Janská hora (1.112 m n.m.) patří do téměř dvoustovky šumavských tisícovek. Současné pojmenování není její původní. Poměrně často (i v některých mapách) se můžeme setkat stále s jejím starším názvem – hora Martina Luthera; původní šumavští obyvatelé ji také znali pod jmény Martin-Luther-Berg anebo zkráceně Martinberg.
Strmé jihozápadní svahy hory, spolu s protějšími svahy Stanové hory, vytváří v místě bývalé osady Františkov nedaleko Kvildy hluboké údolí, kterým protéká Teplá Vltava. Údolí naší nejdelší řeky se pak dále táhne mezi svahy hor Kamenáč a Vysoký stolec až ke Svinným a Borovým Ladům. Janská hora je vedlejším vrcholem známé Přilby (1.221 m n.m.), který od ní leží 3,5 km na sever.
Na otázku, proč dostala hora v minulosti jméno po německém teologu, kazateli a reformátorovi Martinu Lutherovi (10.11.1483 - 18.2.1546), zakladateli protestantismu, existují dva názory. Oba se však pohybují na hranici spíše domněnky. Jedním důvodem by mohla být skutečnost, že majitel zdejšího panství a sklárny U Pivního hrnce na Františkově přišel na Šumavu z protestantského Württemberska. Druhá verze původu pojmenování hory prý souvisí s kazatelem Mathesiem (pův. z Jáchymova), přítelem Martina Luthera. Ten ve svém spise připomíná „obrázky na skle malované, které se vsazují do oken“, ve spojitosti se sklárnami na Šumavě. (Prameny: www.kohoutikriz.org)
Zajímavou historií je protkáno i nejbližší okolí pod Janskou horou. V již vzpomínané bývalé osadě Františkov stávala v minulosti sklářská huť (zal. 1749, později dvě) U Pivního hrnce. Po ukončení činnosti sklárny byla v jejich budovách zahájena výroba papíru (1895). Během druhé světové války fungovala ve Františkově podzemní letecká továrna, vyrábějící součástky do letadel značky Messerschmidt. Po ukončení války byla továrna, včetně přilehlých budov odstřelena. Současný (zřejmě mimo provoz) penzion Terasa (ve svahu) během činnosti letecké továrny sloužil jako ubytovna pro důstojníky německé armády.
Přibližně kilometr jižně od vrcholu Janské hory je známý skalní výběžek Pivní hrnec (Biertopstein), pojmenovaný patrně podle tvaru vrcholového viklanu. Obchází jej silnice Kvilda – Borová Lada. Nejstarší zmínka o něm pochází z roku 1531 a sloužil jako hraniční mezník na starém rozhraní Vimperského a Zdíkovského panství (dodnes zřetelné vytesané hraniční znaky). Jedné květnové noci roku 1950 odtud vedli palbu příslušníci bezpečnostních sborů při léčce na skupinu vedenou nejznámějším z šumavských pašeráků a převaděčů, králem Šumavy Kiliánem Nowotnym. V místě dnes kámen s pamětní deskou – Pomník u Františkova. Při této příležitosti je logické připomenout, že kolem Janské hory vedla známá převaděčská trasa krále Šumavy „Kanál 54“.
Pod lesní cestou, vedoucí do nedaleké přezimovací jelení obory Správy NPŠ, je v nadmořské výšce 1.030 metrů malebné a málo navštěvované místečko (sedačka) s parádním výhledem právě do údolí Teplé Vltavy mezi horami Kamenáč a Vysoký stolec. Za dobré viditelnosti je možné spatřit na obzoru i část Želnavské hornatiny s hřebenem a vrcholem Knížecího stolce a Trojmezí. V každém případě se jedná o klidné a jedinečné místo k posezení a rozjímání.
Keš je ukryta ve skalce nedaleko vyhlídkové sedačky – viz. hint.
Vyhlídka na Janské hoře leží asi 800 metrů jižně od zalesněného vrcholu hory. Nevede k ní žádná značená cesta. Dostat se na místo je však velice pohodlné. Přístupová cesta vede kolem zmíněného penzionu Terasa (žlutá budova ve svahu). Od něj přibližně po 500 m chůze prudce zahnete (vracečka) doprava a pokračujete lesní cestou (po vrstevnici) dalších 700 metrů přímo na vyhlídku, ke které se schází v ohybu levotočivé zatáčky. Cesta je vhodná pro malé děti, kočáry i osoby na invalidním vozíku. Je také využívána zaměstnanci Správy NPŠ, jenž po ní jezdí do přezimovací jelení obory, která leží nedaleko vyhlídky. Parkoviště pro motorová vozidla, vyhrazeno Správou NPŠ, se nachází hned za Františkovem při silnici na Kvildu (naproti vodní elektrárně). Pozor na zákaz parkování při různých ústích vedlejších či lesních cest, vyplývající z návštěvního řádu. Na území NPŠ je návštěvním řádem parkování povoleno pouze na vyhrazených parkovištích! Byť je toto omezení pravděpodobně v rozporu se silničním zákonem, respektive s pravidly silničního provozu, může se stát, že se při parkování mimo vyhrazená parkoviště stanete "nedobrovolnými" majiteli přestupkového oznámení Správy NPŠ.
Prosíme, pamatujte na pravidla hry a do keše nedávejte předměty, které tam nepatří: bonbóny, balzámy na rty, vizitky, účtenky, vstupenky, drobnosti z kinder vajíček, sponky do vlasů apod.... Keš není odpadkový koš! Pokud nemáte na výměnu předmět odpovídající hodnoty, raději nic nevkládejte a neodnášejte, zachovejte hru zajímavou i pro ostatní. Místo a krabičku pravidelně kontrolujeme!
Pohybujete se na území Národního parku Šumava. Proto je nutné dodržovat návštěvní řád a všechny zásady spojené s ohleduplným chováním k přírodě.