Bylo, nebylo…ale spíš bylo. Před pár tisíciletími byste nehleděli před Vás nahoru na horu a za Vás dolů do doliny, nýbrž byste stáli takřka na rovině. Že je to nesmysl? Pojďme se podívat, jak to celé proběhlo.
Geologie
Krušné hory tvoří jižní okraj oblasti mezi geology známé jako saxo-thuryndikum. Prvohorní vrásnění aktivovalo hlubinný zlom, který v menší míře zvlnil budoucí předhůří a vytvořil podmínky pro další geologický vývoj.
V třetihorách proběhlo několik vrásnění za sebou (dnes známá jako tzv. alpínská), která nám roztrhala Český masiv na mnoho částí. Na jejich tváři se podepsala řada endogenních i exogenních vlivů, z nichž v našem případě dominovala zlomová činnost. O tom za chviličku.
Kdybychom se mohli ponořit přímo do kopců, jež před Vámi ční, nalezli bychom celkem monotónní směs: žuly (muskovitické i biotitické), ruly (orto- i para-), svor a dále od tohoto místa i pár zajímavějších kousků. Na waypointu Puma můžete najít několik větších exemplářů tzv. sopečných pum. To jsou zbytky třetihorního vulkanismu, které se dodnes dají najít v okolí Chlumce.
Celkový pohled na horninové složení sice vyznívá komplexně, leč v důsledku takový není. Na několika zastaveních se přesvědčíte, že ani žula nemusí stále vypadat stejně, že písek není vždycky sypká substance a že vulkanismus nejsou jenom sopky. Zde, v krušnohorském prolomu, máme možnost se přesvědčit na hranici dlouhého zlomu (až 150 km), který nám celou prohlídku díky své aktivitě umožnil.
Geomorfologie
Tvary před Vámi mohou za svou existenci poděkovat několik pokusům krušnohorského zlomu udělat z roviny Českého masivu aspoň trochu kopečky.
V Česku máme tři typy hlavních zlomových linií: jizerský, sudetský a - pozor - krušnohorský! Krušné hory totiž vznikaly tak, že zlom, o kterém je neustále řeč, se ve třetihorách reaktivoval a spolu s přilehlým vulkanismem přivodil rovinaté zemské kůře veliké praskání. Celý proces trval pochopitelně dlouhé roky a nebyl nijak závratný. Výsledkem je ovšem dvojice odlišných struktur: hornatiny/paroviny (Krušné hory) a pánve (teplicko-mostecko-chebská soustava).
Krušné hory se dnes proti předhůří jeví jako velehory, ovšem při pohledu ze Saska jsou pouhou rovinou či přesněji - parovinou. Nejvyšším vrcholem je Klínovec v Karlovarském kraji. Typickým znakem celého pohoří je takřka monotónní hřebenová čára (na větší vzdálenost nerozlišujete jednotlivé vrcholky jako např. u Alp). Pánve, které vznikly protipohybem celé soustavy, byly později podrobeny rozsáhlé jezerní sedimentaci, která vyústila v dnešní surovinová ložiska.
Krajina a lidé
Krušné hory se tak trochu odhalují svým názvem a lidé to tu nikdy neměli lehké: od 11. a 12. století se do horských lesů poprvé zakously sekery a pily středověkých kolonizátorů. Nikoliv náhodou jejich majitelé hovořili německy, ale to už patří jinam. Stejně tak se v pánvích lidé začali zajímat, co se skrývá pod povrchem a zdejší města si průmyslový ráz uchovala dodnes. Obrovskou ránu utrpěl celý region ve druhé polovině 20. století, kdy právě lidská činnost poničila rozsáhlá území jak vrcholových tak i pánevních oblastí. I když poslední desetiletí svědčila o nápravě, zprávy z posledních měsíců optimismus mírní.
Jak na cache?
Oproti klasickým earthcaches je tato poskládána z několika zastavení, kde se sami můžeme přesvědčit o geologické složitosti celého území. Pro úspěšné logování budete muset splnit na každé stage dané úkoly. A nejsou vždy jednoduché - věnujte proto, prosím, dostatek času důslednému přečtení.
Úvodní souřadnice jsou na parkovišti v Chlumci, takovém středobodu celé myšlenky...
Stage 1: Horka
Před dvěma sty lety tudy proudily davy vojáků, nás však bude zajímat dominanta města Chlumce, vrch Horka. Zde byl ještě asi před 150 lety maličký lom (resp. je tak značen v mapách) a ten se pokusíme najít.
Úkoly:
A Změřte nadmořskou výšku místa, kde stojíte. Následně zjistěte nadmořskou výšku samotného vrchu Horka a jako odpověď uveďte, o kolik metrů erodoval terén v okolí Horky.
B Na souřadnicích najdete pod kořeny stromu zbytky horniny. Jak velká je vodorovná prasklina v tomto zbytku?
Stage 2: Puma
Jak je výše psáno, do prolomu v třetihorách promlouval také vulkanismus a právě místo, kde stojíte je hraničním pásmem mezi sedimenty pánví a magmatity podhorskými.
Úkoly:
A Nalezněte největší sopečnou pumu. Změřte její obvod (v cm, tolerance ± 10 cm).
B Který typ horniny tvoří sopečné pumy? Nachází se v nejbližším okolí hornina jiného původu? (Stačí se rozhlédnout.)
C Odhadněte, jakým způsobem a z jaké vzdálenosti se sem sopečné pumy dostaly.
Stage 3: Žandov
V úbočích Krušných hor teče nejeden potok. Zde stojíte na břehu Ždírnického potoka, který směřuje až do Bíliny. V tomto údolí si ukážeme, z čeho je vlastně celé pohoří před námi tvořeno.
Úkoly:
A Příjemnější část: pod výchozem najděte kus skály, kde je dostatek materiálu k vidění. Který typ slídy zde převažuje: biotit nebo muskovit?
B Méně příjemná věc: hrábněte do dna koryta potoka. V ruce bystě měli držet kvarterní šterk/šterkopísek. Z jakých hornin je převážně tvořen?
Stage 4: Liboňov
Vedle hvězdárny, která zde vyrostla roku 1929 péčí astronomických nadšenců, nás bude více zajímat jedna dnes již skoro soukromá geologická zálěžitost.
A Před sebou vidíte tektonickou brekcii. Vysvětlete pojem brekcie.
B Najděte největší viditelnou součást brekcie a změřte její průměr.
Stage 5: Telnice
Poslední zastávkou je horská obec Telnice, kde si pochopitelně můžete odpočinout a dohledat odpovědi na poslední otázky.
Úkoly:
A Před Vámi je zbytek lomu (dodnes zde najdete galenit, pyrit, sfalerit aj. minerály). Odhadněte jeho rozměry.
B Ve stěně před Vámi najděte křemennou žílu a odhadněte/změřte její délku. spoiler
C Určete odchylku křemenné žíly od svislice.
Odpovědi na tyto otázky, prosím, zašlete přes profil.. Hned po odeslání logujte Found it!
Ideální tvar odpovědního e-mailu:
Ahoj, posílám odpovědi na EC Krušnohorský prolom:
1A Rozdíl je 5 m.
1B 100 cm.
2A ...
... |
Pár poznámek na konec:
- Krušné hory prý obývají bájní Krušnohorci. Tedy alespoň podle J. A. Náhlovského. :-)
- Německý název pohoří (Erzgebirge=Rudné pohoří) se odvolává na bohatá naleziště surovin.
- Přes krušnohorské průsmyky do Čech přicházely všechny okupační armády.
- V podhůří se odehrálo několik významných bitev (1044, 1126, 1813).
- Pod horami se táhne pás mnoha minerálních pramenů (Františkovy Lázně - Karlovy Vary - Jáchymov - Bílina - Teplice - Ústí n. L.).
- Kvůli těžbe zde zmizelo snad nejvíce obcí v historii Česka i Československa.
- Strážným duchem Krušných hor je podle pověsti skřet Rudovřes.
Zdroje:
CAJZ, V. (ed.) (1996): České středohoří. Praha: Český geologický ústav.
KOLÁČEK, F. (1934): Zeměpis Československa. Praha: Melantrich.
Česká geologická služba: Úvodní stránka [online], Česká geologická služba (c) 2012, dostupné z URL:<http://www.geology.cz/>.
Veškeré obrázky jsou autorské vyjma loga Earthcache (TM of GSA) a geologické mapy (Národní geoportál, dostupné z URL: <http://geoportal.gov.cz/web/guest/home>.