První z nich je právě Mladkovský viadukt. Na první pohled je to zcela obyčejný ocelový most, který ovšem skrývá hned dvě technické zajímavosti.
Nejdříve však pár slov o trati č. 024 na které viadukt leží:
Ústí nad Orlicí - Lichkov, státní hranice
List povolení Františka Josefa Prvního ze dne 25. června 1870 udělil koncesionářům právo ke stavbě a užívání železnice lokomotivní od hranic říšských u Dolní Lipky k některému příhodnému místu železnice Brněnsko-Pražské u Ústí nad Orlicí
10. ledna 1874 zahájila Rakouská severozápadní dráha provoz na trati Hradec Králové – Letohrad - Lichkov; v říjnu téhož roku pak na propojovací odbočce Ústí nad Orlicí - Letohrad, což si vyžádalo stavbu nového nádraží Ústi nad Orlicí. 15. října 1875 pak zahájil provoz úsek přes státní hranici do tehdejšího Pruska. Od roku 1939 do roku 1947 byl v provozu tzv. Lichkovský triangl (směr Miedzilesie - Dolní Lipka), spodek zrušené části trati je dodnes patrný. V roce 1982 byl elektrizován úsek Ústí nad Orlicí - Letohrad, v roce 2008 byla dokončena rekonstrukce a elektrizace úseku Letohrad - Lichkov včetně odbočky do Międzylesie.
Technická zajímavost první:
V roce 1912 se konaly přípravy k výměně železničního mostu. Výměna byla provedena v r. 1913. Nejprve byl most postaven na dřevěné lešení a starý kamenný pilíř na pravém břehu byl zbořen a nahrazen novým. Totéž se stalo s levým pilířem, vše bez přerušení provozu železnice. Potom se smontoval nový most na lešení vedle starého mostu na dolní straně. 30. srpna 1913 v půl osmé ráno se starý most odtáhl po kolejnicích stranou a nový most taktéž navijáky na jeho místo. Vše bylo hotovo za ¾ hodiny, jako hračkou, za přítomnosti diváků dospělých
i dětí.
Technická zajímavost druhá:
V projektech staveb tohoto typu, plánovaných v exponovaných lokalitách, probíhaly nenápadné úpravy, mající za cíl zvýšit obranyschopnost naší republiky. Konkrétně se jednalo o důmyslná demoliční zařízení. Přes zmíněný most se v době nedávné přehnala elektrizace a další stavební stavební práce na ní navázané, o něco dříve dostal nový nátěr. Nic z toho se na existenci demoličního zařízení negativně nepodepsalo a i ono se dnes skví ve slušivé zelené.
Z inkriminovaného prostoru vedou tři výhodné útočné trasy směřující do prostoru Ústí nad Orlicí – Zábřeh. Uprostřed široké údolí Kladské kotliny a po stranách sevřenější údolí Moravy a právě Tiché Orlice. Most se navíc nachází přímo v prostoru linie opevnění a jeho přechod by současně znamenal průnik do jejího týlu.
Již při prvním pohledu na příhradovou konstrukci upoutá dvojice sedmistupňových žebříků vedoucích z mostovky do jejího dolního patra. Žebříky se nacházejí přibližně v třetinách mostu a oba na návodné straně. Pod nimi je instalována ze tří vnějších stran zábradlím ohrazená pracovní lávka, svou velikostí vhodná pro práci jednoho muže. Přístup k žebříkům přímo z mostovky není v současné době možný bez odšroubování patřičného dílu plechové podlahy. V pohodlném dosahu se nad každou z lávek nachází dvojice kovových kapes, sloužících k umístění náloží. Kapsy jsou umístěny v místě nejbližšího křížení ocelových traverz uprostřed výšky příhradové konstrukce tak, že každá je na opačné straně křížení. Tvar kapes naznačuje, že v každé měla být umístěna nálož tvořená dvojicí hranolových těles, přičemž každé mělo svým výbuchem primárně působit na jinou traverzu v daném křížení. Kapsy jsou vybaveny prostupy pro elektrické dráty. V horní části vnějšího boku se jedná o dva kruhové otvory, prostupné je i dno kapsy uzavřené pouze kovovým páskem.
V říjnu 1937 byl na návodní straně mostu na jižním břehu vybetonován v rámci výstavby opevnění lehký objekt vz. 37 typu E č. 44 úseku Mladkov. Typ E se vyznačuje jedinou čelní kulometnou střílnou a nejedná se z důvodu preference bočních paleb o zrovna masový typ. Jeho úkolem bylo postřelování mostní konstrukce a přístupů na protějším břehu. Objekt je díky přimknutí ke krajní opěře atypický svým vstupem, který je řešen jako svislá šachta. Zdá se pravděpodobné, že kabely od náloží měly vést právě do něj a jeho posádka by v tom případě byla odpovědná za včasnou likvidaci mostu, nicméně potvrzený tento fakt nemám. Při nedávné elektrizaci hrozila tomuto objektu likvidace, nicméně díky aktivitě nedalekého muzea československého opevnění na dělostřelecké tvrzi Bouda k ní nedošlo. Díky tomu se nám tato vojensko–historická památka dochovala do dnešních dnů kompletní.
Ke keši:
Ta se měla původně skrývati přímo na kontrukci viaduktu, abyste si mohli lépe povšimnouti demoličního zařízení o kterém se píše vyše v listingu. Bohužel pravidla toto neumožnila a tak jsem zvolil plán B. Tím se sice snížila terenná obtížnost o jeden a půl stupně a tím keš ztratila na zajímavosti, ale zase se tím zvýšila její bezpečnost. Využil jsem tedy nedalekého zařízení informující a propagující zdejší "betonové království" - Betonová hranice
!!!V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SE NEPŘIBLIŽUJTE K TĚLESU TRATI!!!Pro odlov to není důležité!
PROSÍM DODRŽUJTE PARKING U NEJVYŠŠÍHO OZDOBENÉHO VÁNOČNÍHO STROMU V ČR!
http://orlicky.denik.cz/zpravy_region/rekordni-smrk-roste-v-mladkove-20131202.html