GC5M9KM HISTORICKY JABLONEC (Traditional Cache) in Liberecký kraj, Czechia created by yum-yum

This cache has been archived.

DarkLord Reviewer: Archivace listingu keše

DarkLord Reviewer

GC5M9KM ▼

A cache by yum-yum Message this owner

Hidden : 2/4/2015

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

KEŠ JE VĚNOVANÁ HISTORICKÉMU JABLONCI NAD NISOU. KE KEŠI SE MŮŽETE DOSTAT PĚŠKY NA KOLE ATD...

Jablonec nad Nisou (německy Gablonz an der Neiße, polsky Jabłoniec nad Nysą) je statutární město v Libereckém kraji, 9 km jihovýchodně od Liberce, v údolí řeky Nisy a jejich přítoků. V roce 2011 zde žilo zhruba 45 tisíc obyvatel a má rozlohu 31,38 km2. Je sídlem okresu Jablonec nad Nisou a patří do volebního obvodu č. 35 pro volby do Senátu. Město je proslulé výrobou skla a bižuterie. Nabízí také vyžití v množství sportovních i turistických aktivit v atraktivním okolí města, které tvoří jak romantické Maloskalsko, tak populární Jizerské hory. Je v něm zastoupena i řada jiných odvětví průmyslu.

První písemná zmínka o Jablonci pochází z roku 1356, v němž byla obnovena fara a postaven kostel sv. Anny.Během husitských válek byla obec ušetřena, avšak během vlády Jiřího z Poděbrad byl Jablonec jako součást maloskalského panství, přívržence Husitů, 30. srpna 1469 společně s obcemi Rýnovice, Maršovice a Jistebsko, vypálen. V zemských deskách z let 1538 a 1543 je pak Jablonec uváděn jako pustý.

Pozvolné znovuosídlování přišlo až v druhé polovině 16. století, především v souvislosti s podmínkami pro sklářství. V druhé polovině 17. století zažívalo sklářství bouřlivý rozvoj a díky vývinu techniky drahokamové řezby se k němu přidal i bižuterní průmysl. K tomu hojně přispěli mistři "štajnšnajderové", kteří na této technice pracovali. Během třicetileté války (roku 1643) byl Jablonec s okolními vesnicemi vypálen znovu.

V letech 1708 - 1710 byly pro odpor libereckých měšťanů zmařeny snahy hrabat Des Fours o povýšení Jablonce na městys. Jablonec byl na městys císařským rozhodnutím povýšen až 21.dubna 1808. Roku 1847 Jablonec konečně spojila se světem výstavba Krkonošské silnice. V letech 1848 - 1850 zanikla patrimoniální správa a v Jablonci byl historicky prvním starostou zvolen exportér Josef Pfeiffer. V roce 1866 se dekretem císaře Františka Josefa I. stal Jablonec městem. Jmenovací dekret však obdržel až v roce 1906, kdy si tehdejší starosta vydání dekretu u císaře údajně doslova „vyseděl“. Jablonec se stal světově proslulým střediskem obchodu s bižuterií. V roce 1880 zde byla pro tyto účely založena uměleckoprůmyslová škola. V roce 1888 bylo město napojeno na železniční síť tratí Liberec - Jablonec, ta byla zanedlouho prodloužena z Jablonce přes Smržovku a Tanvald až do Kořenova a tam napojena na síť tehdejších pruských železnic. To vše výrazně přispělo k rozvoji jabloneckého průmyslu. Díky takovému rozkvětu byl patrný i rozvoj architektury. Zdejší exportéři stavěli svě domy zejména ve stylu secese. Za zmínku určitě stojí i výjimečně secesní kostel Povýšení svatého kříže. Mnoho staveb ve městě bylo postaveno s prvky dobového historismu, např. novorenesanční budova pošty, historizující budova městského divadla se secesními interiéry, či stavba evangelického kostela ve stylu novogotiky. Stoletá voda roku 1897 ničivě zasáhla valnou část regionu. V následujícím desetiletí následovala výstavba ochranných přehrad včetně jabloneckého vodního díla Mšeno. V meziválečném období nechalo město vystavět dvě největší funkcionalistické dominanty města – novou radnici a katolický kostel Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Tím dalo v dobách krize práci téměř dvěma tisícům dělníků. Teprve v roce 1906 získal Jablonec své městské privilegium. K této příležitosti byl závazně kodifikován městský znak a k jménu města připsán přívlastek ,,nad Nisou". Jablonec byl ve velkém zasažen prcháním Čechů před nacismem a především odsunem německého obyvatelstva po druhé světové válce. Přestože byla značná část místních Němců díky své sklářské odbornosti z odsunu vyňata, obyvatelstvo Jablonce kleslo o více než 10 tisíc. Město naopak tolik nepostihla okupace ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, ta mnohem hůř postihla sousední Liberec. Město zasáhla, stejně jako celou republiku, vlna panelové výstavby, která „pohřbila“ nejen Mšeno nad Nisou a zcela změnila malebná jablonecká předměstí.

O původu jména existuje několik teorií, za nejpravděpodobnější je v současnosti považována ta, že jméno „Jablonec“ je odvozeno od slova „jabloň“ (podle pověsti, která kolovala mezi většinovým německým obyvatelstvem, Jablonec vznikl kolem zájezdního hostince na křižovatce obchodních cest, u kterého rostla jabloň – dnes křižovatka „U Zeleného stromu“ s kruhovým objezdem). Podle jiné teorie název souvisí s latinským označením „gabulum“, místo, kde se vybíralo clo. Tato teorie je podporována tím, že velká část měst s podobnými názvy (Jablonné, Jablunkov) leží u hranic nebo na významných starých stezkách. Další teorie jméno dávala do souvislosti s německým „gabel“ (vidlice, větvení – Jablonec leží na soutoku Novoveského potoka, Lužické a Bílé Nisy

Podle sčítání 1921 zde žilo v 2283 domech 26 929 obyvatel, z nichž bylo 14 359 žen. 3 926 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 21 982 k německé a 94 k židovské. Žilo zde 20 698 římských katolíků, 2 609 evangelíků, 159 příslušníků Církve československé husitské a 801 židů. Podle sčítání 1930 zde žilo v 2 984 domech 33 958 obyvatel. 5 602 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 27 017 k německé. Žilo zde 24 873 římských katolíků, 3 331 evangelíků, 597 příslušníků Církve československé husitské a 799 židů.

V bižuterii a sklářství je v Jablonci a okolí ještě dnes zaměstnáno 11 000 lidí, přičemž produkce je z velké většiny orientována exportně.Kromě bižuterie a sklářství je však v Jablonci výrazně zastoupeno také strojírenství, dřevozpracující průmysl a výroba nábytku. V Jablonci je také mincovna pro Česko Česká mincovna, založená po rozpadu Československa (mincovna pro Slovensko zůstala ve slovenské Kremnici). Nejdůležitější sklářské podniky: Ecoglass, G&B beads, Preciosa.Společnosti Bižuterie Česká mincovna, Ornela a Železnobrodské sklo byly součástí jedné společnosti Jablonex Group.Padesátiletá historie závodu Železnobrodské sklo v Železném Brodu na Jablonecku skončila v srpnu 2009. Další podniky společnosti Jablonex Group byly prodány nebo uzavřeny v roce 2010.

DOPRAVA : Městskou dopravu v Jablonci nad Nisou tvoří síť městských autobusů. Provoz zajišťuje Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou (dříve ho zajišťovala firma ČSAD Jablonec). Městské autobusy zajíždějí i do přilehlých obcí – Rychnova, Janova, Bedřichova či Lučan. Do jablonecké čtvrti Lukášov zajíždí i linka č.15 liberecké MHD. Mezi lety 1900 až 1965 měl Jablonec svou vlastní tramvajovou síť s tratěmi do Mšena, Rychnova či Janova, dnes do města vede pouze meziměstská tramvajová trať z Liberce. Trať je unikátní svým úzkým rozchodem, který činí 1000 mm, a také tím, že je pouze jednokolejná. Do Jablonce zajíždí tramvajová linka č. 11, jejímž dopravcem je rovněž Dopravní podnik měst Liberce a Jablonce nad Nisou. S krajským Libercem má Jablonec silniční spojení po silnici I/14, v současnosti se plánuje její rekonstrukce Silnice I/14 dále pokračuje na Tanvald. Silnice první třídy I/65 spojuje Jablonec s významnou silnicí R35, která Jablonec míjí. Jablonec nemá příliš dobré železniční spojení. Leží na regionální železniční trati 036 z Liberce přes Tanvald a Harrachov do Polska. Do Jablonce jezdí jen osobní vlaky linky L1 Liberec – Jablonec – Smržovka – Tanvald – Harrachov, o víkendu pak i spěšné vlaky Tanvald – Jablonec – Liberec – Drážďany. Jablonec je městskou dopravou spojen s nádražím v Rychnově u Jablonce nad Nisou, které leží na hlavní trati 030 Liberec – Hradec Králové, a kde staví všechny vlaky včetně rychlíkové linky Liberec – Pardubice, která má v Turnově přípoje na rychlíky směr Mladá Boleslav a Praha.

Jablonec nad Nisou je zasazen do nádherné přírody. Od západu sem zasahuje Žitavská pánev, v jejímž okrsku Jablonecká kotlina se rozkládá vlastní centrum města, které je ze zbývajících světových stran obklopeno Jizerskými horami (na severním okraji města jde o okrsek Tanvaldská vrchovtina, na východě Černostudnický hřbet, na jihu Maršovická vrchovina). Výše položené partie Jizerských hor na severu jsou dobře přístupné i MHD, jejíž autobusy zajíždí až do Bedřichova – ráje běhu na lyžích. Při okrajích města jsou dobře přístupné dva zalesněné hřebeny – na jihovýchod od Jablonce je to Černostudniční hřeben s rozhlednou na vrcholu Černá studnice, na severozápadním okraji města pak Prosečský hřeben s rozhlednou Nad Prosečí; obě lokality skýtají možností dobrého výhledu. Nedaleko Jablonce je situováno i Maloskalsko, malebný mikroregion s množstvím rozeklaných pískovcových skal protnutých tokem řeky Jizery. Městem prochází rozvodí Baltského moře (povodí řeky Lužická Nisa) a Severního moře (povodí Labe), kam směřuje v Kokoníně pramenící řeka Mohelka – pravostranný přítok Jizery. Na území města je několik zajímavých geologických útvarů – Balvan s kotlem v ulici U Balvanu, Čertův kámen (kámen položený na čtyřech menších kamenech) a Schnuppstein (skalisko s vyhlídkou) v místní části Vrkoslavice, peřejnaté údolí řeky Lužická Nisa v části Brandl s říčními hrnci.