Revitalizace Katerinskeho potoka Traditional Cache
Revitalizace Katerinskeho potoka
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
V roce 2012 uplynulo čtyřicet let od završení jednoho z největších zásahů do krajiny Českého lesa – melioraci Kateřinského potoka. Nevelký tok, na našem území měřící 23 km, označovaný na některých mapách také jako říčka Přimda, odvodňuje oblast Kateřinské kotliny (v lesnických materiálech se často užívá názvu rozvadovsko-dianská pánev). Primitivně řečeno: V letech 1971-72 se zde koryto narovnalo a v období 1999-2007 zase zohýbalo.
Potok pramenící poblíž Lesné směřuje přes Hošťku, Rozcestí, Svatou Kateřinu a Dianu ke státní hranici a má několik významných přítoků. Největší z nich jsou Václavský potok pramenící pod Přimdou, Apolenský potok vytékající u poutního kostela sv. Apoleny na hřebeni Českého lesa mezi Přimdou a Novou Vsí a Nivní potok směřující k Dianě od Nové Vsi. Nivní potok se do Kateřinského potoka vlévá už na bavorském území podobně jako Hraniční potok (Röhlingsbach) tvořící v délce několika kilometrů státní hranici s Německem. Krátký úsek na německém území je označován jako Katharinabach. Za osadou Pfrentschweiher po soutoku se zmíněným Hraničním potokem se mění v říčku Pfreimd, vlévající se ve stejnojmenném městečku do Naaby, která pak v Řezně ústí do Dunaje.
Celková délka toku na bavorském území je 47 km. Kateřinská kotlina je plochou sníženinou Českého lesa a vyznačuje se specifickými odtokovými poměry. Díky malému spádu odchází voda ze srážek a četných pramenů velmi pomalu, v terénních depresích se vytváří mokřady a bažiny, v deštivých letech dochází k podmáčení části lesních porostů tvořených převážně smrkovými monokulturami. V minulosti řešili lesníci odvodňování důmyslným systémem příkopů, kdy hlavní stoka sváděla vodu z menších bočních příkopů. Příkopy se pravidelně ručně čistily až do počátku 2. světové války. Po odtržení Sudet, kdy v roce 1943 převzaly zkonfiskovaný majetek Kolowratů německé státní lesy, se odvodňovací systém přestal udržovat. Síť příkopů se zanesla a po válce nebyl na obnovu dostatek pracovních sil.
Hladina spodní vody postupně stoupala, začala stagnovat, u části setrvale podmáčených smrkových porostů došlo k odumírání. Proto lesníci rozhodli situaci řešit radikálně – napřímením a prohloubením koryta Kateřinského potoka v dolní části toku. Práce začaly v roce 1968, kdy byl upraven první úsek v těsné blízkosti státní hranice, v roce 1971 následoval úsek od mostu v Dianě až k hranicím přírodní rezervace Diana, jejíž severní hranici tvoří právě břeh Kateřinského potoka.
Rozsáhlá meliorace hrozila dotknout se nejen rezervace, ale i břehů a dna potoka a luční enklávy na druhém břehu, lokalit s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin. Nejcennější lokalitu představovalo boční rameno potoka s bohatým porostem ďáblíku bahenního (visit link) v poklidné vodě se vytíraly různé druhy ryb, zejména štiky. Kateřinský potok byl v 60. a 70. létech minulého století díky hojnosti rybí fauny i jedním z mála útočišť tehdy silně ohrožené vydry říční. Vzhledem k tomu, že státní přírodní rezervace Diana neměla vyhlášené ochranné pásmo, nebyla šance jak ohrožená stanoviště zachránit.
Z ryze technického pohledu mohl být investor a realizátor spokojen a naplněn pocitem dobře vykonané práce. Vodní tok v prohloubeném korytě zbavený veškerých břehových porostů, směřující krajinou v dokonalé přímce, s přesně zaříznutými konturami břehů, odpovídal představě dokonalého díla. Dnes, po čtyřiceti letech, lemují břehy regulovaného Kateřinského potoka vzrostlé olše a vrby milosrdně zakrývající nepřirozenou linii napřímeného toku. Tady tok v loukách stále připomíná zavlažovací kanál. Přímo v rezervaci neměla regulace Kateřinského potoka na bukový prales žádný, na první pohled viditelný dopad. Vzhledem k tomu, že rezervace Diana nemá žádné ochranné pásmo, podléhají okolní porosty režimu běžného lesního hospodaření.
Postupem času, tak jak se změnil názor na funkci vodních toků v krajině, a ryze technokratický a ekonomický přístup k hospodaření v krajině nahradil o poznání ekologičtější pohled, se začalo stále více hovořit o revitalizaci Kateřinského potoka. Jako první k ní přistoupili Němci, kteří v letech 1992-1995 provedli úpravy meliorovaného toku v délce 3,7 km s cílem obnovit přírodní hodnotu říční nivy. Nové koryto je výrazně zvlněné, napodobující přirozené meandry, které zpomalují proudění. Dochází tak k zadržení nárazových odtoků povodňových vln z území i za cenu dočasných rozlivů – tedy přesný opak toho proč se přistoupilo k regulaci Kateřinského potoka.
Na české straně se první pokus o revitalizaci odehrál v letech 1999-2007, v blízkosti státní hranice na Dianě poblíže objektu bývalé roty pohraniční stráže, a to v délce asi 1,7 km. Podobně, jako na bavorské straně, bylo upravené koryto v některých místech zavezeno a tím vznikla boční a slepá ramena v délce asi 300 metrů. V rámci přirozených revitalizačních procesů se na Kateřinském potoce objevil zcela nový a neočekávaný aspekt – příchod bobrů.
První bobři se tu objevili na přelomu 80. a 90. let minulého století. Byli to jedinci z populací, vysazených v 60. letech v Bavorsku v okolí Řezna a Ingolstadtu. V průběhu let se bobři rozšířili prakticky po celém povodí Kateřinského potoka a jeho přítoků.
Co bude dál a zda budou revitalizační úpravy koryta Kateřinského potoka pokračovat, není jasné. Vzhledem k nedostatku veřejných financí je ale zřejmé, že nějaký čas zůstane pouze u přirozené obnovy. Optimálním řešením by tehdy bylo bývalo obnovení starých odvodňovacích systémů. Ty plnily potřebnou vodohospodářskou funkci a přitom neohrožovaly existenci cenných původních biotopů. Realita doby byla však jiná a co se stalo nelze už vrátit.
Zdroj: RNDr. Evžen Kůs (věhlasný zoolog pražské Zoologické zahrady, absolvent gymnázia Stříbro) článek z časopisu Český les 11/2012 - Regulace Kateřinského potoka po čtyřech desetiletích.
KUDY KE KRABIČCE:
Od waypointu Piknikový přístřešek ( rozcestí Rybničná u mostu přes potok ) se vydejte proti směru proudu. Odtud je to krásná bobří procházka dlouhá 1,5km tam i zpět. Doporučuji jít po jednom břehu tam a po druhém zpátky. V cíli je most a po obou březích travnatá vyježděná cesta.
Additional Hints
(Decrypt)
cbq zbfgrz
haqre gur oevqtr
hagre qre Oeüpxr