Marigold
Minstrel dozpíval. Lehce se uklonil, zopakoval na loutně průvodní melodii balady, tiše a jemně, o tón výš než žák, jenž ho doprovázel.
Nikdo ani nehlesl. Hudbu vystřídalo jen šumění listí a tiché skřípění větví obrovského dubu. A pak znenadání protáhle zamečela koza uvázaná k některému z vozů. Tu, jako na povel, jeden ze širokého půlkruhu posluchačů vstal. Hodil si přes rameno kobaltově modrý, zlatem vyšívaný plášť a odměřeně se uklonil.
"Děkujeme ti, mistře Marigolde," pronesl zvučně. "Nechť já, Radcliffe z Oxenfurtu, Mistr Magických Arkánů, vyjádřím názor všech přítomných a pronesu slova poděkování a uznání tvému velkému umění a talentu."
Čaroděj přeletěl pohledem po posluchačích. Sešlo se jich zde, pod prastarým dubem dobře přes sto, stáli a seděli na zemi i na povozech. Uznale kývali hlavami a šeptali. Někteří začali tleskat, někteří pozdravili pěvce zvednutýma rukama. Dojaté ženy popotahovaly a utíraly si oči čím se dalo, podle původu, společenského postavení a majetku: venkovanky hřbetem ruky, ženy kupců lněnmi ubrousky, elfky a šlechtičny batistem a tři dcery vévody Viliberta, jenž kvůli vystoupení slavného trubadúra přerušil i s celým svým doprovodem lov se sokoly, smrkaly hlasitě a vroucně do přepychových hedvábných kapesníčků.
Bard Marigold
Marigold, vlastním jménem nejspíše Julian Alfred Pankratz, vicehrabě de Lettenhowe, je jednou z postav knih o Zaklínači, jejichž autorem je známý polský spisovatel fantasy Andrzej Sapkowski. Marigold je věrným přítelem zaklínačovým a jeho společníkem na cestách. Je potulným pěvcem a zřejmě i největším sukničkářem Severního království. Podařilo se mu dokonce získat srdce vládkyně Toussaintu Anny Henrietty, což se mu však nakonec málem stalo osudným. Jeho nejslavnějším dílem se stala balada "Lvíče z Cintry".
Andrzej Sapkowski
Andrzej Sapkowski se narodil 21. června 1948 v Lodži. Po dokončení studia na Vysoké škole pracoval nějakou dobu v oblasti zahraničního obchodu. V roce 1986 publikoval svoji první povídku. Je znám jako autor povídek, románů, komentářů, recenzí a fejetonů. V České republice se proslavil především svými ságami o Zaklínači a o Reinmarovi z Bělavy.
Sága o Zaklínači
Krev elfů
Čas opovržení
Křest ohněm
Věž vlaštovky
Paní jezera
Sága o Reinmarovi z Bělavy
Narrentum
Boží bojovníci
Lux perpetua
Marigold
Jezdec, jenž se za nimi hnal, byl Marigold. Překvapivé bylo, že cválajícím koněm byl básníkův Pegas, od něhož by tento způsob pohybu nikdo nečekal.
"Sláva," zvolal trubadúr, udýchaný tak, jako by on nesl valacha, a ne valach jeho. "Sláva, dohonil jsem vás. Bál jsem se, že mi ujedete."
"Nesnaž se nám namluvit, že chceš jet s námi."
"Ne," zavrtěl Marigold hlavou. "Nejedu. Zůstávám v Toussaintu s Lasičkou... Totiž s Anariettou. Ale přece jsem vás nemohl nechat odjet bez rozloučení. Bez přání šťastné cesty."
"Poděkuj kněžně za všechno, co pro nás udělala. A omluv nás, že jsme odjeli tak náhle a ani se nerozloučili. Nějak to vysvětli.
"Složili jste rytířský slib a basta. To pochopí v Toussaintu každý, každý včetně Lasičky. A tady... Vězměte si to. Je to můj příspěvek na další cestu."
"Marigolde," potěžkal Geralt měšec, který mu básník podal. "Nemáme nouzi o peníze. Nepotřebujeme..."
"Je to můj příspěvek," zopakoval trubadúr. "Prachy nejsou nikdy k zahození. A kromě toho stejně nejsou moje, sebral jsem je z Lasiččina sekretáře. Co na mě tak zíráte? Ženské přece tolik peněz nepotřebují. Na co taky? Do hospod nechodí, vrhcáby nehrají a za ženskými, u všech hromů, přece taky neběhají. Tak se mějte. A jeďte už, ať se nerozbrečím. A až všechno skončí, na zpáteční cestě to vezměte přes Toussaint. Budete mi vypravovat o všem, co jste zažili. A chci tako obejmout Ciri. Slibuješ, Geralte?"
"Slibuji."
"Šťastnou cestu."
O keši: Keš je součástí série Sága o Zaklínači – GC36V3Q a GC78P00.
Našli jste Travel Bug nebo Geocoin a nevíte, co s nimi? Všechno důležité se o nich dozvíte tady.
Hodně štěstí při lovu!!!