Zanikle obce Mostecka#4#Ervenice Traditional Geocache

Ervenice se rozkladaly pri rece Biline na zapadnim okraji mosteckeho okresu. Do roku 1960 nalezely do okresu Chomutov. Na severozapad od Ervenic lezela obec Drinov, na vychode se rozprostiraly Trebusice a na jihu Holesice. Puvodni ceska podoba nazvu obce znela Ruenice, tj. prikop. Pozdeji se setkavame i se jmenem Erwenicz nebo latinskym pojmenovánim "in Lacu", resp. nemeckym "de Se" či "de Zee". V pozdejsi dobe bylo uzivano i nemecke Seestadtl."

Prvni pisemna zminka o Ervenicich pochazi z roku 1238. Je v ni zminovan Albert, syn Nacepluka de Ruenice, ktery zil nejspise ve starem slechtickem dvorci, situovanem snad do blizkosti kostela sv. Jakuba Vetsiho (jehoz pocatky sahaly do pozdne romanskeho obdobi). Mladsi slechticka sidla v Ervenicich predstavovaly dve tvrze, oddelene od sebe rekou Bilinou, ktere patrily ruznym majitelum. Prvni z obou tvrzi byla uzivana asi od roku 1300 az do 2. poloviny 15. stoleti. Druha tvrz, ponekud mladsi, slouzila svemu ucelu od pocatku 14. stoleti a zanikla snad behem 1. poloviny 16. stoleti. V roce 1519 byly oba dily Ervenic spojeny v majetku Sebestiana z Veitmile. Roku 1571 se dostaly do drzeni Bohuslava starsiho z Michalovic. V roce 1622 byly Michalovicum za ucast ve stavovskem povstani zkonfiskovany a posleze pripojeny Vilemem Popelem z Lobkovic k panstvi Nove Sedlo nad Bilinou - Jezeri, jehoz soucasti zustaly az do roku 1848. Jak naznacuji pisemne prameny, jiz ve 14. stoleti se staly Ervenice mesteckem. V roce 1568 obdrzely mestsky znak a pecet. Na stribrnem stite byla z korenu vyvracena zelena vrba s hnedym kmenem.

Pocet obyvatel v Ervenicich se nebyvale zvysil ve 2. polovine 19. stoleti, zejmena pak v letech 1890 - 1900, kdy jejich prirustek cinil temer 1 000 osob! Prispelo k tomu predevsim zprumyslnovani oblasti a s tim souvisejíci nabor novych pracovnich sil do dolu. Na katastru Ervenic byla v roce 1892 vybudovana sachta Elly a v roce 1902 hlubinný dul i lom Hedvika, v jehoz blizkosti vznikla ve 20. letech statni elektrarna, zasobujíci elektrinou i Prahu. Predvalecny rozvoj Ervenic vyvrcholil ve 30. letech, kdy se mesto rozrostlo na 498 domu, v nichz zilo vice jak 5 000 obyvatel z nichz bylo 2276 ceske narodnosti. V obdobi druhe svetove valky byl v prostoru elektrarny zrizen zajatecky tbor pro ruske, francouzske a italske zajatce s kapacitou cca 1500 osob. Ervenice patrily k mistum, ktera jako jedna z prvnich padla za obet postupujícim dolum v jejich okoli. Byly zbourany v letech 1959 - 1960.

V horni casti namesti stal kostel sv. Jakuba Vetsiho, pvodne romansky, pozdeji renesancne a barokne prestaveny. V roce 1899 kostel do zakladu vyhorel, ale brzy byl znovu vybudovan v pseudohistorickem slohu. Tomuto stylu odpovidala i vetsina jeho zarizen. Z puvodniho inventare stoji za zminku drevena krtitelnice z poloviny 18. stoleti a barokni Madona z doby kolem roku 1720. Uprostred namesti stala barokni podvojna socha sv. Jana Nepomuckeho s balustradou a andelicky puvodne z roku 1730, obnovena roku 1817. V Ervenicich se na dolnim konci namesti nachazela socha sv. Floriana postavena na naklady Lobkovicu roku 1717. Na druhem, mensim namesti stala socha sv. Antonina Paduanskeho z konce 18. stoletií. Obe sochy byly premisteny do Maleho Brezna.

Více informací o obci a fotografie zde

O kesi