Někdo stromy kácí, jiný stromy objímá, někomu to nedá a musí na ně šplhat. My je „jen“ obdivujeme a nejraději se na ně díváme nebo odpočíváme pod jejich kmeny. V naší malé sérii vás seznámíme se stromy, které jsou u nás od poslední doby ledové doma. O jírovcích, modřínech nebo akátech zase jindy. Sedáky, lana a karabiny také nechte doma, u našich krabiček zůstanete při zemi, přinejhorším se trochu namočíte… :-)
Jak už to u sérií chodí, bývá dobrým zvykem je zakončit třešničkou na dortu. Máme pro vás takovou, takže hledejte indicie (A, B, C, …), ze kterých nakonec snadno dospějete k uložení bonusové krabičky.
Topol černý
Topoly jsou příbuzné s vrbami. Topol černý bývá většinou statný strom dorůstající výšky 30 metrů s nízkým silným kmenem a široce rozklenutou korunou. Onen známý vysoký štíhlý topol je odrůdou topolu černého.
Původní populace na našem území je velmi vzácná a narušená dovezenými klony z Ameriky.
Z mladých pupenů topolu se vyráběla mast proti revmatickým potížím.
Dřevo je měkké a snadno podléhá škůdcům. Po vyschnutí se dobře obrábí a nemění tvar. Používá se v nábytkářství a pro výrobu překližek a dýh.
Topol je také jednou z nejrychleji rostoucích dřevin, takže se v poslední době vysazuje pro produkci biomasy. (Cestou ke keši si podél silnice můžete všimnout uměle vysazených topolů osik.)
Zavedeme vás do prostoru bývalé vsi Mikulovice, která byla zbouraná krátce před pádem minulého režimu kvůli plánované výstavbě odkaliště pro elektrárnu Prunéřov. Stavba popílkoviště se nakonec nerealizovala a několik vesnic tak padlo zcela zbytečně.
Kolem silnice je divočina a cestou si můžete prohlédnout spoustu stromů.
Naším cílem jsou staré topoly, které najdete na hrázi rybníka. Byly zde pravděpodobně vysazeny k upevnění hráze.
Když se budete chovat tiše, třeba budete mít štěstí a uvidíte volavku popelavou, skokana zeleného nebo kachny divoké.
Zdroj obrázků: vlastní foto, Wikimedia Commons