aderlass und Amputationen durch (3)
b) führte Aderlass, Operationen und Zahnziehen durch (2)
c) untersuchte den Urin, sonst berührte er den Patienten gar nicht (1)
I. Ergotismus oder "Antoniusfeuer" war eine gefürchtete Krankheit, die:
a) durch das Essen vom Mutterkorn befallenen Getreides (9)
b) von einem hohes Fieber verursachenden Virus (6)
c) durch Verbrennung verursacht wurde (7)
J. Rosenkranz aus Natterwirbelsäule war ein beliebtes Amulett gegen:
a) Wirbelsäulenverkrümmung (3)
b) Schlangengift (2)
c) Eklampsie (4)
Inhalt des Schatzes
- CWG "Landesausstellung 2013 - Pferdeisenbahn"
- Hängefigur eines Musikanten aus Keramik
- Mantelklemme mit einem Löwenmotiv
- Lederanhänger.
Im Laufe der Jahrhunderte ist der Verkehr auf dem Salzpfad wesentlich gestiegen; lassen Sie sich nicht uberfahren!