Zanikle obce Mostecka#7#Kopisty Traditional Cache

Kopisty patrily mezi nejdulezitejsi a nejstarsi lokality na Mostecku. Obec byla od pocatku sve historicke existence soucasií mistniho trhu mesta Mostu (pozn.ownera "Mysterka" by Radius CZ) a hrala v teto oblasti vedoucí ulohu. Kopisty se rozkladaly pri Bilem potoce v tesnem severnim sousedstvi mesta Mostu. Na vychodnim okraji Kopist se nachazela osada Plan, dale na vychod lezely obce Paridla a Konobrze (pozn.ownera "Tradicka" by Pospici). Na severu sousedily Kopisty s Ruzodolem. Nazev obce mohl oznacovat "ves Kopistu", tj. Kopistovy rodiny. Nekdy take byva odvozovan od slova "kopisti" - nastroje na miseni testa ci od "kopistiti se" ve vyznamu "protivit se, vzpirat se". "

Okolí Kopist bylo osidleno jiz v dobe kamenne a byly zde ucineny take nalezy z doby rimske (50 pr. n. 1. - 376 n. 1.). Dejinne pocatky Kopist jsou nejasne. Poprve se sice jmeno obce objevuje jiz k roku 1057, ovsem v insertu jednoho z dochovanych listinnych fals (1218) o zalozeni litomericke kapituly. Dalsi sporne zminky o obci z pocatku 13. stoleti, ktere mely dokladat její vztah k oseckemu klasteru, se s nejvetsi pravdepodobnosti tykaly stejnojmenne vsi u Pirny v Sasku. Proto z hlediska nasich Kopist lze povazovat za prvni verohodnou pisemnou zpravu az listinu z roku 1227. V ni daroval Kopisty bezdetny Hrabisuv syn Kojata zderazskemu klasteru, kteremu pozdeji odkazal svuj dil Kopist "s lesem a rybnikem" i jeho bratr Vsebor.

V letech 1439 - 1510 vlastnili cast Kopist Hochhauserove, v obdobi 1510 - 1533 Smolikove ze Slavic a pote Sekerkove ze Sedcic. Ti svuj dil Kopist s tvrzi a dvorem prodali v roce 1543 mestu Mostu (resp. spitalu sv. Ducha). Dalsi cast Kopist vlastnil jiz v roce 1507 Jan z Veitmile, pan na mosteckem hradu. Take tento dil behem 16. stoleti ziskalo mesto Most. Do konce 16. stoleti tak byly jednotlive casti obce majetkopravne sjednoceny do rukou jedineho majitele, ktery ji navic ucinil stredem sveho rozsahleho mestskeho panstvi, ktere drzel az do roku 1848. Pred rokem 1620 bylo v Kopistech priblizne 62 hospodarstvi ruzne velikosti, dale 14 sedlaku, 32 chalupniku, 1 zahradnik a 15 bezzemku, kteri "praci rukou svych se zivi." Po skonceni tricetilete valky v polovine 17. stoleti bylo zaznamenano jen 41 hospodarstvi, dalsich 21 bylo pustych. V roce 1651 zilo v obci a vrchnostenskem dvore celkem 106 osob. V polovine 18. stoleti mely Kopisty 55 hospodaricich subjektu, 1 ucitele a kovare, hostinec, masny kram, 2 vrchnostenske dvory, mlyn o dvou kolech a radu rybniku v okoli. K roku 1771 bylo v obci 56 selskych staven a 12 budov bylo pouzivano k jinym ucelum.

V roce 1846 bylo v Kopistech 69 domu s 387 obyvateli, vrchnostensky pivovar, palirna, hostinec, 2 mlyny a dvur. Pravy rozvoj obce nastal vsak behem posledni ctvrtiny 19. stoleti v souvislosti se vznikem rady dolu v jejim okoli: Julius II (1878), Julius III (1882), Julius IV (1891) a Habsburg (1890, od roku 1919 Minerva). Drive zemedelske Kopisty se postupne zaradily mezi dulezita strediska dulni tezby v regionu. Rozvoj prumyslu znamenal take silny priliv obyvatelstva a znacny narust poctu obyvatel zijicich v obci. Kopisty se podobne jako ostatni obce na Mostecku zmenily take svym narodnostnim slozenim. Od konce 19. stoleti doslo k vyraznemu narustu poctu obyvatel ceské narodnosti a v roce 1902 byla v obci po nekolikaletych bojich zrizena ceská skola. V roce 1880 zily v Kopistech i s osadou Plan 902 osoby, ale roku 1893 to byli jz 2 004 obyvatele a v roce 1900 už dokonce 4 214 osob. Nejvetsiho poctu obyvatel (5455) dosáhly Kopisty v roce 1930. V roce 1911 byly Kopisty povyseny na mesto. Obec byla likvidovana v letech 1974 - 1979 z duvodu postupu tezby Dolu Lezaky.

Pri vychodnim okraji namesti stavala puvodne goticka tvrz ktera byla v dobe husitskych valek znicena a nekdy pred rokem 1510 obnovena. Nedaleko tvrze se nachazel kostel Boziho Tela, puvodne goticky (farnost v Kopistech je zminovana jiz v roce 1352), v 18. stoleti zbarokizovany a v 19. stoleti nove upraveny. Na hlavnim oltari z let 1760 - 1780 byla umistena socha Madony z obdobi kolem roku 1380. U kostela stala socha sv. Floriana z roku 1739 od Jana Adama Dietze, ktera byla premistena posleze do Vtelna.

Více informací o obci a fotografie zde

O kesi