Železniční trať Horní Cerekev – Tábor byla postavena jako součást dlouho plánované a těžce prosazované českomoravské transverzální neboli příčné dráhy. Ve finále se jednalo o kompromis, spočívající v několika na sebe navazujících dráhách pro železniční spojení z Domažlic přes Klatovy, Horažďovice, Písek, Tábor, Horní Cerekev do Jihlavy a dále na východ z Okříšek přes Brno, Uherský Brod do Trenčianské Teplé. Stavba tratě Horní Cerekev – Pelhřimov – Tábor byla schválena říšským zákonem ze dne 25.11.1883. S vyměřováním trati se začalo 19.8.1886 a současně byly vykupovány pozemky pro vedení dráhy. Stavební koncese byla vydána 29.12.1886. Stavělo se poměrně rychle, dne 12.12.1888 byla provedena tzv. technicko-policejní zkouška a 15.12.1888 byla této dráze udělena provozní koncese. Slavnostní zahájení provozu na této trati se uskutečnilo dne 16.12.1888.
Trasování bylo zajišťováno stavebním oddělením Generálního ředitelství státních drah, podobně jako třeba Arlbergbahn, proto tedy můžeme najít na Vysočině stejný stavební sloh budov nádraží a strážních domků jako kolem železnice např. v okolí rakouského Innsbrucku. Dráha byla původně vyměřena od tzv. „Maštálek“ přímo ke Lhotkám a nádraží mělo být proti dvoru Lhotky. Ale toto řešení nádraží bylo pro město nepříznivé a proto začalo další vyjednávání. Purkmistr Rosol a dr. Tomíček prý jeli do Vídně, aby tam jednali o přiblížení nádraží k městu. Obec slíbila zakoupit pozemky, potřebné pro stanici. Inženýři přepracovali plány a vyšli městu vstříc a svedli dráhu od Maštálek kolem rybníka Stráže k nynějšímu nádraží.
Velké úsilí si vyžádalo zejména trhání skal, které byly nejprve odstřelovány střelných prachem a později pak dynamitem. Trhací práce, stejně jako stavby kamenných mostů, prováděli italští dělníci. Hluboký zářez tratě u mostu měl o něco vylepšit sklonové poměry mezi Pelhřimovem a zastávkou ve Vlásenici. I tak se maximální sklon tratě pohybuje kolem 20 ‰, jak je vidět na výškovém profilu. Nedaleko od mostu se nachází vrchol stoupání (mezi traťovým km 22 a 23) a strážní domek č.13. Často zde docházelo k nutnému návratu vlaku na nádraží v Pelhřimově a následnému rozdělení vlaku pro průjezd přes tento vrchol tratě. Strážní domek pak sloužil mj. i pro telefonickou komunikaci s pelhřimovským nádražím.
Výškový profil tratě Pelhřimov - N.Cerekev
Cesta přes most vede z Myslotína do Starého Pelhřimova a v minulosti nesla pomístní název „umrlčí cesta“, protože se po ní jezdilo na hřbitov ve Starém Pelhřimově. Název Maštálky je spojený s údajným vojenským ležením švédských vojsk v těchto místech při jejich obsazení Pelhřimova v roce 1645.
Podobný most byl na trati z Horní Cerekve do Tábora ještě jeden, v km 30,6 u dvora Němkovičky, mezi Novou Cerekví a Leskovicemi, dnes je již stržený.