Dovoluji si vás pozvat na první CITO event v okolí Hodonína. Určený pro všechny, kteří chtějí pomoci a uklidit to, co do přírody nepatří. Projdeme se kouskem pěkné přírody a cestou posbíráme všechny odpadky.
Kdy: 26.4.2014 v 9:00 hod.
Kde: na výchozích souřadnicích
S sebou: pracovní oblečení, pracovní rukavice, pytel na odpadky, nějakou svačinku, ochotu udělat něco pro přírodu
V plánu mám projít Hrubou louku a část okolního lesa. Připravená trasa je dlouhá cca 11 km.
Lokalita Pánov - Hrubá louka představuje plochu bývalého vojenského cvičiště, která byla do konce 80. let 20. stol využívána pro výcvik jízdy v bojových vozidlech. Podobně jako na několika dalších místech v oblasti vátých písků jihovýchodní Moravy se zde díky činnosti armády dochovala vegetace suchých psamofilních trávníků, písečných stepí a jejich rozmanitých sukcesních stádií. Dosud zde nacházíme iniciální sukcesní stadia s malou pokryvností travin a s výskytem nízkých, konkurenčně slabých druhů rostlin, zapojené suché trávníky s roztroušenými keři, ale i zarůstající plochy s konkurenčně silnými vysokostébelnými druhy a remízky borovice lesní (Pinus sylvestris) a dalších expanzivních dřevin (Robinia pseudoacacia, Populus sp., Betula pendula). Díky specifickému složení vegetace, ale také neobvyklým abiotickým podmínkám, jsou na stanoviště písčitých trávníků vázány vzácné druhy živočichů. Největší ochranářský význam na lokalitě Pánov má společenstvo bezobratlých, v něm jsou zastoupeny druhy, pro ně oblast vátých písků představuje jediné místo výskytu v rámci České republiky. Z obratlovců je nejhodnotnější společenstvo ptáků vázané na zdejší typ krajiny, jenž je značné míry rovněž determinován písčitým podložím.
Zdejší psamofilní vegetace a na ni vázaná společenstva specializovaných živočichů jsou ochranářsky velmi cenná a v naší přírodě extrémně vzácná. Pro zachování těchto stanovišť je nezbytné udržovat lokalitu v raných stadiích sukcese, která v daných podmínkách směřuje k zapojenému lesu. Ukončení armádních aktivit znamenalo počátek zarůstání obnažených ploch a expanzi konkurenčně silných druhů v zapojených porostech. Tyto procesy jsou dobře patrné především v okolí porostů náletových dřevin, které se postupně rozšiřují na úkor psamofilní bylinné vegetace. Významný vliv má také šíření třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) a celíků (Solidago sp.), které na některých místech vytváří souvislé monospecifické porosty.
Specifickým prvkem na lokalitě jsou terénní sníženiny se slabou vrstvou písku, eventuelně s odhalenými nepropustnými podložními jíly. Na těchto místech vznikaly podmáčené plochy (mlaka) nebo i drobné vodní plochy, jejichž hladina silně kolísala a některé během léta postupně zcela vyschly. Ještě v roce 1923 je z Pánova udáváno jezírko porostlé Hyperonyma alba a Trapa natans v jehož okolí bylo menší slanisko s Carex secalina a Glaux maritima. V roce 1961 zde ještě byl vysychající močál s Utricularia vulgaris. V současnosti jsou tyto mokřadní enklávy degradované v důsledku zazemňování a změn hydrologických podmínek (ještě v 80. letech 20. stol. byla hladina podzemní vody cca o 1 m výše). Většina vlhkých sníženin je zarostlá náletovými dřevinami, pouze na několika místech se zachovaly drobné tůně nebo porosty vlhkomilných rostlin jejichž dominantami jsou Phalaris arundinacea nebo Phragmites australis.