SLUNEČNÍ HODINY
zastávka Č.S.D. Chvalešovice
Orientace stěn: malá do 17° JZ, velká 0°J v čase východ – západ
Délka ukazatelů: od roviny stěny 16,7 cm a 56 cm, kulička /tzv. nodus/ 33,4 cm
Odklon od stěny: 41° Velikost číselníku: 80 x 140 cm
Vzdálenost od 15° východní délky v Jindřichově Hradci je cca 50 až 52 km vzdušnou čarou
Místní sluneční čas: -2´ 45´´ oproti 15° v.d.
Nadmořská výška: 428 metrů nad mořem
Modrá čára: znázornění horizontu Červená čára: znázornění rovníku
Rysky na boku stěny hodin: výška Slunce při poledni při vstupech do znamení
Účel kuličky na ukazateli: Její stín nám na slunečních hodinách ukazuje vstup slunce do jednotlivých znamení zvěrokruhu vždy kolem dvacátého dne každého měsíce, kdy stín kuličky sleduje vyznačenou dráhu na ploše hodin. V době jarní a podzimní rovnodennosti /21.3. a 23.9/ jde stín nodu po červené čáře – je stejně dlouhý den i noc. Během jara a léta jsou hyperboly obráceny k zemi, na podzim a v zimě jsou obráceny vzhůru. Nejkratším „polokruhem“ je obratník Kozoroha a nejspodnějším je obratník Raka.
Znamení zvěrokruhu: celkem zvěrokruh tvoří 12 znamení, a to v pořadí Beran = Aries, Býk = Taurus, Blíženci = Geminy, Rak = Cancer, Lev = Leo, Panna = Virgo, Váhy = Libra, Štír = Scorpius, Střelec = Sagittarius, Kozoroh = Capricornus, Vodnář = Aquarius, Ryby = Pisces. Méně známé znamení zvěrokruhu byl Hadonoš = Ophiuchus, který ovšem jako nešťastný třináctý vypadl.
Na menších hodinách plní funkci kuličky konec stínu ukazatele a z důvodu toho, že úhel stěny je jiný, je i tvar drah zvěrokruhu jiný a též sklon Rovníku (červené čáry) je skloněn od Východu k Západu.
Čas na slunečních hodinách a našich hodinkách
Leden: na začátku měsíce se sluneční hodiny začínají zpožďovat a zpožďují se až do maxima, to je do 17.2., kdy zpoždění dosahuje až k 18-ti minutám. To znamená, že na Vašich hodinkách je o 18 minut více, než ukazuje stín na příslušné čáře hodin slunečních.
Únor: po sedmnáctém dni měsíce února se toto zpoždění začne zkracovat přibližně rychlostí 1 minutu za 3 dny.
Březen: takže ke konci března bude nabrané zpoždění okolo 7 minut
Duben: v půlce dubna se zpoždění dostává na hodnotu cca jedné minuty a dne 15.4. se sluneční čas vyrovnává s hodinkovým
Květen: během měsíce května se začnou sluneční hodiny předcházet a na konci tohoto měsíce je předstih slunečního času oproti hodinkovému přibližně 5 minut
Červen: v první polovině června se čas zase začne přibližovat k hodinkovému a takto se děje do půlky měsíce, kdy dojde k vyrovnání obou časů. Po přibližně patnáctém dni se začne sluneční čas opět zpožďovat od hodinkového, a to průměrnou rychlostí minuta za 3 dny.
Červenec a srpen: Zpoždění se ustálí cca na sedmi minutách
Září: Ke konci srpna a na začátku září se sejde sluneční čas s časem hodinkovým již potřetí.
Říjen: poté, během konce září a v průběhu celého října se začnou sluneční hodiny opět předcházet a to o 5 minut, poté deset minut a časová odchylka se dostane na konci října až k 15 minutám.
Listopad: Na začátku listopadu (3.11) dosáhne odchylka maxima, jenž je plných 18 minut rozdílu oproti hodinkovému času. Zbytek listopadu nastává opětovné snižování rozdílu mezi slunečným a hodinkovým časem.
Prosinec: tři čtvrtiny prosince probíhá snižování časového rozdílu až do 25.12. kdy se sluneční čas s hodinkovým, již po čtvrté, opět setkají.
Docela zajímavé, viďte? Chod slunečních hodin tedy zcela závisí na otáčení naší planety Země vůdči Slunci a na roční době. A tak při tomto otáčení na „vesmírném kolotoči“ cestujeme v našich končinách od Západu k Východu rychlostí zhruba 300 m/s (což je pro srovnání třeba rychlost střely vystřelené z pistole), a současně obíháme po dráze kolem Slunce rychlostí 29,5 km/s, což je možné přirovnat k rychlosti rakety. Následek tohoto je všeobecně známý: zdá se nám, že obloha se pohybuje opačným směrem. Roční pohyb pak mění a střídá polohu stálic a souhvězdí na noční obloze. Vzdor tomu, že jsme ujeli již nesmírné množství kilometrů – nedojeli jsme nikam. Dík stálému kroužení „vesmírného kolotoče“ se vracíme na stejné místo, odkud jsme vyjeli. Budiž nám útěchou, že se tak vozíme celý život zadarmo a bez jízdenky a nemusíme se bát revizora /o pouti ale platit musíme/. Z důvodu toho, že sluneční hodiny jdou někdy „pěšinkami“ podle našich hodinek – buď přesně, pozdě nebo dopředu, nezlobte se na ně. Ony přesně jdou, ale svým „časem slunečním“, kdežto naše hodinky a hodiny jdou časem takzvaně „středním slunečním“. A tak se smiřme s tím, že to je tak a jinak to nikdy nebude a zákonitosti vesmíru nezměníme a není nám platný ani náš letní čas. Viďte! Je to legrační i vážné, ale ČAS, ta věčná veličina, si ze sebe blázny dělat nenechá. A také jej nikdy nikdo neovládne. Protože ČAS i když jde pomalu, tak nás stejně vždy doběhne.
Seznam použité literatury:
Václav Šimr: Pojďte s námi stavět sluneční hodiny
Ing. Pavel Příhoda: Sluneční hodiny
Ing. Stanislav Michal: Hodiny od gnomonu k atomovým hodinám
Doc. Ing. Bedřich Polák: Přenosné sluneční hodiny
NEDOTÝKEJTE SE UKAZATELŮ ANI OPĚRNÉ TYČE SLUNEČNÍCH HODIN!!! JSOU NATŘENY ŽÍRAVÝM KONZERVAČNÍM PROSTŘEDKEM!!!
Hodiny byly stavěny od 16.3. do 11.4.1991
Přebráno z pamětí a spisů pana Josefa Moravce z Chvalešovic.
Ke keši samotné:
Při vyzvedávání a zpětnému ukládání kešky dejte prosím pozor, aby nedošlo k poničení hodin. Pan Moravec, autor hodin, na Vás bude koukat nejspíše z okna a není vyloučeno, že za Vámi zajde na kus řeči, neb je velmi komunikativní. O slunečních hodinách toho ví mnoho a né jenom o nich. Takže kdyby jste měli dotaz, neváhejte ho oslovit.
Pro první tři nálezce je v krabce připravena odměna.
Krabička je klasická lock-lock a je vhodná i pro ukládání TB a GC. Navíc je po většinu času monitorována místními starousedlíky, jenž o krabce vědí a budou na ní dávat pozor.
DŮLEŽITÉ!!!!: K ODLOVU KEŠKY NENÍ POTŘEBA VSTUPOVAT DO KOLEJIŠTĚ, KTERÉ SE NACHÁZÍ V BLÍZKOSTI!!! KRABIČKA JE MIMO KOLEJIŠTĚ A K JEJÍMU ODLOVENÍ POUŽIJTE PŘECHOD PŘES KOLEJE, JENŽ JE ŘÍZENÝ SVĚTELNOU SIGNALIZACÍ A JE VE VZDÁLENOSTI CCA 30 METRŮ OD HODIN.
Keš uložena 2/2014