Tajemstvi zanikleho mlyna Mystery Cache
Tajemstvi zanikleho mlyna
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(regular)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Věnováno JOKImu, který tyto informace zjistil a sepsal, bohužel nás ve svých 90 letech opustil dne 17.3.2017
Dne 16.9.2017 po druhém vymudlení, kdy se nenašly ani rozšlapané zbytky mlýna(keše) jako poprvé, byla schránka přesunuta a zjednodušena. Prosím upravte si výpočet a HINT !!!!
Historie dřevěného větrného mlýna ve Ctiměřicích
- tyto typy dřevěných větrných mlýnů se začaly stavět podle vzoru německých dřevěných mlýnů již od první ½ 19. století. Celá dřevěná konstrukce byla otočná na svislém trámu (sloupu) zvaném „otec nebo tatík“.
Zřizovány byly místech, kde byl nedostatek vody v potocích pro mlýny vodní.
-umístění: dřevěného větrného mlýna ve Ctiměřicích bylo u lesa, severně od obce a při cestě, která vedla dříve až do Dolánek. Toto území se nacházelo na katastru obce Dolánky. Cesta k mlýnu z východu od Žerčic a Telibi vedla lesem. Na západ k Holým vrchům a k Dobrovici vedla polemi.
-rozměry dřevěné stavby: přízemí 4.0 x 4.0 m, výška konstrukce 7 – 9 m, ve středu objektu byl postaven cca 7-9 m dl. dubový sloup zvaný „tatík“ o průměru 70 cm. Na něm byla smontována celá konstrukce otáčivého mlýna. Základem pod stojícím sloupem byl pískovcový kvádr s částečně vydlabaným otvorem ve středu, pro upevnění a vymezení možnosti otáčení. Celá konstrukce se otáčela podle síly a potřeby převládajících vanoucích větrů. Střecha sedlová byla zakryta dřevěnou šindelovou krytinou.
-vybavení mlýna: vstup do objektu byl na opačné straně lopatek po schodech. Uvnitř byla umístěna 1 moučnice, 1 velký kámen na mletí mouky, 1 kámen na kroupy a šrot a 1 malá světnička k mletí a po semletí se obilí dopravovalo ručně a na zádech.
-majitelé mlýna: od r. 1872 Šimon Josef – rolník Dolánky č.p. 6 zakoupil a celou kontrukci dovezl na 17 fůrách ze Studénky u St. Paky
od r. 1891 Stuchlík František mlýn koupil od Josefa Šimona za 1.200 zlatých, přistavěl dřevěný obytný domek o velikosti 11.0 x 4.0 m. Obsahoval 1 obytnou místnost, vstupní síň a komoru s pekárnou. Na konci v prodloužení této stavby byla dílna na nářadí a palivo o velikosti 3.0 x 4.0 m. Další malý objekt na dvoře byly dřevěné chlévky pro drůbež. V blízkosti se nacházel rybníček s přitékající vodou. Celý objekt mlýna a obyt. domku byl označen č.p. 22.
od r. 1893 Líman Karel – mistr tesařský z Bobrovice odkoupil mlýn od Františka Stuchlíka a provozoval mletí a v malém domku i pekárnu. Černý František odkoupil mlýn od Karla Límana, Černý Antonín odkoupil mlýn od svého otce Františka Černého.
r. 1905 Černý Antonín zanechal mletí a pečení chleba pro trvalou chorobu – mlýn začal chátrat.
od r. 1905 bylo ukončeno mletí a provoz pekárny
r. 1911 následovalo velké sucho a bída
r. 1913 při bouři, vichřici a povodní se ulomily lopatky
r. 1926 následovaly mrazy a na jaře při tání sesuvy půdy
r. 1929 4. VII. Bouře s krupobitím poničila střešní krytinu, tento rok označen za nejkrutější zimu století, napadlo 3 – 4.0 m sněhu. Mrazy začaly 31.12.1928 a skončily 9.3.1929 místy bylo -30 - -40 C. Lidé umrzali v domech. Nemohli přinášet palivo a neměli čím topit, největší mrazy byly kol. 11.1.1929.
Po zimním období byl mlýn ještě více zdevastován
r. 1930 památkový úřad slíbil na opravu finanční výpomoc. Ta se neuskutečnila. Následovala něm. okupace, války a mlýn se bortil.
r. 1952 - 1953 pro špatný stav a bezpečnost byla provedena demolice stavby. Povolení k provedení vydal předseda n.v. Fr. Horner na pokyn od okresního úřadu. Místní občané zbytky mlýna rozebrali, odvezli a doma spálili.
r. 1953 pan Pavlík z Debře odkoupil zbývající obytný objekt s příslušenstvím pro rekreační účely
r. 1960 obytný objekt vyhořel a nebyl již opraven. Tím, že v té době nebyl domek č.p. 22 u bývalého mlýna trvale obydlen, byli častými návštěvníky v obytném stavení mladiství z blízkého okolí. Ti zde neoprávněně tábořili a přes noc se zdržovali. Při neodbornosti v topení celý objekt zapálili až celý vyhořel. Nikdo z přítomných nebyl zraněn.
Rok 1926 (foto) Jan Svárovský Ctiměřice č.p. 34,přezdívky „Krutipírko“ – 48 let. Práce na poli u větráku. Po sklizni obilí a po orbě a vláčení. Srpen 1926. V blízkosti manželka Anna 47 let, rozená Volfová ze Žerčic s nejmladší dcerou Annou 7 let. Později provdaná za Jindřicha Čihelku – povozníka v Semčicích. V pozadí větrný mlýn již není v provozu. Lopatky ulomeny při větrné bouři a dešti v r. 1913.
********************************************************************
Foto mlýna z roku 1942, kdy nebyl již v provozu. Foto pořídil František Kubín, Praha 6 – Břevnov, Bělohorská 50. Jaro ve Ctiměřicích u otce na návštěvě. Stávající obytný domek vlevo od mlýna č.p. 22 včetně pekárny přistavěl p. František Stuchlík r. 1891. Zřizovatelem mlýna byl Josef Šimon – rolník Dolánky č.p. 6 v r. 1872.
Foto mlýna z r. 1949 - Oblíbeným výletním cílem Dobrovských občanů byl větrný mlýn nad Dolánkami.
-zřízení mlýna 1872, převezen ze Studénky u St. Paky
-demolice mlýna r. 1952 – 1953 pro desolátní stav
v r. 1952 při terénních motocyklových závodech v Dolánkách byl větrný mlýn již odklizen. Hrubou likvidaci mlýna prováděl pomocí strojního zařízení (nakladač, buldozer) výzkumný řepařský ústav v Semčicích. Současně byly prováděny hrubé terénní úpravy pro sjízdnost motodráhy – ta byla na katastru obce Dolánky na lesním svahu k obci. Přístup k závodišti byl od Dolánek.
Nyní bych rád poděkoval, za materiály k této keši místnímu rodákovi Josefovi Kinclovi, který z dostupných zdrojů, pamětí zdejších občanů a přiložených fotografii vše zaznamenal
Nakonec ještě 2 rekonstrukce větrného mlýna dle doložených informací od téhož autora
(Jo-Ki - Ctiměřice 34, prosinec 2012)
Zvláštní poděkovaní za korekturu textu listingu pro cudlik1
*****************************************************
Tááááááák a jak tedy na keš? :-)
Stačí odpovědět na pár "záludných" :-D otázek z textu a mužete pro ni běžet...
Kdo nebo co bylo Krutipírko:
A= 0 Cigareta ubalená ručně
A= 2 Přezdívka sedláka
A= 4 Odlétnuvší brko ptáka, který byl vyplašen otáčející lopatkou mlýna :-)
B = poslední číslice roku od kterého začal mlýn chátrat, když ho opustil nemocný mlynář
Vstup do mlýna byl: (Dobře je to vidět na fotce modelu)
C= 0 Na straně lopatek
C= 2 Nalevo
C= 4 Napravo
C= 6 Vzadu na druhé straně než lopatky
Čemu se u tohoto mlýna říkalo "otec nebo tatík":
D= 1 Mlynářovi, který odevzdal celý svůj výdělek mlynářce
D= 3 Otočnému sloupu (trámu)
D= 5 Pocestnému krajánkovi s veselou písní na rtu, který vždy rozveselil mlýn, až mouka lítala
Výpočet:
FINAL:
V = A
Ě = B-A-D
T = B+D
R = A:2
Á = C+D
K = A+C
(POZOR A a Á je ve výpočtu rozdílné !) (Po 2 vymudlení doplněna úprava výpočtu)
N 50° 23. VĚT +27
E 15° 00. RÁK -13
Pro zpříjemnění luštěni si můžete pustit stylovou píseň MLÝN od Samsona ťuknutím na tento odkaz :-)
Kešku prosím ukrývejte dobře ať potěší i další loviče. Díky
Additional Hints
(Decrypt)
Xqlfv gnql arpb fgnyb, nolf gb aranfry, gb ol grqn uenyb :-) Uyrqrw an mrzv