Poprvé se Pěšice či Pušice připomínají na listině z roku 1226, na které svědčil i jistý Služek z Pušic. Další zmínka o místě pochází až z poloviny 14. století, to byla morašická fara obsazena jistým Dětmarem z Pěšic. První zmínka o obci jako takové pochází z roku 1386, kdy Adam z Morašic zapsal 4 kopy ročního platu na vsi Pěšicích.
Tomu všemu však už po dlouhá staletí přihlíželo místní hradiště. Období výstavby se nepodařilo přesně určit, ale archeologické nálezy naznačují, že oblast byla osídlena již v pozdní době bronzové.
Na počátku 15. století držel pěšickou tvrz loupeživý rytíř Ješík z Popovce, který svými výpady mířil až daleko na Moravu. Mezi postižené patřil i biskup z Litomyšle Jan, který si nenechal škody na svém majetku líbit a mezi ostatními Ješíkovými statky dobyl i tvrz v Pěšicích. Po Ješíkově smrti se o jeho majetek rozhořely několikaleté spory mezi biskupem Janem, králem Václavem IV. a několika dalšími zájemci z okolí. Nakonec bylo výrokem dvorského soudu r. 1412 rozhodnuto, že zboží po zemských škůdcích má připadnout králi, který Pěšice věnoval pánům z Chlumu. Obec tedy byla připojena ke košmberskému panství.
Význam hradiště poté začal poněkud upadat a nyní jej kromě valů a příkopů připomínají pouze drobné zbytky zdiva. I dnes lze však obdivovat strategické umístění hradiště, které umně využívá okolních terénních nerovností.
V blízkém okolí hradšitě byly provedeny archeologické povrchové sběry. Nálezy se datují do pozdní doby bronzové (slezskoplatěnická kultura) a do raného středověku.
Zdroje : www.stredovek.com, Pravěká hradiště ve východních Čechách, www.hrady.cz