Kříž v místě „U pandura“
O tomto vyvýšeném místě s křížem se v lidové pověsti vypráví, že pod ním leží pochováni „panduři“ z vojska Marie Terezie.
Jakým způsobem a za jakých okolností se sem panduři dostali a byli zde pochováni není historicky doloženo.
Pouze pověst udržovaná mezi zdejším lidem říká, že zde snad došlo mezi pandury ke rvačce při dělení kořisti, přičemž několik z nich bylo usmrceno a na tomto místě pohřbeno. Jinou verzí je pobití loupících pandurů rozlícenými sedláky.
Místo s křížem si obyvatelé zdejšího kraje upravili na lidový název „U bandura“ či „U bandora“.
Původní kříž byl dřevěný. Až v roce 1895 byl na náklady osady Drevníky, resp. obce Drhovy (již byly tehdy Drevníky součástí), nahrazen zchátralý dřevěný kříž křížem železným a okolo kříže vysázeno do trojúhelníku 13 lip. Nyní zde stojí už jen poslední památná lípa.
Panduři - dle knihy „Genaral Laudon“ - Pavel Bělina, Praha, 1993:
Nechvalně proslulí panduři – lehký pěší pluk, složený ponejvíc z Chorvatů, kteří se hlásili k tradici ozbrojených strážců chorvatských a slavonských velmožů. Sloužily pod slavným baronem Franzem Trenckem. Uplatňovali se zvláště v malých šarvátkách, přepadech a drobné válce.
Trenck sám špatně skončil – v roce 1746 byl odsouzen válečným soudem k smrti pro krutá zacházení s důstojníky i vojáky, lupičské manýry, machinace s plukovními penězi, atd.
Po zásahu císařovny Marie Terezie byl později rozsudek změněn na doživotí v brněnském kapucínském klášteře, kde Trenck 4.10.1749 zemřel.
Název „panduři“ je údajně odvozen od latinského slova „banderium“ (tj. průvod, doprovod).
Zdroj:
Publikace: Borotická farnost - její historie a součastnost (Ing. Miroslav Král z Hubenova, 2003)
