-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Pěkná pohodová procházka severočeským městečkem Třebenice, která vám zabere zhruba hodinku život :) o délce cca 3,5 km
Historie města
Třebenice, malé městečko poblíž Litoměřic se současnými 1.700 obyvateli včetně svých místních částí - obcí Kololeč, Teplá, Mrsklesy, Medvědice, Lípa, Kocourov, Sutom a Lhota jsou malebně rozprostřeny v malé kotlině při potoku Modla. Od pradávna jsou střeženy mohutným skaliskem Košťálová s hradem na vrcholu. V době, kdy bojovali o svůj český charakter, spatřovali naši předkové v jeho siluetě ležícího lva s královskou korunou na hlavě. Město leží v nadmořské výšce 228 m na jihovýchodním okraji CHKO České středohoří, na silnici z Lovosic do Mostu. Tuto trasu sleduje i železniční trať. Díky své poloze a mikroklimatu ve spolupráci s kvalitní půdou se zde, kam až paměť sahá, dařilo zemědělství a později vinařství a ovocnářství. Proslulý je zejména místní angrešt, česnek a ovoce, zejména meruňky. Město je v současné době bez průmyslových podniků, ač zde přes sto let zpracovávala místní produkty první česká továrna na zpracování ovoce, jejíž vý robky znala téměř celá Evropa. Místní obyvatelé, pokud nepodnikají nebo nepracují v obchodě, místních stavebních firmách, zemědělství nebo ve službách, musí za prací dojíždět.
První zmínky o vzniku města nalézáme v pověsti o založení hradu Košťálu rytířem Košťálem. Rovněž obec Medvědice se objevuje v pověsti, mající vztah k prvopočátkům českého státu, kolem "jistě" kráčel Libušin bělouš do nedalekých Sladíc. Historie sídla se datuje nejspíš od devátého století. Písemně jsou Třebenice zmíněny prvně v listině z roku 1227, kdy jsou citovány jako trhová ves. Původním vlastníkem byl sám panovník, později je věnoval klášteru Svatého Jiří při jeho založení na hradě pražském a byly spravovány abatyší ženské větve řádu Benediktinů (do roku 1420). Archeologické nálezy však svědčí o velmi raném osídlení a tržním charakteru vsi. Od roku 1299 jsou již uváděny jako trhové místo s atributy městečka na spojnici hradských cest mezi Litoměřicemi a Bílinou. Koncem 13. století bylo v Třebenicích zřízeno děkanství se stejnojmenným vikariátem, pod který spadalo 29 okolních far. Díky příznivé poloze a rozvoji obchodu a řemesel význam města postupně narůstal. Dostalo se mu postupně všech městských práv (včetně hrdelního), nastal rozvoj vinařství, o čemž svědčí jedny z nejstarších městských písemných památek, viniční knihy. Víno z košťálovských vinic zřejmě abatyši svědčilo. Po husitských válkách docházelo k velkým majetkovým přesunům, kdy se jedním z největších zdejších vlastníků půdy stal rod Kaplířů z nedalekých Sulejovic (Sulevic), který převzal do držení i hrad Košťálov. Roku 1423 byla vydána panovnická listina, kterou byla Třebenicím potvrzena samospráva s dvanácti konšely a uděleno právo používat městského znaku a pečetě. Jde o pátý známý případ udělení městského znaku v Čechách a na Moravě! Patnácté století pak dovršilo charakter a význam města. Léta Páně 1433 jsou založeny česky vedené městské knihy a r.1455 dostal své stanovy zdejší známý cech krejčích. Potvrzení výsad se dostalo městu i listinou krále Ladislava roku 1454. Mimo zemědělství, které doplňovalo místní řemesla, se zde vařilo pivo, lisovalo víno, pracovali tu kováři, krejčí, ševci a dokonce i zlatník. Právo vybíratclo udělil městu král Vladislav II. Tato skutečnost se dodnes projevuje v některých pomístních názvech a zanechala za sebou v domech kolem náměstí několikaúrovňové prostorné klenuté sklepy.
Po Kaplířích ze Sulevic patřilo město krátce Vilému z Ilburka a po několika epizodních změnách se ho opět ujal klášter Sv. Jiří, kterému zůstalo až do roku 1782. Význam města poklesl až v důsledku josefínských reforem, kdy byly mnohé pravomoci, zejména soudní, přeneseny do vzmáhajících se Lovosic, příhodněji položených na dopravních cestách a na Labi.
Město stíhaly i mnohé rány osudu, několikrát vyhořelo, téměř ho vylidnila třicetiletá válka a ani rána morová se mu roku 1680 nevyhnula. Třebenice byly od nepaměti české, německá kolonizace proběhla ve dvou vlnách a až na konci 17. století. V městských knihách se první německý zápis objevuje r. 1716 a od r.1769 se zápisy vedou již jen německy. Celá oblast se tak ocitla na rozhraní českého a německého živlu a tento stav trval v podstatě až do poslední třetiny 19. století, kdy do Třebenic přijel roku 1867 za lékařskou praxí a s buditelským elánem MUDr. Václav Pařík.
Založení hradu Košťálova
dle pověstí
Běla, dcera knížete Bořivoje, měla nad řekou, která jméno po ni dostala, hrad, též po ni pojmenovaný. Z Bělina hradu povstalo později město bylina. Běla vzala si za manžela Košťála z Radověsic, tvrze nedaleko jejího hradu, který bohat byl velkým stády dobytka.
Protože lučiny a pozemky jeho brzy nestačily pro velká stáda jeho, poradil se s manželkou svojí a poslal některé z lidu svého, aby vyhledali příhodné místo, kde by mohl nový hrad býti postaven. Poslové našli velmi výhodný ku stavbě hradu vrch, který zavíral vchod do údolí potoka Modly, či Hostinného zvaného. Vystavěli tedy hrad na temeni vrchu, vymýtili a vypálili část lesa v údolí, založili luka, pole a zahrady a na úpatí vrchu postavili stodoly a stáje.
Jednou Běla si vyjela s pěti dívkami za svým manželem, aby nový hrad a jeho okolí si prohlédla. Když již se hřbetu Středohoří blížily, vyrazili z husté houštiny lesní dva mohutní medvědi. Nebojácné dívky chopily se oštěpů a brzo medvědy udolaly.
Vyprávěla Běla choti svému na Košťálově o loveckém dobrodružství a ten poslal hned čeleď, aby zabité medvědy přinesla. Kůže jejich byla stažena a na vrata hradu přibita, aby hostům udatnost paní hradu hlásala. Na místě, kde medvědi byli zabiti, vystavěn byl dvorec, u kterého vznikla později ves Medvědice nazývána
Roku 762 dozvěděla se Běla, že lidé našli v lesích půlnoční stranu tam, kde nyní Teplice stojí, horký pramen a že zeman cizí vystavěl si na místě tom tvrz, kterou dvojí silnou palisádou obehnal.Vypravila ihned jízdné posli ke svému manželovi na Košťálov, aby dvorec cizákům rozbořil. Vypravil se Košťál s padesáti jízdnými proti vetřelci a čekal v úkrytu lesním na příhodný okamžik, aby na zemana udeřil. Ten však byl bdělý a když blížil se Košťál se svým lidem ke tvrzi, usmrtil jej šípem, se svou čeledí na oblehatele vyrazil a mnoho jich pobil.
Když posel přinesl Běle smutnou novinu o smrti jejího manžela, onemocněla a za několik dní zemřela.
A teďko k samotné keši:
1. stage historický hřbitov
Celý areál, dnes již historického hřbitova je umístěn v centru města při komunikaci, procházející městem ve směru Lovosice – Libochovice. Jeho zvláštností je soustředění řady kulturních památek a současně jako klidový prostor s velkým potenciálem využití v oblasti cestovního ruchu, kdy velmi častým spojením turistických cílů je návštěva Muzea českého granátu v Třebenicích a státního zámku v Libochovicích.
Z prostředků města byl Pamětní kříž restaurován v roce 2002, ohradní zeď a objekt garáže na pohřební kočár, který je součástí ohradní zdi byl restaurován včetně zdi v letech 2002 –2003. Šindelová střecha zvonice byla opravena také v roce 2003.
Zde necháme zaparkovaná svá geovozidla a dáme se do počítání :)
A) Počet stromů u za bránou hřbitova
B) Počet pantů na bráně hřbitova
C) Počet soch nad dveřmi do kaple
D) Počet hrotů (všech) na jedné polovině vstupní brány
kontrolní součet = 16
výpočet souřadnic pro další stage je:
N 50° 28, ( B+C ) ( D-A ) ( B )
E 013° 59, ( A+C ) ( D ) ( A )
2. stage kostel Narození Panny Marie
Velký goticko-renesanční kostel postavený na místě staršího předchůdce uprostřed třebenického náměstí. Městečko po většinu historického období držel svatojiřský klášter benediktinek na Pražském hradě, poprvé se připomíná falsem k roku 1227. Zdejší děkanát vznikl koncem 13. století, poprvé je doložen roku 1352. Rozvoj městečka v 16. století umožnil stavbu nového kostela. Nejprve vznikla roku 1551 velká věž v severozápadním nároží (deska s letopočtem), loď a presbytář v letech 1591–1601. Dochován s minimálními změnami (oprava po požáru 1669, 1823–24 nová sakristie, opravy 1838, 1934 – architekt Fiala).
Pozoruhodné řešení obvodových zdí jako slepých arkád, otevřených do exteriéru i interiéru, se slabými vyzdívkami, prolomenými sdruženými a kruhovými okny. Zařízení převážně z 18. století.
Zde zjistíme následující:
A) Počet prvních schodů u hlavního vchodu (mezipatro)
B) Počet druhých schodů ( nepočítat malé napravo u dveří)
C) Počet okapů u vchodu
kontrolní součet = 13
vzoreček:
N 50° 28, ( A-B ) ( A-C ) ( A-C )
E 013° 59, ( A-A ) ( A-B ) ( C )
3. stage Muzeum českého granátu
Původně německý luteránský kostel, postavený roku 1902 a vysvěcený roku 1909, vybudován místními Němci pod vedením Dr. Titty za přispění nadace Gustava Adolfa z Německa. Slohově smíšená stavba s prvky několika stavebních slohů secesního vyznění. Podle plánů architekta A.H.Groha provedl stavitel Grus z Lovosic. Kostel byl osazen původně třemi zvony, v době 1. světové války zrekvírovanými. Po r. 1918 kostel za úplatu využívala i církev českobratrská. V roce 1923 byl do výklenku zdi umístěn popel Dr. W. Titty, později, roku 1959 při přeměně kostela na muzeum, byla urna přenesena na dnes neznámé místo
Otevírací doba
duben, říjen: otevřeno v sobotu a v neděli 10 – 16 hod
květen, září: otevřeno denně kromě pondělí 10 – 16 hod
červen, červenec, srpen: otevřeno denně kromě pondělí 9 – 17 hod
Zde budeme hledat:
A) Počet sedátek po obvodu studny
B) Počt všech oken na protějším baráku (č.p. 190)
C) Počet prevní skupiny schodů za brankou
D) Počet lamp za brankou
E) Počet zelených věžiček na střeše kostela
kontrolní součet = 28
vzoreček:
N 50° 28, ( A ) ( B ) ( C )
E 013° 59, ( D ) ( E ) ( C-D )
4.stage Třebenické nádraží č.1
Zde se nacházíme bohužel už na téměř nepoužívaném Třebenickém nádraží, projíždí tudy pouze o prázdninových víkendech Švestková dráha, tak si řekneme něco o ní:
Malebná železniční trať z konce 19. století, klikatící se po jižním úpatí Milešovského středohoří mezi městy Most a Lovosice. Z trati se naskýtají nádherné panoramatické výhledy na ty nejdramatičtější partie Českého středohoří (Košťálov, Házmburk, Oltářík, Křížové vršky, Srdov, Brník, Oblík, Raná, Číčov, Milá, Zlatník).
Počátky snahy o vybudování této trati sahají do roku 1895, koncese k realizaci projektu nazvaného "Místní dráha Obrnice – Sedlec – Čížkovice" (Lokalbahn Obernitz – Sedlitz – Tschischkovitz) byla udělena v roce 1897. Náklady na výstavbu trati pokryla ze 70% Česká zemská vláda, zbylých 30% uhradili místní zájemci. Stavba trati, která nevyžadovala žádné náročné konstrukce (velké náspy, mosty), šla velmi rychle, pravidelný provoz zde byl zahájen již na konci příštího roku: 19. prosince 1898. Provoz zajišťovaly Rakouské státní dráhy (K.k.St.B.) na účet koncesionářů. Ti za tím účelem zřídili roku 1900 akciovou společnost Brüx-Lobositzer Verbindungsbahn (Mostecko-Lovosická spojovací dráha) se sídlem v Praze.
Celková délka trati mezi Lovosicemi a Mostem dosahuje 44 km. Protože lokálka využila ve čtyřkilometrovém úseku z Lovosic do Čížkovic již existující trať vedoucí do Loun (přes Libochovice) a obdobně tomu bylo i na úseku z Mostu do Obrnic (3 km na stávající trati Most - Louny), představovala novostavba vlastní dráhy 37 km v úseku z Čížkovic do Obrnic. Nejníže položeným bodem se tak staly Čížkovice (175,6 m. n. m.), nejvýše položeným bodem byla dnes již zrušená stanice Odolice o nadmořské výšce 314,6 m. n. m. Největší sklon dosahuje 19,1 promile mezi Čížkovicemi a Třebenicemi.
Ačkoliv tomu dnes již tak není, nacházely se v první polovině 20. století podél trati početné švestkové sady a aleje, které dráze daly její jméno. Protože v té době procházela trať jazykovou česko-německou hranicí, převážně však v prostoru německy mluvícím, vžil se pro ni krásný sudetský název "Zwetschken-" nebo "Powidl-bahn".
Za dobu svého provozu zažila trať několik zlomových okamžiků. V souvislosti se vznikem Československa v roce 1918 se přepravcem na trati staly Československé státní dráhy. Z majetkoprávního hlediska došlo ke změně roku 1925, kdy dráhu včetně vozového parku a závazků vůči věřitelům převzal od dosavadního majitele stát. Ve 30. letech se na trati poprvé objevily osobní motorové vlaky, nákladní doprava byla nadále zajišťována parními lokomotivami. Po uzavření Mnichovské dohody v září 1938 zůstala převážná část trati v Německem obsazených Sudetech. Provoz zde tak převzaly Německé říšské dráhy. Pouze dva od sebe oddělené úseky zůstaly na území protektorátu. Jednalo se o Třebenice a Třebívlice, doprava do nich tak procházela celkem třemi hraničními přechody zřízenými v Čížkovicích, Podsedicích a Libčevsi. Po skončení 2. světové války se na dráhu znovu vrátily Československé státní dráhy, které zde zajišťovaly nepřetržitý provoz až do roku, kdy byla část trati mezi zastávkami Třebenice město a Dlažkovice zavalena sesuvem. Vlaková doprava byla dlouhodobě nahrazena autobusy a vážně se jednalo o zrušení celé trati. Až v roce 1987 byla trať opravena a železniční doprava znovu uvedena do provozu. Od 90. let ale začalo docházet k úbytku cestujících, na čemž nesl velký podíl i zcela nevhodně sestavený jízdní řád a snižování počtu spojů.
I přes značný nárůst cestujících v sezóně 2006/2007 a přes řadu protestů byla z rozhodnutí Krajského úřadu v Ústí n.L. nahrazena osobní doprava na trati autobusovými spoji. Díky snaze přilehlých obcí a Konzultační dopravní společnosti naděje na zachování Švestkové dráhy stále žije. Od roku 2008 byl na této krásné středohořské dráze zahájen letní turistický provoz s cílem zajistit jej do dalších sezón v co největším rozsahu. Pokud chcete tuto snahu podpořit a nebo jen nevíte kam na výlet, neváhejte a vydejte se na projížďku za některým z cílů při Švestkové dráze.
Zde budeme hledat :
A) Počet komínů na nádražní budově
B) Počet dveří pod přístřeškem
C) Počet všech oken v čele budovy
D) Počet lamp u kolejí
kontrolní součet = 17
vzoreček :
N 50° 28, ( A ) ( B ) ( C )
E 014° 00, ( A-D) ( D ) ( C-A )
4.stage nádraží číslo 2
O nádraží božel nezjištěno žádné info, takže zde pouze spočítáme finálové souřadnice
A) Počet oken v prvním patře ( strana od kolejí )
B) Počet sloupků v přístřešku
C) Počet dveří v přístřešku
konrolní součet = 9
a konečně vzoreček finálových souřadnic:
N 50° 28, ( A ) ( B+C ) ( A )
E 013°59, ( A+C ) ( A-B) ( A )
KEŠ NEOBSAHJE TUŽKU
Additional Hints
(Decrypt)
zntarg