Skip to content

Chrast u Mlade Boleslavi Traditional Cache

This cache has been archived.

gallisek.cz: Bohužel ať jsem hledal jak jsem hledal tak jsem žádné zajímavé místo na umístění kešky nenašel. Chtěl jsem jí mít za vesnici, aby každý musel vesnici poznat. Ale bohužel po x zkušeností jak se keška ztrácela tak jí definitívně zavírám. Je to škoda, protože aj Chrást by si kešku zasloužil, ale jinak to nejde. Děkuji všem za pěkné logy.

More
Hidden : 1/3/2014
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Chrást v proměnách času

- součást statutárního města Mladá Boleslav -

O nejstarších dějinách Chrástu, protože nebyl nikdy ničím historicky zajímavým, toho moc nevíme. Ani archeologické nálezy, které se našly na území Chrástu, se nedatují do dávných časů. Chrást byl odedávna zastrčená vesnice - neměl nikdy kostel, kapličku, hřbitov ani školu. Vesnicí nikdy nevedla průjezdná silnici a to platí i do dnešních dnů. Silnice končí v jabloňovém sadu, kde se říká V Hliňáku. Chrást se rozkládá na levém břehu řeky Jizery. Svůj název odvozuje buď od vlastního jména Chrasten, Chrasta nebo od názvu křovinatého břehu Jizery. Toto jméno je už hodně starobylé, neboť název Chrasten je už spojen s počátky věhlasného Vyšehradu (historie Vyšehradu je už dlouhá, protože první zmínky o Vyšehradu jsou podle dochovaných kronik okolo roku 453, kdy ho pravděpodobně založil kníže Krok"Krok je mýtická postava českých dějin, první soudce či vojvoda kmene Čechů, otec kněžny Libuše a jejích sester Kazi a Tety", ale podle Václava Hájka z Libočan to bylo až kolem roku 650). První historická zmínka o Chrástu se datuje ke konci 13.století k roku 1295. Což spadá do období vlády českého, polského a uherského krále Václava II (27.9.1271 - 21.6.1305). Z archeologických nálezů vyplývá, že na území dnešního Chrástu bylo staré zemědělské sídliště. Ať hledáme jak hledáme v historických písemnostech, tak o prvních pěti stech letech historie Chrástu se nikde nic nedočteme. Jediné co můžeme předpokládat je to, že Chrást byl součástí osídlení, které vytvářelo základní územní strukturu pozdějšího Přemyslovského státu. Teprve od 18.století, doby vlády Marie Terezie (celým jménem Marie Terezie Valburga Amálie Kristýna "13.5.1717 Vídeň – 29.11.1780 Vídeň", z rodu Habsburků) jsou první soustavné písemné doklady o životě na Chrástě. Chrást je uveden v gruntovní knize kosmonoského panství na šestnáctém místě, neboť v té době přešel z majetku boleslavské vrchnosti do majetku kosmonoské vrchnosti. Ke kosmonoskému panství tehdy patřily i jiné obce, které ležely na sever od Mladé Boleslavi, zatímco jediný Chrást byl na jižní straně od Mladé Boleslavi. Ke kosmonoskému panství patřily např. obce Ouč, Buřinsko, Nesvačily v okrese mnichovohradišťském, Lísky a Vrtky v okrese českodubském, Obora, Obrubce, Obruby v okrese soboteckém a pouze Chrást je v okrese mladoboleslavském. Chrást byl poměrně lidnatou obcí, protože v něm už v roce 1869 bylo 30 domů a 210 obyvatel. Dále jsme v gruntovní knize zjistili, že většina polí patřila majiteli panství a že se na Chrástě hlavně pěstovalo konopí, proso a jedlá nebo krmná řepa. Zajímavé je, že se v knize nedočteme vůbec o bramborách, z čehož můžeme usoudit, že se na Chrástě brambory v té době ještě nepěstovaly.

Stará katastrální mapa z rozhraní 18. a 19. století.



Život na Chrástě ve 20. století


Životní situace chrásteckých občanů byla na začátku dvacátého století značně ovlivněna hospodářskou situací Mladé Boleslavi a okolí. Do normálního života lidí zasáhl technický pokrok představovaný stavbou státní silnice z Prahy do Liberce, spuštěním cukrovaru v Čejetičkách, vybudováním železniční tratě do Nymburka z nově vybudovaného nádraží v Čejetičkách, a především pak výstavbou řady textilních a strojírenských továren přímo v Mladé Boleslavi. V podstatě ještě před začátkem druhé světové války (1.9.1939 - 8.5.1945 ukončení bojů v Evropě 2.9.1945 ukončení bojů na celém světě po kapitulaci Japonska) existovaly na Chrástě staré naturální vztahy, kdy se potraviny zabezpečovaly především vlastními silami a kdy se většina činností zajišťovala směnami a protislužbami. Po první pozemkové reformě (1919–1938) získala obec od státu do vlastnictví dosti značnou plochu zemědělské půdy na Pískách, kterou následně pronajala místním občanům. Starostové se na Chrástě pravidelně střídali a většinou to byli vážení občané nebo větší sedláci. Podle dochovaných dokumentů víme, že před druhou světovou válkou byl starostou Bedřich Maruška. Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava (německy Protektorat Böhmen und Mähren v době od 16.3.1939 - 9.5.1945) byl Němci povolen vznik dvou politických stran, které vznikly i zde a to: Strana práce a Národního souručenství. V době všeobecné mobilizace v roce 1938 narukoval do Československé armády z Chrástu pouze Václav Koštějn. Po celou dobu druhé světové války byl starostou Jaroslav Jeřábek. Život za války byl složitý a nebezpečný i zde byly prováděny domovní prohlídky. Dá se říci, že během války se nevyskytl na Chrástě žádný kolaborant a všichni občané drželi při sobě. Dne 10.5.1945 kolem 18 hodiny odpolední vstoupila do obce sovětská armáda, která se rozložila na posekaném vojtěškovém poli a po týdnu odešla do boleslavských kasáren. Dne 13.6.1945 byli zvoleni členové do prvního poválečného národního výboru, kdy byl předsedou zvolen Václav Domalíp. Nový místní národní výbor se usnesl vést obec dle nových směrnic vydaných prezidentem republiky Dr. Edvardem Benešem (28.5.1884 Kožlany – 3.9.1948 Sezimovo Ústí). Následně došlo na Chrástě k založení tří politických stran: KSČ, Sociálně demokratické strany a Národně socialistické strany. Skutečné poválečné dějiny Chrástu začínají až po únorovém převratu v roce 1948 a redukují se na činnost místní organizace KSČ a následnému založení JZD. Pro místní občany bylo, ale důležitější to, že Chrást ztratil již na počátku roku 1949 svoji samostatnost a stal se jednou z četných částí města Mladé Boleslavi. Založení JZD na Chrástě předcházela mohutná přesvědčovací akce, na které se podíleli nejen lidé z obce, ale hlavně pracovníci z nadřízeného Národního výboru v Mladé Boleslavi. Vznik JZD na Chrástě se datuje k 15.10.1955, kdy byla ustavující schůze a Karel Páv byl zvolen prvním předsedou místního JZD. Díky JZD byl družebním závodem Plynárny Mladá Boleslav v roce 1960 zaveden na Chrást plyn. Od 1.1.1960 došlo ke sloučení JZD Chrást a okolních družstev (Bezděčín, Písková Lhota a Nepřevázka) do JZD Rozsévačka, které fungovalo až to roku 1989. Dnes je Chrást součást statutárního města Mladá Boleslav a nachází se asi 2,5 km na jihozápad od Mladé Boleslavi. Je zde evidováno 62> adres a trvale zde žije 115 obyvatel (podle posledního sčítání lidu v roce 2001). Chrást leží na území o rozloze 2,11 km2. V současné době zde probíhá stavba kanalizace.

Zajímavosti v obci


Uprostřed vesnice mezi domy čp. 28 a čp. 39 stojí dodnes dřevěná zvonička. Tradice hovoří o tom, že byla vždy postavena pouze z hrubě otesané, nepříliš rovné a nahoře rozvidlené borovice. Kdy byla tato zvonička poprvé postavena se sice neví, ale za posledních 60 let byl sloup zvoničky vyměněn už dvakrát. Také zvonek není původní, protože byl povinně za druhé světové války odevzdán k roztavení. Zvonička byla bez zvonku téměř dvanáct let a od 19.4.1953 byl na obnovenou dřevěnou zvoničku zavěšen místním dobrovolným hasičských sborem zvon nový.

O něco níže stojí před domem čp. 35 oplocený malý křížek, kolem něhož je malá zahrádka. Bývalo to vždy dokonale upravené místo, které sloužilo při řehtání k modlení. Na návsi před křížkem se průvod řehtajících zastavil a poklekl před křížkem na zem se pak se pomodlil. Tato tradice přetrvává dodnes. Původ křížku je nejasný a pouze se můžeme domnívat, že byl do současné podoby upraven v roce 1910, při stavbě Burešova výměnku.

Ještě o něco níže, hned před druhým kalem (jsou v obci 4), je další kultovní místo obce, a sice památník padlých rodáků v první a ve druhé světové válce.


Známý rodák Břetislav Kment, autor historických kreseb


Břetislav Kment se narodil na Chrástě 25.6.1924. Pochází ze skromných majetkových poměrů, otec pracoval jako pekař a matka vedla malý koloniální obchod v obci. Jeho malířský talent se projevil velice záhy, ale s ohledem na těžké válečné poměry se jeho rozvoji nemohl věnovat. A tak se vyučil malířem písma v Mladé Boleslavi. Za války byl jako mnoho místních občanů totálně nasazen v továrně na hračky v Krnsku, kde se ovšem vyráběly součásti bombardovacích letadel. Po válce v roce 1947 dokončil studium na Státní grafické škole v Praze, pak absolvoval odbornou školu propagační techniky v Praze a dálkově vystudoval pedagogiku. V letech 1964 - 1984 byl učitelem výtvarné výchovy na lidové škole umění v Děčíně. Maluje hlavně Děčínsko a Lužické hory, kde nachází dostatek inspirace ke svým překrásným kresbám. Za 60 let tvůrčího života namaloval přes 6000 prací.

  • Temporarily Disable Listing 19.8.2014
  • Update Coordinates 7.9.2014
  • Enable Listing 7.9.2014

Additional Hints (Decrypt)

Hm wr mr zr grcyb

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)