Skip to content

<

Martinice dříve a dnes

A cache by Siban01 Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 12/30/2013
Difficulty:
2.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Délka trasy, kterou budete muset projít, je asi 2,6 km a skládá se ze 6-ti stagí. Cestou navštívíte místa, která se během času změnila k nepoznání. Co ale mají společného všechny místa je to, že už toho hodně pamatují. S sebou si nezapomeňte vzít kromě GPS navigace a propisky také holínky- budou se vám také hodit.


Než se pustíte do čtení listingu a následného luštění, chtěl bych zdůraznit, ať NEVSTUPUJETE DO KOLEJIŠTĚ! Přečtěte si hint, než začnete s hledáním! Děkuji

Něco málo o Martinicích

První písemná zmínka o Martinicích pochází z roku 1492. Tehdy došlo k rozdělení panství mezi potomky rodu Valdštejnů, Hynkem a Heníkem na dvě poloviny, a to štěpanickou a jilemnickou (Martinice spadaly pod jilemnické panství). Jilemnické panství koupil roku 1657 rod Harantů z Polžic a Bezdružic. Toto panství znovu měnilo své vlastníky roku 1701, kdy ho koupil rod Harrachů. Těm zůstalo jilemnické panství až do roku 1945. Ovšem samotný vznik Martinic je nejistý, protože s té doby se zachovaly pouze různé dohady a pověsti. A kde se vlastně vzal název Martinice? Jedna z pověstí praví, že v dobách, kdy se zde usadili první obyvatelé, vynikal mezi nimi jistý chasník Martinecz. Ten se svým věrným koněm oddaně vykonával služby pro vrchnost. Jeho oblíbený kůň je dodnes ve znaku obce.

POZOR! STAGE 2 A 3 SE NACHÁZÍ NA HLAVNÍ SILNICI, DBEJTE NA OSOBNÍ BEZPEČNOST!

Stage 1 - N50°34.868 E015°32.096 - Zvonice sv. Jana Nepomuckého

Zvonice byla postavena roku 1845 za rychtáře Františka Buchara z výtěžku za prodané dříví z obecního lesa. Původní zvon s plastickým obrazem Filipa a Jakuba byl ulit Karlem Štěcherem v Brně. Roku 1905 byl zvon nahrazen novým, který byl během 1. světové války odebrán. Roku 1921 ze sbírky místních občanů byl pořízen nový zvon od A. Zajíce z Lomnice nad Popelkou. I tento zvon byl zkonfiskován během 2. světové války. Roku 1945 byl osazen zvonek ze školy v Tanvaldu. První rekonstrukce proběhla roku 1963, další oprava pak roku 1992 a poslední roku 2005, kdy byl zakoupen nový zvon.

Indície: A= ciferace letopočtu na železničním mostu nedaleko zvonice

Stage 2 - N50°34.975 E015°31.892 - fabrika a socha Karla Havlíčka Borovského

Fabrika – S výstavbou mechanické tkalcovny započali roku 1890 Anna Štěpánková a Antonín Dufek. V objektu se nacházelo 110 tkalcovských stavů, přípravna, škrobárna, úpravna a sklad. K rozšíření došlo již roku 1893, a to přístavbou části přízemní a patrové. Přibyla také kotelna a strojovna. Výroba byla dále rozšiřována, takže roku 1909 pracovalo v Martinicích 360 stavů. V tomto roce došlo ke změně vlastníka firmy, která pak nesla název „Štěpánek a Mencl“. O rok později prodal svou polovinu Františku Horáčkovi a jeho synovi. Roku 1912 koupil Horáček i druhou polovinu a stal se tak jediným vlastníkem továrny. Příznivý vývoj ovlivnila 1. světová válka.  Jejího konce se František Horáček nedožil a tkalcovnu převzal jeho syn, též František. Nedostatky v řízení přivedli podnik koncem třicátých let do dluhů, a tak jej roku 1940 koupil Václav Krecl z Červeného Kostelce. Ten přivedl závod brzy k prosperitě, rozšířil výrobní sortiment a stavebními úpravami změnil objekt k nepoznání. Po únoru 1948 byl do továrny dosazen národní správce, Václav Krecl emigroval a jeho majetek byl zkonfiskován. Závod se stal součástí Pojizerských bavlnářských závodů, poté součástí n. p. Krnap Víchová a od dubna 1958 podniku Kolora Semily.  Roku 1960 byl závod přebudován na automatickou tkalcovnu. K další modernizaci závodu došlo roku 1983 za plného provozu. Objekty dostaly současnou podobu. Počátkem devadesátých let zprivatizovala podnik firma Hybler-Textil. Výroba probíhala ještě několik let, avšak roku 1999 byl celý závod uzavřen z důvodu recese v textilním průmyslu a levné asijské konkurence. V současnosti je celý objekt majitelem pronajímán několika firmám.

Socha K. H. Borovského – Autorem tohoto díla je Alois Khun z Vojic, který byl mimochodem autorem původní sochy T. G. Masaryka. A proč právě socha Karla Havlíčka Borovského? Z iniciativy Josefa Horáka, tehdejšího ředitele základní školy, zde měla stát socha Jana Ámose Komenského, ten ovšem zrovna nebyl k dispozici. Umístění této sochy prý také není náhodné. Pravděpodobně byla záměrně umístěna tak, aby se Karel Havlíček Borovský díval do Německa. V roce 2007 se okolí pomníku dočkalo údržby. Obec nechala odstranit 3 stříbrné smrky a 1 lípu, která zasahovala do elektrického vedení. Dále bylo odstraněno staré zábradlí z betonových sloupků a železných trubek a povrch byl urovnán, aby byla snadnější údržba trávníku. Byly zde vysazeny 2 sazenice zlatice a sazenice ptačího zobu. Věty typu: „ Vy máte na vesnici novou sochu?“ dokazují, že údržba byla již velice potřebná.

Indície: B= vzdálenost v km do Jilemnice

Stage 3 - N50°35.047 E015°31.825 - Chov kožešinové zvěře

 Roku 1884, po svém příjezdu z Ameriky, založil František Horáček chov kožešinové zvěře a postupně tak vznikla známá farma "F. Horáček, velkoobchod živou zvěří a farmy, Martinice - Krkonoše. Farma byla rozdělena na dvě části. První část o výměře 4 ha se nacházela na katastru Roztoky v lokalitě "Na Haldě" a byli zde chováni norci, stříbrné lišky, zajíci, králíci, jeleni, mufloni a srnci. Druhá část o výměře 1 ha se nacházela na křižovatce a přiléhala k domu čp. 137, ve kterém majitel bydlel. Byli zde chováni výři, nutrie, ondatry, koroptve, bažanti, čápi, husy, kachny a hlemýždi. Největšího rozkvětu tato farma dosáhla v letech 1935-1940, kdy exportovala například do Francie, Kanady, Ameriky, Německa, Anglie či Austrálie. Roku 1948 byla farma znárodněna a dosazen správce. Vedoucím farmy se stal Drahomír Horáček, syn zakladatele farmy. Po jeho zatčení a odsouzení roku 1950 byla farma zrušena. Objekty v roztocké části převzalo JZD Roztoky a později roku 1963 Zemědělské stavební sdružení Lomnice nad Popelkou. Martinickou část včetně č. p. 137 převzal Lesní závod Harrachov, který budovu na přelomu let osmdesátých a devadesátých zrekonstruoval do dnešní podoby. Nyní je v rukou potomků původních majitelů.

Idície: C= ciferace čísel na černé značce

Stage 4 - N50°35.197 E015°32.147 - Velký rybník

O tomto rybníku se dodnes moc informací nedochovalo. Snad jen to, že na tomto již zaniklém rybníce s výměrou 14,5 ha se nacházel mlýn (z roku 1715), který zde jako nejstarší dům v Martinicích stojí dodnes. Rybník byl zrušen roku 1882.

Idície: D=  Počet k sobě svařených částí, ze kterých se skládá jedno ze zábradlí

Stage 5 - N50°34.984 E015°32.563 - Zákřežník

Rybník Zákřežník s rozlohou 3,2 ha, který vlastní ČRS Hradec Králové, udržuje místní organizace Jilemnice. V letech 1949-1950 byl rybník obnoven. Při obnově rybníka byla na hrázi zbudována úzkokolejná drážka, která pomohla zejména při přepravě zeminy. Obnova celkem stála vesnici 120 000,- Kčs. Zpracováno bylo:

  • 200m3 kamene
  • 30m3 písku
  • 260 pytlů cementu
  • 500m3 zeminy

Největší podíl na obnovení rybníka měl místní pracovitý zedník Jan Holubec, který zde odpracoval 1100 hodin zdarma. První výlov rybníka se konal roku 1952. Dnes je rybník rybářským revírem Jizera 12.

 Indície: E= cinerace šestimístného čísla na ceduli

Stage 6 - N50°34.862 E015°32.449 - Nádraží

 Událostí, která zásadně změnila vzhled obce, byla v letech 1863 – 1871 výstavba Rakouské severozápadní dráhy. Bylo při ní v katastru obce vyvlastněno 8 ha pozemků a zbořeno 9 domů. Stanice Martinice – původně pod názvem Jilemnice se tak stala nejvýše položenou stanicí na trati Chlumec nad Cidlinou – Trutnov. Po otevření místní dráhy Martinice – Rokytnice nad Jizerou 7. Prosince 1899 došlo v roce 1907 ke změně názvu na Jilemnice – Martinice. Od roku 1921 se stanice jmenuje Martinice, později s upřesněním v Krkonoších.

Indicie: F= počet oken na zadní zdi toalet  

Stage 7 - Keš s finálními souřadnicemi

K této stagi úmyslně nezveřejňuji souřadnice. Právě tyto souřadnice zjistíte jednoduchým dosazením zjištěných čísel do vzorce. Je zde ukryta mikro keš, ve které naleznete finální souřadnice. Je to také místo, kde přijde na řadu nasazení holínek, které doporučuji si s sebou vzít.

Stage 7: N50°34.(A+3)(B+4)(C-2) E015°32.(D-7)(E-6)(F)

 

Additional Hints (Decrypt)

[Stage 7 - v pravo u stropu
K finálce se vydejte dovnitř.
Final - rozhlédni se]

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.