Slovacke brblani Mystery Cache

Původně se tato keš měla jmenovat "Slovácký hantec", ale jako současná brněnská "naplavenina", bych jen těžko obhájil u brněnských kačerů použití slova hantec na Slovácku, takže jsem si vzpomněl na nejčastěji používané slovo mé prababičky z Vlkoše a dal do názvu slovo "brblání". Jak už jste asi pochopili, tato keš se věnuje Slováckému nářečí neboli dialektu, což je vlastně nespisovný jazykový útvar užívaný pouze mluvčími z určité geografické oblasti. Vědečtí odborníci na to mají dokonce speciální obor, dialektologii, která se zabývá studiem nářečí.

O Slováckém nářečí vzniklo nepřeberné množství knih a vědeckých studií, koho to bude zajímat podrobně, může si snadno najít na Internetu velké množství informací. Já zde zmíním jen některé základní obecné informace a hlavní rozdíly oproti spisovné češtině.

Historie

Nářečí v češtině vznikala přibližně od 12. století jako důsledek izolace jednotlivých oblastí a lidí v nich žijících a uplatňuje především v běžné, neformální ústní komunikaci. Nářečí češtiny se dělí do skupin zejména podle rozdílů a změn v hláskosloví, které proběhly, případně neproběhly v jednotlivých regionech historických českých zemí. Nářečí na těchto územích se vyvíjela izolovaně. Uchovala si mnohé historické prvky, na druhou stranu se v nich objevily i inovace, které neměly větší územní přesah. Východomoravská nářeční skupina (také se užívá označení moravskoslovenská nářeční skupina) je skupina nářečí, užívaná na východní a jihovýchodní Moravě a části střední Moravy.

Některé typické znaky

• Změna ou na ú (například nesú místo nesou)
• Krátké samohlásky ve slovech jako prah, blato, rana.
• Dlouhé ó před j a zčásti před ň (dójí, hnójí, hóňí)
• Nestažené podoby při skloňování slov můj, tvůj, svůj (mojeho, tvojeho, svojeho)
• Ve 3. osobě plurálu slovesa chtít je tvar chcú.
• Místo spojky i se používá slovo aj.

Slovácká podskupina se vyskytuje převážně na Moravském Slovácku. Typickým rysem je absence tvrdého y (je vždy nahrazováno za měkké), zakončování tvarů všech sloves v 1. osobě množného čísla na -me a ve 2. osobě singuláru minulého času slovesa je pomocné sloveso být zásadně ve staženém tvaru -s

Vlkoština

Na Slovácku najdete menší či vetší rozdíly v nářečí v podstatě od vesnice k vesnici a tím vzniká místní specifický dialekt, který místní označují prostě jen názvy dané vesnice či města. Místní obyvatelé tak často dokáží rozpoznat odkud jste, na základě použití některé z těchto specifických slov během rozhovoru. Nejinak tomu je v obci Vlkoš, která byla v minulosti ovlivňována dialekty z okolních měst a vesnic a to především z Kyjova, Vracova a Milotic.

Některé příklady

• Dlouhé „ů“ ve slově a dvojhláska „ou“. Kroužkované ů a dvojhláska ou nepoužívá a místo toho se vyslovuje „ú": vůle–vúla, kohout–kohút, levou–levú, pazour–pazúr, kousek–kúsek,kroutí–krútí, chroust–chrúst.
• Ve slově „í – ý“ se zaměňuje za é, ú polínko–polénko, pírko–pérko, kolínko– kolénko, prkýnko–prkénko, klíče–klúče.
• Dlouhé „í“ 3. os. mn.č. se mení na ijů a ejú chodí–chodijú, vozí–vozijú, dojí–dójijú, nosí–nosijú, rojí–rójijú, klečí–klečijú, visí–visijú, lijí–lejú.
• Rozdíl u některých tvrdých souhlásek d, n, t, ď, ň, ť, důlek–ďúłek, hanba–haňba, řemen–řemeň, den–deň, pěst–pěsť, plst–plsť, loket–łokeť.

Vlkoština v praxi

V dětství jsme se sourozenci trávili hodně času u své babičky, která mluvila výhradně „vlkoštinou“ a abychom mohli správně plnit všechny úkoly, museli jsme přesně rozumět tomu co nám říká. Například tomuto textu:

„Vem si měchovicu a srp a upaluj do Zmole naséct prasatúm pár kopřiv“, „pak je nasečkuj na sečkovici a daj je na zelenú bedínku ať sa nezapařijú“... „Hlavně daj pozor jak to tam strkáš, ináč ti povalí krif“... „Až to doděláš, tak ti dědek podá pár erteplý ze sklepa a okrúžlaj je do polívky“... „Je někde zalezlí, není ho nikde čut“... „V prádelce na stole máš nějaké kačení mydlo, tak si to potom vem, ať na to nelítajú vosy“.... „A u slépek sú nějaké prázdné kotačky, tak je daj všecky do pytla a vem sebú do Zmole a vyklop to u Šúpalovy búdy, ale až dozadu, né abys to dal na kraj“.... „Vem si v šopce káru, ať to uvezeš“... „A podívej se na sebe, máš pogyzdané gde co“... „A umyj si už konečně ty lojdy co máš od rána...“

Jak na samotnou keš

Pokud jste pozorně četli předchozí text a pochopili jste ho, bude pro vás hračka uhodnout správný význam následujících 6 slovíček slováckého dialektu. Pro výpočet finálních souřadnic je tedy nutné správně odpovědět na následujících 6 otázek, získat hodnoty A-F a tyto dosadit do níže uvedeného vzorce.

Vzorec pro výpočet finálních souřadnic:

N 49° 00.(A)(B)(C) E 017° 09.(D)(E)(F)