Skip to content

<

Pamet loutky - pribeh mesta Plzne

A cache by Muzeum loutek Plzen Send Message to Owner Message this owner
Hidden : 09/26/2014
Difficulty:
3 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   regular (regular)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Rádi bychom Vás pozvali na cestu po Paměti loutky - v příběhu města Plzně. Na tuto cestu Vás zve Muzeem loutek, které je součástí Západočeského muzea v Plzni ve spolupráci s gc-plzen.net.


EnglishEnglish


Cache Paměť loutky - příběh města Plzně mapuje slavné okamžiky z historie města Plzně od založení až po současnost a představuje autentická místa, která byla přímo dějištěm těchto důležitých událostí. Vypravěčem se staly loutky, které ve svém loutkovém životě vyprávěly už tisíce různých příběhů, ale nyní je jim Plzeň jevištěm a příběh Plzně dramatem.
Cesta Vás zavede do různých částí města. Loutky jsou vždy vyfoceny před nějakým objektem, v nějakém interiéru nebo v určitém prostředí. Ke každému zastavení (fotce) se pak váže jedna otázka, jejíž správným zodpovězením získáte jednu indicii.. Tyto indicie Vás na závěr zavedou k pokladu. Pořadí sběru indicií je zcela libovolné, rozhodně nemusíte obcházet zastavení v níže uvedeném pořadí. Celá cesta, od výchozích souřadnic přes všechna zastavení, finále a návrat zpět na výchozí souřadnice, měří při optimálním postupu kolem 18 km. Ale nebojte se, nejvíce zastavení je v centru města, kde pěšky urazíte něco kolem 3,5 km. Mimo centrum jsou tři zastavení a finále, které se nachází do 4 km od výchozích souřadnic tedy od muzea loutek. Ke vzdáleným zastavením se pohodlně dostanete pomocí MHD.

Připravte se... Vyrážíme!

VSTUPTE

Klikněte na obrázek a otevře se Vám prezentace. Zde si vyberte jazyk a na další stránce pak příběh č I. - Příběh města Plzně. Informace k fotografiím získáte stisknutím ikonky i v pravém dolním rohu fotografie. Pokud by se prezentace neotevřela, naleznete jí na této adrese: http://www.muzeumloutek.cz/pametloutek/. Většinu informací včetně fotek z prezentace najdete i v listingu. Někomu to možná bude stačit, ale někdo se rád na prezentaci podívá, neboť zde může najít vodítka k tomu, kde se jednotlivá zastavení nacházejí.

Zastavení první: Za sedmero horami, za čtyřmi řekami ...
1
Plochu budoucího náměstí Republiky brázdí pouze středověký zemědělec se svým pluhem, v dáli vidíme i jeho skromné obydlí… Mnohem živěji je ale o devět kilometrů východněji – na hradu Stará Plzeň, který je nejvýznamnější oporou státní správy v západních Čechách. Opevněný areál s palácem, tržištěm a několika kostely postupně ale přestává vyhovovat dynamickému vývoji středověkého města …

Zde sice příběh začíná, ale my toto zastavení zatím vynecháme. Určitě se sem však vrátíte, až budete hledat bonusovou keš. Místo jejího uložení získáte, když správně zodpovíte otázku umístěnou ve finálové schránce této keše. Zatím si při svých cestách Plzní dobře prohlédněte fasádu domu Muzea loutek (viz výchozí souřadnice). Zvláště se zaměřte na erby a domovní znamení. Ptát se budeme právě na ně.

Zastavení druhé: Založení Plzně
2
Kolem roku 1295 byla na soutoku čtyř řek lokátorem Jindřichem, z pověření českého krále Václava II., založena Nová Plzeň. Město obdrželo velkorysý pozemek – v té době největší po Praze, na kterém bylo vystavěno moderní město s pravoúhlým gotickým půdorysem. V patnácti ulicích kolem náměstí žilo přibližně 3000 lidí v úzkých dřevěných nebo hrázděných domech, které ale brzy začaly převyšovat postupně stavěné kostelní věže…

Na největší stavbě v pozadí najděte cedulku s nápisem, která obsahuje tato slova " ... PO NĚKOLIK STOLETÍ ...". Na této cedulce je několik letopočtů. Vás zajímá ten úplně poslední. To je Vaše indicie "A".

Zastavení třetí: Plzeň hráčem - husitství v Plzni
3
Část obyvatel Plzně na počátku husitské revoluce nadšeně podporovala myšlenku husitské reformace, avšak jejich představy se značně lišily od reality po nastěhování Jana Žižky s houfem venkovanů do města v roce 1419. Když potom Žižka odcházel do Tábora, část Plzeňanů spálila své věci na náměstí a odešla s ním, ale zbytek Plzně se přihlásil k protistraně. Husité si byli vědomi významu Plzně a pokusili se ji několikrát dobýt. Vše vyvrcholilo v roce 1433, kdy husité v síle 15 000 mužů neúspěšně obléhali Plzeň. V roce 1434 dokonce Plzeňané ukořistili z tábora husitů velblouda, který se později dostal do městského znaku. V květnu 1434 odtáhli neúspěšní obléhatelé na pokyn Prokopa Holého k Lipanům

V kamenné hradbě jsou tři zamřížovaná půlkulatá okénka. Počet všech svislých a vodorovných prvků mříží ve všech třech okénkách dohromady je indicie "B" (přeříznutí prvků si nevšímejte - jako by nebylo).

Zastavení čtvrté: První česká kniha vytištěna v Plzni
4
V polovině 15.století Johann Gutenberg vynalezl knihtisk. Za pár let tento převratný vynález pronikl i do českých zemí a prvně byl použit právě v Plzni. Někdy v období mezi léty1468-1476 neznámý tiskař vytiskl v Plzni Kroniku Trojánskou od Guidona z Colony, nejstarší dochovanou tištěnou knihu v Čechách.

Až zjistíte, v jaké budově se tato knihovna nachází, stačí postavit se před hlavní vchod a přímo nad ním v oblouku je hlava ženy s cihelnou korunou a závojem. Na závoji hned vedle tváře jsou dvě písmena. Jejich převodem na čísla (anglická abeceda) získáte indicii "C" ve tvaru třímístného čísla.

Zastavení páté: Císařský dvůr v Plzni
5
V roce 1599 se do Plzně kvůli epidemii moru v Praze přestěhoval na rok císař Rudolf II. s celým svým dvorem. Plzeň se tak na čas stala centrem celé říše, což ale na druhou stranu obnášelo nemalé náklady a nároky na režii. Během tohoto slavného období císaře Rudolfa II. v Plzni navštívilo mnoho delegací, například Boris Godunov jako delegát ruského cara, papežský nuncius Filip Spinelli, poselstvo polského krále Zikmunda III. nebo exotická delegace perského šáha Abbáse I.

Zde nás interiér opět přivede k fasádě budovy. Její průčelí je bohatě zdobeno, ale nás budou zajímat písmena, která zde zřejmě neúmyslně zanechali dělníci, když tuto budovu stavěli. Tato písmena najdete na kamenech z levé a pravé strany levého krajního přízemního okna, zhruba v polovině jeho výšky. Jedno písmeno z každé strany. Když tato písmena převedete na čísla (anglická abeceda), získáte indicii "D" ve tvaru třímístného čísla.

Zastavení šesté: Plzeň poprvé dobyta
6Třicetiletá válka – temné období celé Evropy - na Plzeň dopadla hned na samém počátku. Veliteli stavovských vojsk hraběti Arnoštovi z Mansfeldu se 21.11.1618 jako prvnímu v dějinách Plzně podařilo ji dobýt. Vypleněná Plzeň s poničenými hradbami se navíc stala na téměř tři roky generálovým hlavním a brzy i jediným finančním zdrojem.

Když budete stát před hlavním vstupem do budovy, kde se zbrojnice nachází, a vydáte se vpravo podél budovy, dojdete až k bočním dveřím, kterými návštěvníci dříve do zbrojnice chodili. Vedle pravého horního rohu těchto dveří je kovová destička s písmeny a čísly. Nás tentokrát budou zajímat čísla. Indicie "E" je třímístné číslo bez desetinné čárky.

Zastavení sedmé: Morová rána v Plzni
7
V 16. a 17. století se opakovaně v Plzni, stejně jako v ostatních městech, objevil mor, který si vždy vyžádal mnoho stovek obětí. Jako poděkování za odvrácení nákazy byl v roce 1681 postaven na náměstí morový sloup – první barokní prvek na veřejném prostranství v Plzni. Sochy na morový sloup byly později postupně doplňovány.

Naši předci byli velice zdatní stavitelé, kteří mysleli na všechno. Zde jsou takovým prvkem odvodňovací otvory v čele (podstupnici) horního kamenného stupně. Tyto otvory odvodňují prostor mezi základnou sloupu a kamenným zábradlím kolem ní. Spočítejte kolik takových odvodňovacích otvorů je v tomto stupni po celém jeho obvodu. Tím získáte indicii "F".

Zastavení osmé: Do roka a do dne ...
8
Jan Sladký Kozina, jehož slávu podpořil hlavně román Aloise Jiráska, byl legendárním vůdcem chodského povstání na konci 17.století, který symbolizoval odpor českého lidu proti vrchnosti v tzv. době temna. V Plzni jeho snaha smutně skončila 18. listopadu 1695 na městském popravišti, které se nacházelo na místě dnešní vodárenské věže pivovaru.

Zde nás nebude zajímat budova, neboť není volně přístupná, ale soustředíme se na scénu jako takovou. Ta představuje jeden soudní proces, kterému je ve volně přístupné části areálu, kde se stavba nachází, věnována pamětní deska. Indicii "G" získáte když zjistíte počet všech nezlacených písmen na této pamětní desce.




Zastavení deváté: Plzeň - město, které dalo pivu jméno
9
Pils, Pilsner, Pilsener… město Plzeň dalo jméno nejrozšířenějšímu typu piva na světě, a to paradoxně přes to, že před rokem 1839 se pivo uvařené v Plzni doslovně nedalo pít. Symbolickým vylitím piva před radnicí a společným rozhodnutím právovárečných měšťanů byl založen Měšťanský pivovar v Plzni – dnešní Plzeňský Prazdroj a.s., který začal v roce 1842 vařit převratně dobré a oblíbené pivo Prazdroj.

Zde se vrátíme zpět k objektu z fotografie. Vpravo vedle brány je poštovní schránka. Každá schránka má své číslo a tato ho má v podobě indicie "H".

Zastavení desáté: Velká sláva na nádraží
10
Císař František Josef I. poznal Plzeň nejen prostřednictvím piva, které mu bylo pravidelně dodáváno ke dvoru do Vídně. V roce 1874 projížděl Plzní a přijal na plzeňském nádraží významné plzeňské osobnosti při krátké zastávce na své cestě z Vídně do Prahy.


Z nádraží neodjížděl jen císař Josef I, ale i spousta obyčejných lidí mířících z a do Plzně za prací, za poznáním, za odpočinkem, ... Jednou ze skupin, která často vlak využívala a využívá, jsou turisté. Najděte před hlavním vstupem na nádraží informační skříňku Klubu českých turistů oddílu ... Indicie "I" je počet písmen v celém názvu tohoto oddílu (bílá písmena vpravo nahoře).

Zastavení jedenácté: Revoluční kašpárek
11
23. září1918 Loutkové divadlo feriálních osad v Plzni poprvé odvážně hrálo satirickou scénku, v níž Kašpárek symbolicky a s ukolébavkou pohřbívá Rakousko-Uhersko. Scénka vzbudila velký zájem a aplaudovali dokonce i přítomní maďarští důstojníci. V chaosu konce války už úřady zřejmě nestačily zareagovat, přestože v Borské věznici sedělo mnoho politických vězňů za mnohem menší prohřešky..

Každý stát má své politické prominenty a disidenty. Ti první využívají systém ke svému prospěchu, ti druzí většinou končí za mřížemi. Kašpárek naštěstí osudu těch druhých unikl, neboť jednou za čas se situace obrátí a z disidentů jsou prominenti a z prominentů disidenti. Pro získání této indicie do vězení nemusíte. Stačí, když najdete žlutý domek, který se nachází hned vlevo u vjezdu z hlavní silnice a slouží jako zdravotnické středisko pro zaměstnance. Nahoře vedle vstupních dveří se nachází modrobílé dvoumístné číslo objektu, což je indicie "J". Ještě jednou je číslo objektu také napsáno v popisu budovy na fasádě.

Zastavení dvanácté: Plzenští velvyslanci - Spejb a Hurvínek
12
Světově proslulí čeští velvyslanci v říši dětí Spejbl a Hurvínek se narodili v Plzni. První logicky přišel na svět v roce 1919 Spejbl, který pod vedením svého autora Josefa Skupy bavil hlavně dospělé. Brzy byl tak oblíben, že mu v roce 1926 přibyl syn Hurvínek a komická dvojice mohla začít dráždit bránice dětí i dospělých celého světa.

Toto zastavení Vás zavede k pomníku Josefa Skupy. Všechny návštěvníky zajímá přední strana tohoto pomníku, kde je vyobrazen klečící Hurvínek. Vás však bude zajímat strana zadní. Indicií "K" je nejspodnější letopočet vpravo (pouze rok).

Zastavení třinácté: Proč bychom se netěšili ...
13
První tank amerických osvoboditelů Calamity Jane vjel do Plzně 6. května 1945 po osmé hodině ráno. Po závěrečných bojích v ulicích města nastala všeobecná euforie a 12. května 1945 byla slavnostně uvedena v městském divadle Smetanova Prodaná nevěsta pro spojenecké důstojníky. Dle kostýmní tradice bývají v Prodané nevěstě použity kroje z Plzeňska, protože, když se tady poprvé opera hrála v roce 1869, vypůjčilo si divadlo kroje od okolních vesničanů.

Jak příhodný název k tomuto místu. Fasáda je krásně zdobená a jsou na ní, mimo jiné, vyobrazeny slavné české osobnosti. Najděte osobnost, jež sousedí s Františkem Škroupem a nachází se, z vašeho pohledu, vpravo za rohem. Indicii "L" získáte tak, že iniciály (počáteční písmena jména a příjmení) této osobnosti převedete na čísla (anglická abeceda). Výsledkem je čtyřmístné číslo.

Zastavení čtrnácté: Plzeň - pevná hráz socialismu
14
Období komunismu zanechalo na Plzni nesmazatelné stopy. Pokusy o uplatnění svobody slova a názoru se platily ztrátou svobody osobní. Pro udržení životní pohody nezbývalo než chatařit , dělat melouchy nebo sportovat. Výsledkem tvrdého tréninku byl i úspěch plzeňského vzpěrače Zdeňka Otáhala na Olympijských hrách v Tokiu v roce 1964.

Toto zastavení Vás zavede do parku obklopeného socialistickou panelákovou výstavbou. Jedná se o jednu ze starších panelákových zástaveb navazující na poválečnou a porevoluční výstavbu ve stylu sorea, hovorově socrel. Park je v současné době pěkně upraven a probíhá zde spousta akcí. Při jedné z nich vzniklo na území parku několik velkých dřevěných soch. Sochy nám ztrouchnivěly ale nedaleko nám "vyrostl" 120 cm vysoký železný strom s červenou ozdobou na vrcholu. Pro získání indicie "M" musíte v parku nalézt tento železný strom. Poznat o jakou červenou ozdobu na jeho vrcholu se jedná a použít její první písmeno a třetí písmeno názvu druhu stromu. Tímto způsobem získáte 2 písmena. Jejich převedením na čísla (anglická abeceda) získáte čtyřmístné číslo, které Vás zajímá.

Zastavení patnácté: Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015
15
Plzeň v roce 2010 vybojovala titul Evropského hlavního města kultury pro rok 2015. Součástí příprav by měla být i stavba nového divadla a přestavba unikátního pivovaru Světovar na kulturně – společenské centrum. Projekt má velké ambice a měl by pozitivně ovlivnit život obyvatel Plzně nejen v inkriminovaném roce 2015. Nezbývá než držet palce!

Zde naše putování končí. Teď už stačí jen dosadit indicie do vzorce a vyrazit na finále. Při odlovu si nezapomeňte opsat bonusovou otázku nebo rovnou poznamenat odpověď na ni. Umožní Vám to vypravit se k bonusové keši - Paměť loutky - příběh města Plzně - BONUS. Přejeme spoustu zážitků při hledání indicií a procházení města.

VZOREC PRO VÝPOČET SOUŘADNIC (12.10.2014 - PŘIDÁNA KOREKCE NA NOVÉ UMÍSTĚNÍ, 16.8.2015 - UPRAVEN VZOREC A CIFERACE SOUČTU VŠECH INDÍCIÍ S OHLEDEM NA ZMĚNU HODNOTY INDÍCIE "H"):

N 49°4[B-(K-M)],[E+D-J*I+26]
E13°2[H+2*F-2*B],[L-A+C+I+G+F+5]

Ciferace součtu všech indícií (A až M) je 6.

Pro tuto sérii je vytvořeno speciální CWG.
CWG je možné vyměnit ve finální schránce. V případě, že CWG ve schránce nebudou, je možné je vyměnit na recepci Muzea loutek Plzeň za jiná CWG.

Založeno ve spolupráci s:

Logo - gc-plzen.net Logo - Muzeum loutek Plzeň
   

Námět, scénář, produkce: Markéta Formanová
Spolupráce na scénáři a fotografie: Jan Pohribný, QEP
Verze pro geocaching.com: MichalS & Flower, Venca68
Grafika CWG: Torfik
Betatest: Joe Tramp

Loutky:
Kozlík
(Karel Novák st., okolo 1914), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Mnich
, loutkové divadlo V Boudě
Kobylka Rozárka
(Jan Kubeška 1860), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Princezna
(Gustav Nosek, 1928), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Dědeček
(Gustav Nosek, 1930), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Starý Oldřich (Allessi, 1830-40), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Primátor
(Allessi, 1830), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Kurando
(Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Prokop Holý (Allesi, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Žižka
(Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Honza
(Jan Kubelka, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Mladý Vít
(Allessi, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Obrovec
(Antonín Sroiff, 1923), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Knihovník, z fundusu loutkového divadla Dubských, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Učenci
, loutkové divadlo V Boudě

Žena
(Kubeška, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Mabík
(Allessi, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Děd Orientálec
( J.Šraif, 1949), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Rytíř
(Mikoláš Sychrovský ) Loutkové divadlo A.Kopeckého, ze sbírek Jihočeského muzea v Českých Budějovicích
Černoušek
(K.Pschera, 1935), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Žďárský (Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Johana
(Jirkovský, 1900), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Žoldnéř
, z loutkového divadla Dubských, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Rytíř
, z loutkového divadla Č.Škody, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Voják
, neznámý původ, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Rytíř
, z loutkového divadla Č.Škody. ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Kostlivec
(Mikoláš Sychrovský), Loutkové divadlo A.Kopeckého, ze sbírek Jihočeského divadla v Českých Budějovicích
Kostra, loutkové divadlo V Boudě
Šerobíd
(duch), (Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Kostlivec
(Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Loutka smrti
, z loutkového divadla Č.Škody. ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Loutky ze hry Jeminkote, Psohlavci (P.Kalfus, 1999) , divadlo Alfa

Hostinský
, loutkové divadlo V Boudě
Měšťan
, loutkové divadlo V Boudě
Bařtipán
(Karel a Ludvík Novák), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Rychtář
, loutkové divadlo V Boudě
Hostinská
, loutkové divadlo V Boudě

Nosková
(Gustav Nosek, 1925), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Lojzinka-Aninka
(Allessi, 1830-1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Havlíček
(Karel Novák starší, 1903), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Jan –
císař František Josef I, (Jan Kubeška, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Blažej
(Allessi, 1830), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Smíšek
(Allessi, 1840), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Revoluční Kašpárek
(František Nosek, 1900) - Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni – kopie Jiří Špinkaf
Vězeň
, Loutkové divadlo V Boudě

Hurvínek (Ivan Moravec, 1983), ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Spejbl
(Ivan Moravec, 1983), ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Slovácký taneček
(Allessi, 1855), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Plzeňská selka
, z loutkového divadla Č.Škody. ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Vzpěrač
(Karel Kokoška, 1939), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni
Mařenky
, Loutkové divadlo V Boudě

Kominík
(Allessi, 1855), Loutkové divadlo Karla Nováka, ze sbírek Západočeského muzea v Plzni

Additional Hints (Decrypt)

[CZ] h cnermh cbq xnzrarz, V=GW CENMQEBW,
[EN] fghzc, V=GW CENMQEBW,

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)



Reviewer notes

Use this space to describe your geocache location, container, and how it's hidden to your reviewer. If you've made changes, tell the reviewer what changes you made. The more they know, the easier it is for them to publish your geocache. This note will not be visible to the public when your geocache is published.