Obec Šakvice se poprvé připomíná v r. 1371 pod jménem Číčovice, kdy měla být někdejší zpustlá ves znovu obydlena. Ves byla zničena mimo jiné i za válek husitských, po kterých zde zůstali usazeni němečtí kolonisté, avšak postupně se ves počeštila a tvořila jakýsi český ostrůvek uprostřed německy osazených míst z okolí Hustopečí. Na půdorysu dnešní vsi je patrná plánovitost rozložení selských gruntů po obou stranách široké návsi, jejíž dominantu tvoří kostel sv. Barbory s gotickým jádrem. Při jeho opravě v r. 2000 byly objeveny malby a prvky sahající až do 12. stol.
Dalšími památkami jsou socha Sv. Trojice z r. 1913, sousoší Sv. Jana Nepomuckého s prosebnicí z r. 1724 a socha Sv. Isidora, patrona rolníků z r. 1748.
Tabák, víno, krupobití
František Nosek (1840–1924), starosta Šakvic, zemský poslanec, významný vlastivědný badatel a autor odborných studií o minulosti jihomoravských vesnic, sepsal šakvickou kroniku, v níž zachytil historii od prvního osídlení obce až po r. 1890.
Zde vybírám kousky zajímavého čtení z této kroniky, které byly otištěny v Šakvických zpravodajích z r. 2013 a 2014.
…K roku 1652 uvedeme také usnešení sněmu moravského, které jednalo o „Zápovědi užívání tabaku“ a zní: „jest to vskutku shledáno, že za ten čas prošlé vojny do tohoto markrabství moravského, jako i do jiných zemí, ohyzdné užívání, zvláště toho kouřícího tabáku, jakořka všude mezi obecním lidem, ve zvyk přišlo (o čemž prvé ani slýcháno nebylo), tak že netoliko soldáti, ale sedláci a čeleď s ním stále se obírají, odkudž v sobě netoliko rozličné nemoce vybuzují, ale také za trousíce v stavení uhlí s luntem nenabyté škody zapálením měst, dvorův a vesnic, tudy působí, což chudí lidé na některých místech žalostivě již pocítili, pro uvarování pak toho zlého stavové se na tom snesli, aby každá duchovní i světská vrchnost, pod jistou a neproměnitelnou pokutou užívání toho tabáku mezi lidmi a poddanými svými opravdově zapověděli a přestupníky, držíce stále ruku na tím, skutečně trestati dali“.…
…R. 1704 urodilo se v okolí našem velmi dobré víno, obilí i ovoce, též v letech 1705 a 1706; r. 1708 v celém okolí Hustopeče lisováno nad míru dobré a lahodné víno. V prosinci 1708 započala pak zima tak tuhá, že největší ořechové stromy do kořenů zmrzly a duby v lesích pukaly, že mohla se do puklin ruka vložiti. Tenkráte mnoho lidí omrzlo, u milosrdných bratrů ve Valčicích (nyní valtická nemocnice) odejmuto bylo v jednom dnu 32 omrzlých oudů…
…O hrozném krupobití praví, že r. 1731 dne 2. července potlučeno strašným krupobitím víno, obilí, ovoce, louky; padaly kroupy velikosti slepičího vejce nejen zde, ale též 16 mil daleko a 2 široko, tak že vše stlučeno až do zemi, tak že nebylo nic k upotřebení ani pro lid ani pro dobytek; i zvěř vysoká a zajíci, jakož i všechno ptáctvo zahynulo…
Pěkné chvíle při hledání této jednoduché keše.
Z čeho jsem čerpala: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hab%C3%A1ni http://www.rmm.cz/regiom/2010/rigasova_novokrtenci.pdf