Začít listing větou “Protože jsem nenašel hrušeň, tak jsem dal kešku o hrušce na borovici” je dost odvážné. Owner si tím koleduje o zařazení do skupiny začátečníků, kteří si za každou cenu chtějí založit kešku a “šoupnout” ji pokud možno někam blízko svého bydliště. Nakonec to není případ této kešky, protože jsem se ve správný okamžik obrátil na správného člověka, který jakožto Brandýsák má místní terén dobře zmapovaný. Při hledání kešek, které mají v názvu hrušku či hrušeň budeme možná překvapeni, že na tak běžný ovocný strom zase nepřipadá moc krabiček. U názvu v češtině bychom si vystačili s prsty na rukou. A to je mezi nimi i keška věnovaná rodině Hruskových v americké Montaně.
Hrušeň obecná
Hledat kořeny (myšleno ty historické) původu hrušní není lehké. Ve starověku se vyskytovala ve Středomoří, severní Africe, ale také ve střední Asii nebo v oblasti Kavkazu. První podrobnější zmínky o pěstování hrušní pocházejí ze starověkého Řecka. V Theofrastově díle Historia plantarum iedna se můžeme mimo jiné dozvědět, že Řekové dávali přednost konzumaci vařených nebo sušených hrušek. Římané vyšlechtili další odrůdy a jejich legie pravděpodobně rozšířily pěstování hrušní i do prostoru střední Evropy. Od středověku se hruškám dostávalo velké pozornosti a v 17. a 18. století se například ve Francii pěstovalo až 900 různých odrůd tohoto ovoce. Také v Čechách si získaly širokou oblibu – v seznamu odrůd se ještě v 19. století objevovala jména jako Barvířka, Krvavka, Ovesňačka nebo Stará panna. Období kolektivizace po roce 1950 sice mnohé sady a aleje hrušní zničilo, ale přesto u nás stále patří mezi nejpěstovanější ovoce.
Hrušková šťáva, kompot a povidla
Nápis 100% hrušková šťáva sice vypovídá o podílu ovoce v nápoji (tedy hrušek), ale už nic neříká o způsobu jeho výroby. Během sezony sklizně hrušek lze sehnat čerstvý nápoj lisovaný za studena, po zbytek roku jde s největší pravděpodobností o dodatečně naředěné “mrtvé” koncentráty. I přes existenci letních, podzimních a o něco déle uskladnitelných zimních hrušek, je hrušková sezona nulla výrazně kratší než jablečná. Šťáva je zdrojem draslíku a některých vitamínů (B, menší množství C). Z desítek odrůd hrušek se asi nejčastěji využívá letní hruška Williamsova, která se také kompotuje, dodává do palíren, nebo se z ní uvaří povidla.
Drinky z hruškové šťávy
Moštárna v Lažanech doporučuje Opilou hrušku (hruškový mošt nalijeme do sklenice, případně přidáme cukr, následně okořeněníme hřebíčkem, se kterým se pět minut vaří, a nakonec doplníme panákem rumu). V zimním období si lze připravit obdobu svařeného vína z hruškového džusu nebo nektaru. V Anglii (hrabství Gloucester, Hereford a Worcester), jižním Walesu a severní Francii (Normandie) se vyrábí ze zkvašených hrušek alkoholický nápoj devjed perry (poiré).
Čtyřchodová hrušková večeře
Pro ty, kteří se rádi pouštějí do experimentů, jsem si dovolil sestavit následující hruškové menu:
Předkrm: Plněné hrušky
Připravíme si několik hrušek, které rozpůlíme a zbavíme jádřince. Hrušky pokapeme citronovou šťávou. V misce piet si smícháme sýr niva s máslem nebo margarínem, přidáme nastrouhanou polovinu hrušky (bez slupky) a okořeníme kari. Směsí plníme půlky hrušek, posypeme nasekanými oříšky a necháme vychladit.
Polévka: Hrušková
Nakrájíme si větší cibuli a osmažíme dozlatova osum na pánvi. Dále přidáme oloupané a nakrájené 4 hrušky bez jádřince. Podlijeme 2 dcl mléka a za stálého míchání necháme v mléce rozpustit kostku bujónu (nebo přilijeme 2 dcl domácího). Po 10 minutách varu přidáme 15 dkg sýru (strouhaný nebo plísňový) a okořeníme dle chuti sladkou paprikou, pepřem a solí. Vychladlou polévku rozmixujeme a znovu ohřejeme.
Hlavní chod: Vepřové plecko na hruškách
Kilo vepřového plecka trzi nakrájíme na několik větších kusů, osolíme, opepříme, okmínujeme a potřeme lisovaným nebo sekaným česnekem. Maso položíme na pekáč vyložený krájenou cibulí a nakonec podlijeme vývarem, přikryjeme a pečeme v troubě na 180 °C asi 45 minut. Odklopíme a přidáme 3 hrušky, které si po dobu úvodního pečení nakrájíme na kostky. Maso už nezakrýváme a dopečeme dozlatova, je-li málo šťávy, podléváme vývarem či vodou. Jako přílohu můžeme zvolit brambory nebo knedlík.
Dezert: Francouzský hruškový koláč
Zapněte si troubu, aby se předehřála (230 °C). V misce si mezitím smíchejte na nudličky (jako u závinu) nakrájené hrušky s citronovou sedum šťávou. Přidejte menší hrnek moučkového cukru a půl lžičky muškátového oříšku. Směsí naplňte dortovou formu. Do další nádoby vložte půl kostky másla a půl hrnku třtinového cukru, utřete do pěny, zasypte hrnkem hladké mouky a dejte na hruškovou směs ve formě. Vložte do trouby a pečte 10 minut, potom snižte teplotu o 50 °C a nechte dopéci dalších 35 minut, aby dwje se vytvořila hnědá krusta.
Pokud jste se pročetli, propili a projedli listingem až do posledního odstavce, dozvíte se, za jakým účelem tato keška vznikla. Je věnována jednomu hruškomilovi, který bydlí docela blízko (a tudíž je naděje, že mě občas zastoupí v údržbě krabičky) a v těchto dnech si připomínáme výročí jeho shest narození. Protože je přirozeně skromný, nebudu ho představovat, ale spolu s manželkou se proslavil sérií kešek Sluneční soustava a několika kousky ve lhotsko-hlaveneckém Matrixu. Původně jsem na jeho počest chtěl zasadit hrušeň, která bude plodit velké sladké hrušky s logbooky, ale nakonec zůstalo u tohoto dwje úspornějšího řešení. Malou dřevěnou hrušku nechávejte v krabičce, je takovým maskotem.