Po roce 1946 noví obyvatelé svou osadu nazývali pomístným názvem „Hanka“, počeštělým německým názvem osady „Hennhof“, používaným jejími původními obyvateli. S neúprosným během času však tento pomístný název zanikl i mezi dnešními obyvateli.
Hostinec na Dvořisku kolem roku 1900.
Historie Dvořiska sahá až do počátku 18. století, kdy roku 1701 vyvrátila větrná smršť část panského lesa na dobešovské hranici mezi Mlýnským a Stodolním údolím. Vdova po hraběti Janu Petrovi Antonínu z Werdenbergu tam nechala postavit hospodářský dvůr a přidělila mu vymýcený les i pustá dobešovská pole, uváděna v urbáři z roku 1650. Prvním šafářem nového dvoru, který později Barbara Kajetana, hraběnka z Werdenbergu na počest svého druhého manžela Františka Leopolda Lichnovského z Voštic pojmenovala Woschitzhof (Voštický dvůr), byl Girg Matzke. Jeho dalším šafářem byl v roce 1717 Georg Ruhländer. Už v roce 1751 zde dala hraběnka zřídit hostinec, kde se prodávalo pivo a pálenka z panského pivovaru, procházejícím vandrovníkům a projíždějícím sedlákům.
Pozdrav z výletního místa Hennhof - Odry 1910.
Dne 15. 10. 1891 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati Suchdol n.O. – Budišov n.B., včetně denního provozu telegrafu (viz keš Zeleznicni stanice Odry). Město Odry se tak propojilo se světem, což mělo příznivý vliv na rozvoj „turistického ruchu“ na Odersku. O 10 let později, v roce 1901, byla oderským stavitelem Anselmo Vanzinem dostavěna horská silnice z Oder do Dobešova přes Dvořisko. Výletní hostinec „Hennhof“ na Dvořisku se tak stal lépe dostupný nejen po starých lesních cestách, ale i po této nové horské silnici s nádhernými vyhlídkami do oderského údolí. Kromě místních obyvatel a obyvatel blízkého okolí přijížděli po železnici do Oder i cizinci z celého Rakousko-Uherska, převážně však z Vídně a jejího okolí. Návštěvnost výletního hostince „Hennhof“ se zvyšovala ve dvou vlnách. V první, v letech 1891 až 1900, hosté navštěvovali Dvořisko z Oder lesními cestami – Mlýnským nebo Stodolním údolím. Zpravidla cestu „nahoru“ procházeli Stodolním údolím a zpáteční cestu Mlýnským údolím, okolo malého Pstružího rybníčku. V jeho temných vodách se zrcadlily okolní svahy a na přilehlé louce se oderská společnost s oblibou bavila. Průzračná a čerstvá voda rybníčku byla zvláště vhodná pro chov oderských pstruhů, kteří se dostávali při slavnostních příležitostech i na jídelní menu hostince. Ve druhé vlně, v letech 1901 až 1914, používali hosté při návratu do Oder i novou Vanzinovu horskou silnici a ojediněle se zde objevovali i motorizovaní hosté. Provoz výletního hostince vrcholil vždy o víkendech a dozníval ještě v pondělí, kdy byl převážně navštěvován mladými lidmi, kteří se bavili tancem za zvuku flašinetu u majitelky Idy Wippel v sále prvního poschodí. Později zde pravidelně k tanci hrávala na piáno výborná klavíristka a oderská učitelka hry na klavír paní Marie Krawagna.
Dvořisko dne 18. srpna 2014.
Zlatý věk hostince „Gasthaus Hennhof“, jako navštěvovaného výletního místa na Odersku, trval do konce první světové války. Se vznikem Československé republiky v roce 1918 však značně ubylo cizích návštěvníků, převážně z Vídně a jejího okolí. Přesto se po léta praktikované výlety do hostince „Gasthaus Hennhof“ v kterémkoliv ročním období, nadále udržely u obyvatel Oder a okolí. Tradice víkendových výletů s pobytem v přírodě a s přirozeným režimem fyzické zátěže byla u obyvatelstva tak hluboce zakořeněná, že neomezila návštěvnost hostince až do konce druhé světové války. Po 2. světové válce došlo v roce 1946 v oderské kotlině k hromadné výměně obyvatelstva německé národnosti občany Československé republiky a výletní hostinec „Gasthaus Hennhof“ změnil svého majitele. Stal se jim pan Břetislav Linart, který zde hospodařil se svou manželkou až do roku 1987. Udržoval skomírající provoz hostince do roku 1950, kdy se dveře výčepu uzavřely natrvalo.
Dvořisko z Veselského kopce dne 11. října 2014.
Použitá literatura:
1) Pavel Kašpar st. a Emil Mateiciuc, Časopis Poodří 4/2012, Dvořisko u Oder – zaniklá sláva osady Hennhof
Informace o keši:
1) Všechny pozemky na Dvořisku jsou soukromé, proto případně parkujte jen u silnice po dobu nezbytně nutnou k nalezení keše.
2) V zimních měsících se silnice 4417 Odry-Dobešov neudržuje. Proto použijte doporučených parkovacích míst a na místo dojděte pěšky.
3) Po nalezení keš vraťte na původní místo.
Historie umístění keše:
10. ledna 2015 změna souřadnic a typu schránky z důvodu krádeže keše.
2. července 2015 změna souřadnic z důvodu krádeže keše.