KEŠ JE OD KVĚTNA 2021 ČASTO VYKRÁDÁNA. PŘÍPADNOU ABSENCI LOGBOOKU PROSÍM OMLUVTE, NENÍ V MÝCH SILÁCH DRŽET KROK S VANDALY A PO KAŽDÉ KRÁDEŽI HO HNED NAHRADIT. POKUD MŮŽETE, VEMTE S SEBOU PROSÍM PRO JISTOTU REZERVNÍ. NENECHÁVEJTE ŽÁDNÝ TRADE, JE VYSOKÁ ŠANCE, ŽE BUDE NAVŽDY ZTRACEN.
[EN]: Apologies to all non-Czech speakers. Because of the number of foreign visitors nearly equaling zero and the listing's lenght, it's in Czech only. A brief English version of the story is available at the infoboard by the church.
Rané počátky
Nosislav byla v minulosti významnou baštou protestantů a obecně se na Moravě reformace těšila nemalé podpoře i ze strany šlechty. Už v lednu 1415 moravští šlechtici protestovali proti věznění Jana Husa v Kostnici a od poloviny 15. a po celé 16. století poměrně úspěšně hájili náboženskou svobodu svých poddaných. Koncem 15. století na Moravě začaly vznikat sbory jednoty bratrské, na začátku 16. století sbory luterské (německé), a pro svobodu vyznání se sem dokonce stahovali i náboženští uprchlíci z německých a rakouských zemí – novokřtěnci. (Těm a jejich osudu je věnována keš GC55JFE Tudy utikali.)
Vzhledem k tomu, že místním kněžím bylo už v průběhu 16. století majiteli panství povoleno, aby po nich dědily jejich manželky a děti, předpokládá se, že ženatí duchovní – tehdy spravující dnes katolický kostel sv. Jakuba stojící opodal – se hlásili k reformačnímu hnutí. Od roku 1571 byla Nosislav uváděna jako sídlo luterského děkanství. Místní děkan dokonce posílal studenty teologie získat kněžskou ordinaci do Wittenbergu, samotného centra luterství, a místní komunita také provozovala evangelickou školu.
Doba pobělohorská
Po bitvě na Bílé hoře nastala doba rekatolizace. Ze zemí českých byli postupně vykázáni kalvinističtí, bratrští a luterští duchovní a roku 1624 pak bylo zcela zakázáno praktikovat jiné než římskokatolické náboženství. Nekatolickým měšťanům byla odebírána městská práva a bylo jim zakazováno vykonávat živnosti. Nekatolíci nesměli vlastnit majetek a pod pokutou 100 zlatých ani pořádat shromáždění a bohoslužby. Organizátorům takových setkání hrozily tresty od propadnutí majetku přes vyhnanství až po smrt. Neúčast na mši svaté byla pokutována čtyřmi zlatými nebo v případě nemajetných dvěma librami vosku. Nosislavská protestantská komunita však nátlakům na obrácení zpět na katolicismus vzdorovala a dokonce zde vzniklo tajné protestantské hnutí.
Marná snaha o rekatolizaci
Jedním z dokladů neúspěchu rekatolizačních snah v Nosislavi je statistika z roku 1633, podle které se z 354 obyvatel (starších 11 let) navzdory represím dostavila ke svatému přijímání pouhá stovka. Katolický páter Jan František Vendský, pověřen rekatolizací Židlochovic, Vojkovic, Blučiny, Měnína, Nikolčic, Křepic, Nosislavi, Pohořelic, Ivaně, Vranovic, Přibic a Unkovic, se tak krom problémů plynoucích z rozlehlosti dané oblasti musel potýkat i se zarytým odporem místních. Představu o tom, jak otevřeně nosislavští pohrdali rekatolizačními silami a jejich okázalé rebelii, si můžeme udělat z Vendského písemných záznamů:
1. ...bludaři v mé farnosti na mé četné zákazy nedbají a nato ještě nepřestávají v slepé nerozvážnosti pojídat masitá jídla ve dnech zakázaných.
2. ...jakkoliv se sluší navštěvovati horlivě chrám, nechtějí ještě tvrdošíjněji, než kdyby byli svrchovaně zaměstnáni nebo vázáni nějakou právní příčinou; dále že ve dnech svátečních jednak ze své vůle pracují, jednak z nařízení zámeckých úředníků, kteří jsou s výjimkou jediného hejtmana bludaři, vykonávají robotu...
[...]
5. ...někteří ponejvíce v době, kdy by se mělo jíti do kostela, konají ve svých příbytcích soukromé schůzky, zpívají a káží si nebo čtou bludařská říkání.
6. ...leckdy tajně poskytují pohostinství příchozím kazatelům, jak už se v některých případech tato hlíza provalila.
7. ...minulého roku se někteří tajně v noci vydali do Uher ke kazatelům a kdo ví, zda v budoucnu nebudou tuto cestu zvrácenosti opakovat.
[...]
10. ...bludaři zde katolickým lidem velmi často nadávají zrádců a podobně, nepřijímají je rádi a ve stycích s nimi se nesnášejí.
11. ...bludaři tu mají velmi mnoho knih, ze kterých se jako z troudu rozdmýchává jejich blud a zatvrzelost, a že by se jim měly bez odkladu odejmout...
Během celého 18. století bylo zřejmé, že se evangelický živel v Nosislavi a okolí nepodařilo umlčet. V celé oblasti byl co chvíli někdo vyšetřován a trestán za účast na tajném shromáždění, vlastnictví kacířských knih nebo za bohoslužebný výlet do Uher či do Slezska. (Protestanti z Nosislavi a okolí si zvykli už za třicetileté války chodit na bohoslužby do 125 km vzdálené Reci – dnes okres Senec na Slovensku.) V letech 1743 a 1750 bylo dokonce zcela výjimečně vyhověno dvěma žádostem nosislavských poddaných o vystěhování se do Uher „pro víru“.
Rezignace úřadů
Nosislavská protestantská obec byla tak silná, že když se v roce 1779 do nosislavských kacířů pustil ve svém kázání misionář Jan Jestřábský, vyvolal tím takový rozruch, že situaci musel přijet řešit probošt mikulovské kapituly a pozdější královehradecký biskup Jan Leopold Hay. Ten ovšem situaci nevyřešil tvrdým potrestáním rebelujících, ale naopak tím, že Jestřábskému do budoucna podobná kázání zakázal, a vrchnosti navíc poradil kacíře neprovokovat a zasahovat proti nim až pokud by se pokusili proklamovat svoji víru příliš veřejně.
Z dopisu vrchnosti z roku 1780, kde jsou vytipováni jednotliví rouhači a popsány nejčastější rouhačské výroky, vyplývá mimo jiné, že místní evangelíci se stavěli proti mariánské úctě, poutím do Mariazell, papeže označovali za Antikrista a doufali v pomoc pruského krále. V reakci na to byla do Nosislavi povolána vyšetřovací komise, která ovšem všechny obviněné propustila s pouhou výstrahou a zákazem číst kacířské knihy.
Na mírný trest si ovšem stěžovali nosislavští a židlochovičtí katolíci a sama císařovna Marie Terezie pak do Nosislavi poslala brněnského hejtmana, který měl obyvatele napomenout: katolíky vyzvat ke snášenlivosti a evangelíky, aby se ve svých projevech mírnili, zejména když jsou ilegální a hrozí za ně přísné tresty. Na místě hejtman zjistil, že evangelíci pořádají kacířská shromáždění, zpívají žalmy a čtou ze staré Bible, a jako jediné a poslední řešení navrhoval umístit do Nosislavi armádu. To ovšem nový císař Josef II. odmítl a pouze vyzval k tomu, aby kacíři byli opakovaně upomínáni, že žádná náboženská svoboda nebude.
Přesto hned v lednu následujícího roku odmítlo dvacet nosislavských domácností při návštěvě kněze líbat kříž a při vyšetřování a dotazování zcela otevřeně mluvili o tom, jak se na Velikonoce chystají do Uher. V květnu 1781 byli dva přední představitelé nosislavských evangelíků Antonín Hlaváček a Jan Bartušek odsouzeni k třem dnům práce na panském. Tato vesměs symbolická výše trestu, ve spojení se skutečností, že měl být vykonán bez pout, dokresluje bezradnost úřadů v souvislosti s evangelickým živlem.
Poněkud rázněji si počínal sám panovník, který ten stejný měsíc nechal potrestat čtyřmi týdny práce na panském v okovech Václava Samsona a Matyáše Golda, autory jemu adresované obsáhlé žádosti, „aby to víry naše vyznání přijíti mohlo...“, kde argumentují biblickými citáty, že nejsou „nějací bludní a bez pravdy Boží lidé“. Dále potrestal dvoutýdenní prací dalších dvacet evangelíků, kteří se na konci měsíce vydali na bohoslužby do Reci, a celou žádost nechal vrátit roztrženou s komentářem připomínajícím, že žádnou náboženskou svobodu zavést nemíní.
Toleranční patent
To se ovšem změnilo ještě toho samého roku, když byl v říjnu 1781 vydán Toleranční patent, kterým Josef II. umožnil svobodné vyznání nekatolických směrů křesťanství. Evangelíci v Nosislavi již v prosinci 1781 dostali povolení založit vlastní sbor, který se tak stal jedním z nejstarších reformovaných sborů na celém území dnešní ČR a do kterého patřili i evangelíci z širokého okolí. Tolerovaný sbor ovšem ještě neznamenal rovnoprávnost.
Evangelící se sice již nemuseli skrývat a nehrozily jim postihy za praktikování jejich víry, avšak platila pro ně řada omezení. Byli povinni odvádět katolické církvi poplatky za matriční úkony, jejich modlitebny nesměly mít zvony, věže a vchod do ulice a pochopitelně sbory nedostávaly od státu žádné finance a svůj provoz musely hradit z vlastních zdrojů. Nosislavský sbor zakoupil budovu staré presovny (viz waypoint), kde postavil toleranční modlitebnu (foto modelu na infotabuli, viz waypoint), byt pro kazatele a evangelickou školu s bytem pro učitele.
Protestantský patent a stavba kostela
Roku 1861 byl vydán tzv. Protestantský patent, který (přinejmenším formálně) evangelíkům přiznával stejná práva jako katolíkům. 15. října 1872 byl položen základní kámen dnešního kostela. Architektem byl uznávaný a oceňovaný František Schmoranz, který navrhl novorománskou stavbu s gotickými prvky, jež byla dokončena roku 1876. Stavba kostela pak symbolicky završuje místní boj za náboženskou svobodu.
Zdroje:
1) LUKL, Jiří, Ondřej MACEK a Vladimír SVOBODA. I zůstávali v učení apoštolském: snažení a rozpomínání evangelíků na Nosislavsku. Nosislav: Českobratrská církev evangelická, farní sbor Českobratrské církve evangelické v Nosislavi, 2011, 205 s. ISBN 978-80-87098-26-4.
2) Evangnet. [online]. [cit. 2014-09-18]. Dostupné z: http://nosislav.evangnet.cz/kdo-jsme
Keš vznikla za podpory Ondřeje Macka, faráře nosislavského sboru ČCE, s jehož laskavým souhlasem listing využívá parafráze i doslovné citace z knihy I zůstávali v učení apoštolském a kterému patří dík za pomoc při tvorbě této keše.
Ke keši prosím choďte jihovýchodní stranou, tedy zprava při pohledu od ulice ke dveřím kostela. Nalevo od kostela vedou zemí kabely, které nejsou dostatečně zakryté zeminou, a je možné o ně zakopnout, zranit se, nebo něco poškodit. I při cestě zprava dávejte prosím pozor, na co šlapete, a v noci jedině s baterkou!