Nadmořská výška lokality kolísá cca od 300 m.n.m. na severu k 380 m.n.m. na jihu regionu a tvoří tedy mírný svah. Janský a Paběnický potok, které obtékají okolí Hraběšína, jsou do podloží zahloubeny údolími o hloubce dosahující až 20 m, jejichž stěny jsou většinou dosti nepřístupné. Geologicky leží oblast na rozhraní pásu svorových rul s amfibolity a oblasti biotitových pararul. Údolí Janského potoka je jediným místem, kde je přístupný kontakt mezi přibyslavickou ortorulou a moldanubickými pararulami.
V okolí se kdysi nacházely, případně se dodnes nacházejí pozůstatky, následujících lidských výtvorů:
1. Raně středověký mohylník – slovanské pohřebiště s původně (průzkum r.1883) asi 8 žárovými mohylami v místě posvátného lipového háje Lipina, který tu prý dříve existoval. Vznik mohyl je datován do 6. až 7.stol. V současnosti, dle archeologické zprávy, jsou patrny již maximálně 4 z původních 8 mohyl. Na místě několikrát v historii probíhal archeologický průzkum. Keramika nalezená v mohylách je uložena v čáslavském muzeu.
2. Bezejmenné hradiště - na okraji východní části vymezeného regionu známe dvě opevněné lokality. První z nich leží na ostrožně nad Janským potokem na spojnici mezi Hraběšínem a Dubinou, severovýchodně od Hraběšína a to na břehu odvráceném Hraběšínu. Šíje ostrožny je přeťata dvěma valy s příkopy (cca 30×50 m). Za nimi je uměle navršená vyvýšenina s mírnou depresí uprostřed. Po hraně ostrožny z jeho předpolí vede možná původní komunikace do zadní části ostrožny, kde lze rozpoznat některé deprese snad antropogenního původu.
3. Bezejmenné hradiště - druhou lokalitou, která nese podobnou charakteristiku, je opevněná poloha nad Doudovským mlýnem na ostrohu při soutoku Senetínského a Vranidolského potoka, jehož výslednicí je potok Janský. Dosud znatelný příkop zde odděluje opevněnou plochu od okolí.
4. Hradiště Chedrbí - žádné dostupné informace.
5. Tvrziště Lomec - výrazné tvrziště po sídle lomeckých zemanů, zřejmě ze 14.stol. Pahorek chráněn ze dvou stran příkopem, v jižní části zřejmě prostor původního parkánu. V severní části pahorku nad příkopem patrný náznak obdélné budovy.
Hrad Třebonín - terénní zbytky blíže neznámé fortifikace, snad hrádku neznámého jména ze 13.-14.stol., o němž psané zprávy mlčí a nejsou dosud k dispozici ani archeologické nálezy pro dataci. Zachovány mohutné valy a příkop.
Hradiště Třebonín - terénní pozůstatky opevnění neznámého jména a historie, snad útočištného hradiště - refugia ze 12.stol., zatím nedatovaného ani archeologickými nálezy. Zachována dvojice mohutných příkopů a valů, chránících ostrožinu na čelní, severozápadní straně.
V místních lomech, které jsou zahloubeny ve svazích údolí Medenického potoka se ještě v nedávné historii těžil krystalický vápenec, jež se tu lokálně vyskytuje.
6. Paběnický hrádek - k němuž se váže následující legenda: Roku 803 povolal Čáslav (zakladatel Čáslavi), jenž byl muž velmi slavný ale letitý, svých synů, jichžto jména byla: Časa, Slava a Paběn. I mluvil k nim a řka: „Synové milí, víte dobře jakou jsem já měl práci při bránění nepřátelům, do této země jim jíti nedada, a skrze to jsem velikou před knížetem obdržel milost, tak že mne hojným zlatem daroval, k tomu všickni obyvatelé té země velikou lásku ke mně měli. Ale poněvadž já již jsem sešlého věku, za to vás žádám, když já umru, abyste mne v loších položili a knížeti pánu svému věrni byli, město toto abyste tlustou zdí ohradili a tu společně bydlili. Jedna strana města ať jest Časova a druhá Slavova.“
Obrátiv se k Paběnovi, řekl: „A ty mládenče hned zítra jeď a místa příhodného hledej, na němž by mohl hrad postaven býti.“ Paběn, rozkaz otce svého vyplniv, nalezl jednu horu u velikého údolí, a tu hrad veliký a velmi vysoký postaviti sobě rozkázal. A dal jemu jméno Paběnice.
Roku toho také Paběn ponuknutím otce svého pojal sobě ženu jménem Domku, dceru Mstirodovu, ze vsi Hůrek.
7. Fáberovský mlýn - nejvýraznějšími terénními pozůstatky, vypovídajícími o ekonomickém využití krajiny jsou zbytky hrází s přepady a místy, kde lze uvažovat o mlýnech. Kromě dosud zachovaných mlýnů na Janském potoce, jejichž stáří nelze přesně doložit – Jánského a Doudovského, máme na Paběnickém potoce zachováno mohutné hrázní těleso přehrazující údolí. Pozůstatky mladšího Fáberovského mlýna se spolu s hrází nacházejí jen o několik desítek metrů dál po proudu potoka. Zde jsou dosud viditelné kamenné sklepy i systém přívodu vody. Klenební zásyp poskytl při vzorkování nevelký soubor zlomků keramiky 16./17. století.
8. Znaneč - místo kde stávala dávno již zaniklá ves Znaneč s pozůstatkem hrázního tělesa.
V okolí se nachází i další místa, kde stávala středověká opevněná sídla (hrad Chlum, Kozohlodský hrádek). Existuje doměnka, že menší opevněná sídla sloužila jako základny a ochrana pro lidi, kteří tu v potocích rýžovali zlato (rýžovišť je v okolí doloženo velké množství).
Doporučuji odlov za světla, jelikož se jde ke keši po starém kamenném mostě, v lese, kde je spadané listí a okraje mostu nejsou nijak zajištěny!
Parkovat se dá na dvou místech, která ovšem nejsou úplně ideální, jelikož jsou v blízkosti dvojité zatáčky a mostu. Proto buďte opatrní! Provoz je tu naštěstí minimální.