Skip to content

Konesuv vrch Traditional Geocache

Hidden : 12/26/2013
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
3 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Konesův vrch (590.1 m.n.m.)

Keš vás zavede na vrchol Konesova vrchu nedaleko od Dobříva.

Konesův vrch je součástí Strašické vrchoviny. Je to poměrně výrazný kopec, zdvihající se z údolí Padrťského potoka na sever od Dobříva. Vrch je součástí hřebenu kopců, které se táhnou od Ostrého vrchu nad Smolárnou na jihozápad. Vrcholy těchto kopců jsou obvykle skalnaté. V případě Konesova vrchu se výrazné skalisko vyskytuje na svahu, cca 400 až 500 m. jihozápadně od vrcholu. Oblast je součástí přírodního parku Trhoň.

A kdo byl onen Kones, po kterém je vrch pojmenován? Jan Richtr, řečený Kones, byl v roce 1668 důležitým předákem, jenž měl na starost zásobování železných hutí dřevěným uhlím. Byl to tedy takzvaný "kohlmeister", počeštěle kolmistr či kulmistr. Železné hutě na Mirošovsku v té době vlastnili Vratislavové z Mitrovic.
____________________________________________________________________________________________________________________

Strašická vrchovina

Tento geomorfologický okrsek podcelku Brdy najdeme v západní části Brdské vrchoviny. Menší část leží na území současného Vojenského újezdu Brdy (oblast Bahen a vrchů Záborčí, Převážení, Florián, Vlč a Velký kámen), větší část zaujímá Přírodní park Trhoň. Mimo vojenský újezd i přírodní park leží zalesněný hřbet mezi obcemi Zaječov a Těně (vrchy Mílina a Kopaniny) a zejména poměrně rozsáhlé území, zahrnující vrchy Jivina, Hřebeny (u Olešné) a Kařízské hory. V oblasti mezi Holoubkovem, Medovým Újezdem, Mýtem, Kařezem, Cerhovicemi a Újezdem přechází do Hořovické kotliny.
Podobně jako v případě ostatních částí Brd, i zde jsou samotné hřebeny vrchoviny zalesněné a bez osídlení. To se však rozvinulo v údolích, především v povodí Padrťského potoka (Klabavy), Holoubkovského a Hůreckého potoka a v severovýchodní části vrchoviny. Zde všude najdeme poměrně velké obce: Mirošov, Hrádek u Rokycan, Dobřív, Strašice, Holoubkov, Cheznovice a Olešnou i řadu menších sídel, např. Pavlovsko, Těně, Svojkovice nebo Hůrky.
Geologické složení Strašické vrchoviny je obdobné jako ve zbytku Brd, výrazněji se zde uplatňuje neoproterozoikum, které představuje poněkud úživnější podloží, dávající vznik úrodnějším půdám. I proto se v této oblasti místy více prosadilo i zemědělství (zejména v okolí Cheznovic a Olešné), jakkoli ani zde nepředstavuje významnější zdroj obživy obyvatelstva. Tím vždy i zde byl průmysl a zpracování dřeva. Obdobně jako jinde na Podbrdsku to byla těžba a zpracování železné rudy, později, především v 19.století, byla objevena ložiska kvalitního černého uhlí v okolí Mirošova. Rozběhla se jeho intenzivní těžba, avšak nepříliš vydatné ložisko bylo brzy odtěženo, po roce 1900 už zde paběrkovaly jen drobné těžařské podniky. Těžba uhlí, nyní již značně nekvalitního, přetrvala i do období první republiky a sporadicky i po druhou světovou válku, poslední důl, kde však uhlí bylo již jen vedlejší dobývanou surovinou, byl uzavřen v roce 1947. Pokračovatelem středověké tradice dobývání a zpracování hlavního surovinového bohatství kraje pak byly především železárny v Hrádku u Rokycan. Dnes je asi nejznámějším pozůstatkem této zašlé slávy známý Dobřívský hamr, velmi oblíbený turisty.
Strašická vrchovina je nejnižší částí Brd. Přes 700m nevystupuje žádná hora a výšku 600m překračuje, většinou jen nepatrně, pouhých 10 vrchů. Z nich nejvyšším je Bílá skála nad Strašicemi (659m), místními také nazývaná Bambule. I v této části Brd však najdeme řadu skalnatých hřbetů, mrazových srubů apod. Nejznámější jsou Velký a Malý Oltář na vrchu Žďár, mohutné skalisko Florián, skalní útvary na vrchu Převážení a Jezevčí skále, skaliska na Bílé skále, Ostrém vrchu a Trhoni.
Vegetace je na území Strašické vrchoviny poměrně dobře zachovalá, ale původní smíšené lesy (buko-jedlové) byly podobně, jako v jiných územích, přeměněny na převážně smrkovou monokulturu. Relikty původních lesů se zachovaly jen v obtížně přístupných lokalitách, na nejprudších svazích a suťovištích.
Pokud jde o ochranu přírody – ta je na území vrchoviny chráněna již zmíněným Přírodním parkem Trhoň (45 km2), zvláště je v kategorii Přírodní rezervace chráněna vrcholová část hory Žďár (629m) nedaleko Rokycan (25,5ha). Jiná zvláště chráněná území prozatím ve Strašické vrchovině nenalezneme. Na území vrchoviny, ležícím ve vojenském újezdu jsou však k ochraně navrhovány lokality vrchů Převážení, Vlče, Floriánu a údolí Ledného potoka a Na Planinách u Strašic. Zvláštní ochrana je také navrhována pro oblast někdejší cílové plochy Bahna s výskytem např. plavuňky zaplavované.

Nejznámější kopce Strašické vrchoviny:

Bílá skála 659m
Ostrý vrch 641m
Žďár 629m
Trhoň 624m
Jivina 620m
Osičina 619m
Bábovka 608m
Převážení 607m
Vlč 602m
Konesův vrch 590m
Kopaniny 587m
Vysoké lávky 578m
Záborčí 570m
Kařízská hora 567m
Florián 566m
Milina 560m

Zdroj: BRDY- Res publica, o.s., (visit link)
____________________________________________________________________________________________________________________

Jak ke keši?

Chcete-li jít mojí oblíbenou trasou, vydejte se z doporučeného parkoviště po asfaltce na severovýchod. Odbočte na první lesní cestu vpravo a po chvíli přijdete pod impozantní skaliska. Najděte si mezi nimi vhodný průchod a dejte se přímo do svahu (pro cyklisty velmi obtížné, kolo bych nechal dole někde v houštině). Na vrcholu skal se vydýchejte, pokochejte a najděte lesní průsek, který směřuje severovýchodním směrem k vrcholu. Průsek jde po hřebeni a změní se v příjemnou lesní cestu, která z hřebenu uhne mírně vlevo, ale stále jde podél něj. Nedaleko od vrcholu se vám otevře nádherný výhled na masív Žďáru, vpravo uvidíte Vysoké lávky a za nimi vykukuje Trhoň. A to už jste pár desítek metrů od vrcholu a nedaleko od něj je ukryta keš.
O něco snazší výstup, při kterém se vyhnete skalám: jděte po lesní asfaltce o něco déle (cca 500m) a odbočte doprava na některou z pasek, které se táhnou od horní cesty, která jde podél hřebenu, až k silnici, po které jdete.

Ať se vám na Konesově vrchu líbí!

Additional Hints (Decrypt)

h fzexh cbq xnzrarz/ng gur fcehpr gerr haqre gur fgbar

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)