|
Vítejte na pokračování Alkeho Geo-earth-cache Tour. Tentokrát se vypravíme do podhůří Krkonoš do vesnice Bozkov do jedněch z nejhezčích jeskyní v České republice.
Leží na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.). Vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy silně prokřemenělých. Tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy a dlouhou štolou.
Bozkovské dolomitové jeskyně se tvořily statisíce let postupným rozpouštěním vápenitého dolomitu slabě kyselou vodou, která vyplňovala podzemní dutiny. V průběhu svého vývoje musely čelit nejrůznějším přírodním vlivům, především zemským pohybům a silným zemětřesením, která částečně poničila krasovou výzdobu.
V nejnižších částech jsou trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách. Vyznačují se neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů. Svou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m a výškovým rozpětím (denivelací) 43 m jsou nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice.
Teplota vzduchu v jeskyni se pohybuje v rozmezí 7,5 - 9 °C, vlhkost 96 - 100 %, teplota vody v jezerech je 8 °C. Veřejnosti zpřístupněný okruh je dlouhý 350 m, s dobou prohlídky 45 minut. Bozkovské dolomitové jeskyně byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou. Ročně je navštíví okolo 70 tisíc návštěvníků z celého světa.
Vedle klasických sintrových forem výzdobu jeskyní obohacují křemenné římsy a lišty vypreparované selektivní korozí, místy i trsy jehličkového aragonitu. Volná hladina vody v níže položených částech jeskyní tvoří zřejmě největší podzemní jezero v Čechách.
Jeskyně leží v území, které tvoří horniny krkonošsko – jizerského krystalinika z období siluru. Přítomné dolomity, obklopené nekrasovými horninami, vystupují ve východní části tělesa jako pevné až na povrch, v západní části jsou hluboce rozvětrány a přeměněny až na pískové eluvium až do hloubky 40 m.
Na povrchu zde původně existovala květnatá bučina s habrem a javorem, v současné době je nahrazena většinou smrkem, modřínem a břízou. Z bylinného patra je třeba připomenout bleduli jarní, která tu tvoří souvislý porost. Ve vlastních jeskyních byl prokázán výskyt netopýra velkého, netopýra ušatého, netopýra černého a vrápence malého.
|