Nad loveckou stezkou
Lov byl charakteristický pro rod Lichnovských. Od 80. let 18. století byly lesy využívány především k honům. V první polovině 19. století měli poddaní povinost doprovázet vrchnost při lovech a pomáhat jim. Osvobození byli pouze mlynáři, krčmáři a robotní zahradníci. Později začala být významnou péče o lesní hospodaření, vytvářely se mapy a plány. Souviselo to především s poptávkou po kvalitním dřevu a dřevěném uhlí.
S výsadbou lesů se začalo za Karla Aloise Lichnovského na počátku 19. století. K největším změnám přispěl jeho syn Eduard Lichnovský. Kromě výsadby byly stavěny i hájovny a myslivny. Tyto hájovny a myslivny byly stavěny, jako reprezentativní, protože je při honech navštěvovaly i významné osobnosti.
Pokaždé co jsem zde procházela, se tady procházely srny. Pokud budete potichu možná je taky zahlédnete.