ZLATÝ VRCH – dříve též Stráž (německy Schildwach)
Dřívější pojmenování „Stráž“ přesně vystihuje jeho úlohu při ochraně města a při kontrole pohybu na historických komunikacích a brodu přes řeku Teplou. Vidíte odtud všechny cesty vedoucí do Bečova.
Na SV, SZ a JZ svahu Zlatého vrchu se nachází výrazné relikty terasových polí, luk, pastvin a drobných svahů. Místy jsou patrné zbytky terasových zídek a propojení políček polními cestami, dnes většinou zaniklými. Některé zídky ohromují svou výškou i mohutností, svědčící o nepředstavitelné náročnosti a těžkosti stavby těchto objektů, které byly vybudovány velice zručně z nasucho skládaných sbíraných kamenů.
Kde se vzalo pojmenování Zlatý vrch :
- možná zde byly pokusy těžit zlato
- louky a pole mají v době zrání zlatý lesk
- při pohledu z města vytváří vycházející slunce na vrcholu zlatou korunu
- zkomolení staršího názvu okolního návrší Galgenberg (tj. Šibeniční vrch) na Golden/Goldberg
Přestože dnešní moderní dominantu Zlatého vrchu tvoří vysílač, z historické ikonografie vyplývá, že pravý vrchol tvoří tato skála, zatímco poloha s vysílačem byla v souvislosti s jeho výstavbou uměle navýšena.
Vrcholový sklaní útvar má tvar písmene U obráceného směrem k SZ. Na této lokalitě proběhl důkladný záchranný archeologický průzkum, který zaznamenal několik reliéfních útvarů atropogenního původu. Největší význam pro dějiny Bečova má zjištění zaniklého objektu v jihovýchodní části vrcholové skály. Na výrazné plošince o rozměrech cca 2 x 2 m vytesané do skalního suku se dochovaly archeologické vrstvy, obsahující raně novověké nálezy. Zde stával pravděpodobně objekt strážní věže, jejíž zánik lze datovat do 17.-18. století.
Dnes je pod vrcholem umístěna vyhlídková plošina, ze které je jeden z nejkrásnějších výhledů na město Bečov nad Teplou s hradem a zámkem.