Přímo od kešky se vám nabídne výhled jak na obec Rohoznou, tak především na celý masiv přírodního parku Čeřínek. Úplně vlevo vidíte vysílač na vrcholu Mešnice (754 m.n.m.), na něj navazuje bukový vrchol Čertova hrádku (714 m.n.m.), s krásnou skálou na vrcholu, ve střední, nejvzdálenější části výhledu, lze rozeznat sjezdovku pod vrcholem Čeřínek (761 m.n.m.). Vpravo od sjezdovky navazuje masiv Přední skály (712 m.n.m), význačný suťovými svahy a skalnatým vrcholem. Panorama úplně vpravo uzavírá vysílač ve směru k obci Dolní Cerekev.
Celá levá a střední část tohoto výhledu (od Mešnice po Čeřínek) je součástí prostoru jedné z vytipovaných lokalit pro stavbu hlubinného úložiště radioaktivního materiálu, evidovanou jako lokalita „Hrádek“.
Přibližný prostor lokality Hrádek:
Obě české jaderné elektrárny Dukovany a Temelín vyprodukují během své 40leté projektované životnosti dohromady asi 4 tisíce tun vyhořelého paliva. Pokud budou postaveny plánované dva nové bloky v elektrárně Temelín a jeden v elektrárně Dukovany, pak se množství odpadů k uložení zvýší na 9 tisíc tun vyhořelého jaderného paliva a 5 tisíc m3 vysokoaktivních odpadů.
Vyhořelé jaderné palivo je v současné době bezpečně skladováno v tzv. meziskladech (v JE Dukovany funguje od roku 1995, v roce 2010 byl uveden do provozu nový mezisklad v areálu JE Temelín). Vzhledem k tomu, že vyhořelé palivo obsahuje prvky schopné uvolnit ještě značné množství energie, může se v budoucnu stát cennou surovinou.
Hlubinné úložiště pro vysokoaktivní odpady a vyhořelé jaderné palivo se bude skládat ze tří částí:
- Podzemních prostorů pro ukládání a manipulaci s kontejnery s vyhořelým palivem a vysokoaktivními odpady
- přístupových šachet a tunelů
- nadzemního - povrchového areálu.
S ohledem na české geologické podmínky bude hlubinné úložiště s nejvyšší pravděpodobností vybudováno v žulovém (granitovém) masivu nebo tomuto prostředí podobných metamorfovaných horninách – rulách.
Ukládací komory budou vybudovány v hloubce zhruba 500 m ve stabilní geologické formaci a odpad bude umístěn ve speciálních kontejnerech s dlouhodobou životností. Podzemní chodby se mohou podle množství ukládaného odpadu rozprostírat na ploše několika km2 v závislosti na koncepci řešení úložiště (např. jednopatrové nebo vícepatrové, horizontální či vertikální ukládání kontejnerů). Podzemní prostory a v nich probíhající ukládací činnost však nikterak neovlivní ani neomezí dění na povrchu.
Ukládací prostory budou s povrchovým areálem propojeny svislými přístupovými šachtami a tunelem ve tvaru šroubovice. Nadzemní areál úložiště bude zajišťovat nezbytné technické zázemí a jeho rozloha může být jen několik hektarů. Bude zahrnovat provozy a zařízení zabezpečující dodávky elektřiny, větrání úložiště, dílny pro servis důlních zařízení, správní budovy, sociální zázemí, sklady a také informační středisko.
Počátkem tohoto století skončila první etapa přípravy hlubinného úložiště - takzvaná etapa výzkumu, která sestávala ze dvou fází: regionálního mapování a výběru nadějných lokalit.
| Vytipované lokality |
| Březový potok (Pačejov) |
Plzeňský kraj |
| Čertovka (Lubenec) |
Plzeňský a Ústecký kraj |
| Horka (Budišov) |
Vysočina |
| Hrádek (Rohozná) |
Vysočina |
| Čihadlo (Lodhéřov) |
Jihočeský kraj |
| Magdaléna (Božejovice) |
Jihočeský kraj |
| Kraví hora (Střítež) |
Jihomoravský kraj |
.
Po ní měla následovat etapa druhá, během níž se měly provádět průzkumné práce na vybraných lokalitách. Práce však byly vládním usnesením na 5 let přerušeny (hlavně kvůli nesouhlasu naprosté většiny dotčených obcí) a v současnosti by měly být znovu zahájeny. Během přerušení probíhaly geologické práce na zkušební lokalitě Melechov, při nichž se ověřovaly některé techniky a postupy, které by se později využily při průzkumu vybraných lokalit.
Konečný termín vybudování hlubinného úložiště a jeho uvedení do provozu se plánuje v letech 2050 – 2065.
Celkové náklady na přípravu hlubinného úložiště včetně jeho výstavby byly v tzv. referenčním projektu vyčísleny na 47 mld. Kč v cenách z roku 1999. Peníze na výstavbu hlubinného úložiště se postupně ukládají na zvláštním účtu spravovaném Ministerstvem financí ČR, kam každý rok přichází miliony korun od provozovatele jaderných elektráren Skupiny ČEZ a dalších původců radioaktivních odpadů.
Celý proces výběru vhodné lokality zaštiťuje Správa úložišť jaderného odpadu (SÚRAO). Více informací o celé této problematice lze najít především na jejích internetových stránkách http://www.surao.cz
Na závěr pouze upozorňuji, že keška rozhodně není koncipována jako drive-in, neboť přístupová cesta není sjízdná osobními auty. Parkujte prosím nejlépe na návsi obce, kde nebudete určitě nikomu vadit. Vzdálenost z návsi ke kešce je okolo 600 m. Zároveň si zde můžete prohlédnout dominantu obce – nově opravenou kapličku sv. Václava a dřevěné sochy sv. Václava a Poutníka.
Aktuálně:
Podle zprávy ze dne 19.2.2015 SÚRAO zrušila tendr na kompletní geologický průzkum všech vybraných lokalit za zhruba 200 milionů korun. Podle SÚRAO má být v budoucnu každá lokalita soutěžena samostatně. Tak uvidíme, jak to všechno nakonec dopadne...
Podle článku v regionální příloze MF Dnes ze dne 14.3.2015, proběhla dne 12.3. v Dolní Cerekvi další z řady veřejných debata mezi zástupci SÚRAO, obcí, ekologických iniciativ a občanů. Z úst ředitele SÚRAO Jiřího Slováka zazněla mimo jiné i informace, že na jaderném účtu se aktuálně nachází již 21 miliard korun.
Dne 16.3.2015 byla v pořadu Reportéři ČT uvedena reportáž o hledání lokality pro hlubinné úložiště radioaktivního materiálu. Odkaz je na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/video Začátek této reportáže je v čase 15 min.
Informace ze strany odpůrců výstavby úložiště lze najít na internetové adrese: http://www.bezjadernavysocina.cz
Část obcí z lokality Hrádek podala 9.11.2015 žalobu proti povolení provádění průzkumných prací. Bližší informace lze nalézt například na internetové adrese: http://http://jihlavsky.denik.cz/zpravy_region/obce-z-hradku-podaly-zalobu-proti-ulozisti-20151111.html
