Historie budovy fojtství obce Hutisko podobně jako zdejší grunt má hluboké kořeny sahající k raným obdobím valašské kolonizace tohoto regionu. Vzhledem k tomu, že úřad hutiského fojta byl v 1. polovině 18. století spojen s funkcí valašského vojvody, je to místo kde se psaly místní dějiny.
Nejstarší zmínka o zdejším gruntu pochází z roku 1639, kdy Eliáš Majer, huťař zdejší odkupuje grunt po otci svém Jiří Majerovi, taktéž huťařovi. Zápis o této události je zapsán krásnou češtinou v Gruntovní knize obce Vigantice, kam skelné hutě před osamostatněním patřily: „Kup Eliasse Hutiarze—Letha Panie 1639 dne 23. Marty za purgmistra Martina Kmeta, Adama Barabassa, fojta Adama Solanskeho kaupil Grunth Stare Huti se wssim przislussenstwim tak jaks od starodawna otecss jeho uziwal za súmmú 400 rynských hotowych. Przedano jemu k tomu kone 3, krawu jednú nato Eliass przejal dlúhu platiti 300 rynskych. …”. V této době se jednalo o grunt spojený se zdejší hutí.
K povýšení tohoto gruntu na fojtský došlo až za života Eliášova vnuka Pavla Majera, a to roku 1698, o čemž nás opět krásnou češtinou zpravuje Gruntovní kniha obce Hutisko: „Kup Pawla Mayera fojta Hutiskeho po oczy swem—Leta Panie 1698 za burmistra Jana Kolačzka, s wiedomosti a powolanim swey mil. Wrchnosti ujal a naležytym kúpem sobie uwozuje, kterýžto sycze prwe jenom grunt býl, a ten za foytstwi učzynieno jest, w sumie za 60 rynskych zawdankú s tej sumy položiti ma…”.
Pavel Majer za svého života rozšířil rodový majetek a kromě funkce fojta zastával rovněž významnou funkci valašského vojvody a byl ve své době jednou z nejvlivnějších osob na Rožnovsku. V držení rodu Majerů bylo Hutiské fojtství do r. 1777, kdy fojtství koupil Josef Křenek. Tento rod na fojtství dlouho nevydržel a roku 1798 jej kupuje Martin Koláček. Grunt zůstal v držení rodu Koláčků až do roku 1924.
Budova je nově zrestaurovaná, dochované jsou i části interiérů. A co není dochováno, je citlivě stylově zařízeno.
Keš samotná se nachází mimo areál fojtství. Jedná se o jednoduchou tradičku, přístup ke keši je pouze zdánlivě obtížnější. Chovejte se pokud možno nenápadně a keš otvírejte opatrně (pootočit), ať nám keška alespoň chvíli vydrží. Příjemný odlov přejou mourci2 a DRT_ol.
EDIT 11. 4. 2015: umístění keše bylo přesunuto, poté co byla původní skrýš odřezána. Byl pozměněn také hint a obtížnost.
Zdroje:
Gruntovní kniha pro obec Vigantice, 1618-1753, Zemský archív v Opavě, inv.č. 176, sign. 3575.
Gruntovní kniha pro obec Hutisko, 1666-1765, Zemský archív v Opavě, inv.č. 767, sign. 3470.
Vašut R. J. (2009): Genealogie našich předků – Knihovnička.cz, ms., 282 pp.
Foto budovy - wikipedia.org